71 Co 136/2025-207 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl o připuštění změny žaloby ze dne 13. 6. 2023 a 25. 2. 2025 (odstavec I. výroku), vyhověl žalobě a nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku uvedeného znění (odstavec II. výroku), zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náklady řízení (odstavec III. výroku) a rozhodl, že ČR nemá vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení (odstavec IV. výroku).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyni svědčí postavení oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě, když tento nárok nabyla od původních oprávněných – svých rodičů, na základě postoupení. Původní pozemek , Anonymizováno, p. č. , hodnota, zanikl do uvedených pozemků a byl zastavěn komunikacemi, obytnými domy, parkovištěm, chodníky a částečně slouží i jako sídlištní zeleň a zanikl tak do sídliště , adresa, , jež je aktuálně součástí města , Anonymizováno, jako jeho městská část. Hodnota tohoto pozemku činila ke dni 24. 6. 1991 částku 831 200 Kč. Hodnota náhradních pozemků v obci , adresa, činí 44 354 Kč, resp. 51 940 Kč.3. Okresní soud posoudil nárok žalobkyně dle ust. § 11a z. č. 229/1991 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení byl prokázán restituční nárok žalobkyně ve výši 831 200 Kč, který byl žalovanou, byť nedobrovolně uspokojen jen částečně. Žalobkyni svědčí právo domáhat se vydání náhradních pozemků i způsobem jiným než prostřednictvím veřejných nabídek, což vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu. V průběhu řízení byly geometrickými plány neutralizovány námitky žalované co do nevhodnosti požadovaných pozemků a účastníci se shodli také na jejich ceně. Odňatý pozemek byl správně oceněn jako pozemek stavební, neboť byl odňat se záměrem následné rozsáhlé výstavby. Toto je v souladu s nálezem ÚS sp. zn. IV. ÚS 1088/12. Dle okresního soudu je podstatný potenciál předmětného pozemku stát se pozemkem stavebním (což bylo zjištěno ze samotné smlouvy o převodu), jakož i potenciál pozemku stát se významnou stavební částí města , Anonymizováno, . Je nepochybné, že předmětný pozemek musel mít možnost napojení na inženýrské sítě a jeho zastavěním se rozšířil intravilán města , Anonymizováno, .4. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná a domáhala se jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta. U jednání upřesnila, že své odvolání směřuje toliko do odstavců II. – IV. výroku, což vyplývá z obsahu podaného odvolání. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu o sporné výši restitučního nároku žalobkyně. V tomto odkazovala na podrobné vyjádření ke znaleckému posudku, které založila před okresním soudem. Nesouhlasila s oceněním předmětného pozemku jako pozemku stavebního, když pro toto nebyly splněny podmínky. I v případě, že by se jednalo o pozemky stavební, musely by být uplatněny srážky za stavební nesrostlost a za nezpevněné komunikace. Okresní soud nevyhověl jejímu návrhu na vyhotovení revizního znaleckého posudku a vycházel toliko ze znaleckého posudku , anonymizováno, , který předložila žalobkyně. Tento nedokázal odpovědět v rámci svého výslechu na veškeré otázky odvolatelky, které však byly podstatné pro správné a úplné zjištění skutkového stavu. V řízení nebylo ani dostatečně prokázáno, že byl odňat zemědělský pozemek, přičemž tato skutková zjištění ohledně identifikace odňatého pozemku a určení doby jeho zastavění jsou významná již pro samotný závěr, zda se na pozemek vztahovala působnost zákona o půdě. Soud nesprávně posuzoval odňatý pozemek jako součást většího souboru pozemků tvořícího sídliště, nikoliv individuálně. Toto je v rozporu se smyslem a účelem restituce podle zákona o půdě. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu vyjádřila nesouhlas se závěry okresního soudu ohledně posouzení případných srážek v rámci ocenění odňatého pozemku, kterými je soud vždy povinen se zabývat.5. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného. Charakter odňatého pozemku je možno dovodit ze směrného územního plánu města , Anonymizováno, z roku 1968 a z odůvodnění jeho výkupu, jakož i ze skutečnosti, že předmětné sídliště , adresa, bylo následně postaveno. Skutečnost, že se v době výkupu jednalo o pozemek, který byl užíván k zemědělskému hospodaření, vyplývá rovněž přímo ze smlouvy o odkupu. Okresní soud se zabýval rovněž otázkou případných srážek z ceny pozemku, přičemž znalec výslovně uvedl, že k uplatnění srážek nepřistoupil, když pro toto nebyly splněny podmínky.6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.8. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje.9. Správný je závěr okresního soudu, že žalobkyně je právním nástupcem původních oprávněných osob v souvislosti s uplatněním restitučního nároku. S ohledem na skutečnost, že restituční nárok žalobkyně nebyl dosud uspokojen, přičemž žalovaná toto uspokojení ztěžovala minimálně nesprávným oceněním restitučního nároku, je nutno tento postup vyhodnotit jako liknavý a svévolný. Za této situace má žalobkyně právo domáhat se převodu konkrétních pozemků k uspokojení restitučního nároku mimo veřejné dražby touto žalobou (např. 31 Cdo 3767/2009 či 28 Cdo 155/2016).10. Odvolací soud souhlasí s postupem okresního soudu, který nenechal vyhotovit další znalecký posudek, jak požadovala žalovaná. Zcela správně vyšel ze závěrů znaleckého posudku , anonymizováno, včetně jako dodatků a výslechu. Odvolací soud shodně s okresním soudem tento posudek považuje za vnitřně konzistentní, přesvědčivý a námitky uplatněné žalovanou ohledně tohoto znaleckého posudku neshledal důvodnými. V této souvislosti odvolací soud dodává, že není povinností soudů provést všechny účastníky navrhované důkazy, pokud dosud provedené důkazy jsou postačující pro rozhodnutí ve věci (viz např. usnesení NS sp. zn. 28 Cdo 2981/2022).11. Nedůvodné jsou odvolací námitky žalované ohledně výše restitučního nároku, resp. ocenění odňatého a nevydaného pozemku. V této souvislosti je nutno uvést, že judikatura Nejvyššího soudu se dlouhodobě kloní k názoru, že i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, lze takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu (např. rozsudky NS sp. zn. 28 Cdo 1167/2020 či 28 Cdo 1065/2020). Dovolací soud ve svých rozhodnutích aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci, něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti. Na stavební charakter původních pozemků v době jejich odnětí lze usuzovat na základě různorodých kritérií, např. existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby (např. rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 2505/2021, 28 Cdo 2984/2022). Za této situace lze zcela souhlasit se závěrem okresního soudu, že odňatý pozemek je nutno ocenit jako pozemek stavební, když je nepochybné, že tento byl na stát převeden za účelem výstavby sídliště , adresa, , v dané lokalitě byla plánovaná výstavba obytných souborů (viz Směrný územní plán města , Anonymizováno, ), za tímto účelem bylo během zhruba jednoho roku vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby a následně byla výstavba sídliště realizována.12. Nedůvodná je námitka žalované ohledně zastavěnosti odňatého pozemku, když tato skutečnost z ničeho nevyplývá a v průběhu řízení před okresním soudem ani nebyla tvrzena. Naopak ze smlouvy o převodu nemovitostí, jakož i z rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, vyplývá, že se jednalo o zemědělský pozemek – roli, která byla obhospodařována.13. Nelze souhlasit ani s námitkou žalované, že se okresní soud nezabýval uplatněním srážek při ocenění odňatého pozemku, resp. že se jí nezabýval dostatečně. Jednalo se o námitku nepřihlédnutí ke srážce za stavební nesrostlost, za přístup po nezpevněné komunikace a nemožnost napojení na kanalizaci, vodovod a vzdálenost elektrické přípojky.14. V této souvislosti bylo vycházeno ze znaleckého posudku , anonymizováno, , který ve svém písemném vyhotovení posudku, jakož i v rámci svého výslechu opakovaně uvedl, že při stanovení charakteru oceňovaného pozemku vycházel mimo jiné ze znaleckého posudku , anonymizováno, ., který byl rovněž součástí spisu. Zcela správně vycházel ze situace vyplývající z leteckých snímků, ze kterých vyplývá, že městská část , adresa, byla s hlavní částí města stavebně srostlá. Z map jsou patrné jednotlivé stavby (rodinné domy, prů