71 Co 33/2025-354 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalované zaplatit žalobkyni částku 100.000 Kč spolu s úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), zamítl žalobu co do další částky 100.000 Kč s příslušenstvím (odstavec II. výroku) a zavázal žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 22.056 Kč (odstavec III. výroku). Doplňujícím usnesením zavázal žalované zaplatit náklady státu ve výši 3.433 Kč.2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla v době od jara 2015 do 24. 5. 2021 majitelkou a jednatelkou firmy , právnická osoba, s předmětem podnikání stavební činnost (dále jen společnost). Mezi touto společností a žalovanými byla dne 15. 3. 2019 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla stavba rodinného domu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen rodinný dům). Do jara 2019 probíhal obchodní vztah v pořádku, poté vznikl mezi společností jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli nesoulad, který vyústil v podání trestního oznámení dne 14. 10. 2019. V tomto žalovaní uvedli vědomě nepravdivé údaje a podstatné údaje pro posouzení činnosti žalobkyně, resp. společnosti záměrně zamlčeli. Další navazující konání, ať už žalovaných, tak dalších osob, pak vyústilo ve zrušení a prodej společnosti, žalobkyně ztratila možnost pracovního uplatnění na trhu, došlo k rozvodu jejího manželství a poškození zdraví v psychické rovině.3. Nárok žalobkyně posoudil okresní soud dle ust. § 81 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že základ nároku je dán. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017 sp. zn. III. ÚS 1017/2015 uzavřel, že v případě podání nepravdivého trestního oznámení, v němž oznamovatel nebyl odsouzen pro křivé obvinění, připadá v úvahu jeho občanskoprávní odpovědnost za vzniklou újmu. Samotné podání trestního oznámení a tím vyvolaného řízení o jeho posouzení, je způsobilé zasáhnout do osobnostní sféry žalobkyně, potažmo do její profesní cti, neboť takové informace ve veřejnosti vzbuzují nedůvěru a mohou způsobit v kombinaci s dalším jednáním nedobrou finančně ekonomickou situaci společnosti na trhu. Koloběh konání, které započalo v roce 2019 vyústil v roce 2021 v nutnost ukončení činnosti firmy , právnická osoba, a tím ukončení činnosti, kterou žalobkyně vykonávala v rámci svého profesního života. Žalovaným nelze upřít právo podat trestní oznámení v situaci, kdy mají za to, že došlo ke spáchání přečinu či trestnému činu. V daném případě žalovaní argumentovali nedobrým postupem společnosti, potažmo žalobkyně, v rámci uzavřené smlouvy o dílo. Okresní soud uvedl, že má za to, že pokud žalovaní chtěli činit nápravu dané věci, bylo na místě postupovat občanskoprávní cestou, aby došlo k naplnění smlouvy o dílo, příp. vrácení a vyřešení finančních závazků a pohledávek mezi účastníky. Takový účinek podané trestní oznámení nevyvolalo, pokud v něm byly uvedeny nepravdivé údaje či tyto byly záměrně zamlčeny. Za této situace je namístě volat žalované k odpovědnosti dle zmíněného ústavního nálezu. Trestní oznámení nevedlo k zahájení trestního stíhání, toto bylo odloženo a bylo konstatováno, že žalovaní měli v trestním oznámení uvést vědomě nepravdivé informace a že záměrně jisté skutečnosti zamlčeli a tím mohli uvést policejní orgán v omyl. Z tohoto vyhodnocení trestních orgánů okresní soud vycházel. Jednáním žalovaných bylo zasaženo jednak do profesní sféry žalobkyně, jednak do její sféry osobní a zdravotní. Okresní soud vycházel ze zjištění, že těžiště toho, čím bylo zasaženo do sféry přirozených práv žalobkyně je v širší, určitým způsobem propojené, skupině, v rámci, které byli žalovaní více koncovými subjekty, nikoliv ti, kteří by vše iniciovali. K této skutečnosti přihlédl při stanovení výše přiznaného odškodnění, když zavázal žalované k zaplacení toliko částky 100.000 Kč.4. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalovaní a domáhali se jeho změny tak, že bude žaloba v celém rozsahu zamítnuta. U jednání odvolacího soudu upřesnili, že své odvolání nesměřovali do odstavce II. výroku, kterým byla žaloba částečně zamítnuta. V podaném trestním oznámení neuvedli žádné lživé skutečnosti a nezamlčeli podstatné okolnosti. Mezi stranami smlouvy o dílo nebylo nikdy sporu o to, podle jaké projektové dokumentace se má stavba provést. Společnost od počátku fakturovala práce provedené na zděné stavbě. Důvodem pro podání trestního oznámení byla pochybná fakturace provedených prací, které byly dle znaleckého posudku vadné. Skutečnost, že reálně existovaly dvě projektové dokumentace, neměla v dané věci ani v podaném trestním oznámení žádný význam. Jednání, kterým měli zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně, tak nebylo protiprávní. Pokud žalobkyni vznikla újma, je jejím původem spíše , jméno FO, , popř. jiná osoba. V řízení nebylo zjištěno žádné organizované spojení osob za účelem poškození žalobkyně nebo její společnosti.5. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku v napadené části. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní se zneužitím trestní represe dopustili nezákonného jednání a žalobkyni se snažili poškodit tím, že v něm uváděli zjevné nepravdy. Na žalobkyni a její společnost tak podali šikanózní trestní oznámení, tím zpochybnili její důvěryhodnost a zasáhli žalobkyni na citlivém místě. Nesprávná fakturace, proti které žalovaní brojí, nebyla ani předmětem dokazování. Žalovaní v tomto směru nepostupovali formou podání civilní žaloby, ale opakovaně jen vyhrožovali trestním oznámením. Poukazovala na vzájemné kontakty žalovaných s , jméno FO, , který byl opakovaně odsouzen za nekalé obchodní praktiky. Žalovaní si museli být vědomi skutečnosti, že realizace výstavby jejich rodinného domu probíhá dle jiné než příslušným stavebním úřadem schválené projektové dokumentace a je tak v rozporu se stavebním zákonem. Své pochybení se pak snažili přenést na zhotovitele, tedy na žalobkyni coby jednatelku a jedinou majitelku uvedené stavební společnosti.6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Dle § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.8. Dle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.9. Dle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.10. Odvolací soud doplnil dokazování čtením obsahu listin, které byly předloženy okresnímu soudu, ale ze kterých neučinil žádná skutková zjištění. Z trestního oznámení žalovaných ze dne 14. října 2019 bylo zjištěno, že žalovaní prostřednictvím společnosti , právnická osoba, podali oznámení o skutečnostech nasvědčujících podezření ze spáchání zločinu podvodu, event. zpronevěry, kterého se mohla dopustit právnická osoba , právnická osoba, (dále jen společnost) a jednatelka této společnosti , Jméno žalobkyně, (dále jen žalobkyně). V podání popsali průběh smluvního vztahu mezi žalovanými a společností s tím, že v průběhu realizace díla zjišťovali, že některé fakturace jsou zcela neopodstatněné, což se jim potvrzovalo v tom, že zhotovitel nedodržoval smluvní podmínky jak z hlediska časového harmonogramu, tak i kvality práce. Základová deska vykazovala vady, žalovaní odmítli uhradit zjevně neodůvodněné fakturované částky. Reklamované závady zhotovitel neodstranil, bezdůvodně přerušil realizaci díla a s poškozenými finanční újmu nechtěl řešit. Neodůvodněně vystavenými fakturami mohla mít společnost v úmyslu vylákat další finanční prostředky od žalovaných. Poukazovali na úhradu požadovaných částek před uzavřením smlouvy s tím, že toto může signalizovat i to, že společnost uzavřela smlouvu o dílo vědoma si své neschopnosti dostát svým závazkům vůči věřitelům. Bylo poukazováno na neuhrazení pohledávek subdodavatelům společnosti, kteří se podíleli na stavbě základové desky.11. Z přípisu , právnická osoba, ze dne 3. 12. 2019, č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že po provedeném vyšetřování nezjistila žádné relevantní skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin a navrhla věc uložit. Shrnula obsah podaného trestního oznámení, jakož i úkony, které v rámci vyšetřování učinila. Konstatovala, že šetřená věc je zjevně věcí civilněprávní. V trestním oznámení jsou uvedeny některé ze skutečností nepravdivě (bezdůvodné přerušení realizace díla ze strany zhotovitele a neochota řešit finanční újmu) a některé podstatné skutečnosti byly zamlčeny (dvojí projektová dokumentace). Bylo konstatováno, že reklamovaná vada díla je odchylkou od projektové dokumentace, se kterou je dílo zhotoveno, v daném případě od řádně schválené projektové dokumentace stavebním úřadem.12. Z přípisu Okresního státního zastupitelství ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že po přezkoumání spiso