28 CO 26/2021-955 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Rakovníku (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 9. 2020, č. j. 3 C 149/2018-544, zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhaly nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který vznikl oddělením od pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] na základě geometrického plánu vyhotoveného [jméno] [příjmení] pod [číslo] (výrok I.), dále rozhodl, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a to ohledně pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v obci [obec], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v obci [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] oba v [anonymizováno] území a obci [obec], a parc. [číslo] v [anonymizováno] území a obci [obec], s tím, že žalobkyně a) se stane spoluvlastnicí uvedených pozemků s podílem o velikosti [číslo], žalobkyně b) s podílem o velikosti [číslo] a žalobkyně c) s podílem o velikosti [číslo] (výrok II.) Dále soud prvního stupně rozhodl, že nedílnou součástí rozsudku je geometrický plán vyhotovený [jméno] [příjmení] pod [číslo] (výrok III.), že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni a) náklady řízení ve výši 178 948 Kč, žalobkyni b) ve výši 77 867 Kč a žalobkyni c) ve výši 77 867 Kč (výroky IV., V., VI.), dále rozhodl o povinnosti žalované nahradit náklady státu ve výši 3 276 Kč (výrok VII.) a o tom, že ve vztahu k vedlejším účastníkům že žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok VIII.). 2. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě, neboť na ně přešel restituční nárok jejich právního předchůdce, [jméno] [příjmení], narozeného [datum], jemuž byly odňaty a nevydány pozemky specifikované v rozhodnutích [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] ze dne 18. 5. 1994, [číslo jednací] ze dne 24. 11. 1998, [číslo jednací] ze dne 29. 11. 1999, [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2000, [číslo jednací] ze dne 10. 5. 2000, č. j. 2137/00 ze dne 14. 12. 2000, [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2001 a [číslo jednací] ze dne 6. 3. 2002 (žalobkyni a) náleží ½ neuspokojených nároků, žalobkyni b) a c) každé ¼ neuspokojených nároků). Cena nevydaných pozemků byla žalovanou stanovena na 260 286 Kč, žalobkyně však nesouhlasily s užitou metodou oceňování, neboť žalovaná opominula zohlednit, že pozemky byly rodině žalobkyň odňaty za účelem výstavby, proto bylo nutné ocenit je jako pozemky určené k zastavění. Znalkyně prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D., stanovila ve znaleckém posudku, že nárok žalobkyně a) činí 2 644 020 Kč, nárok žalobkyně b) a c) u každé 1 322 010 Kč. Nesoulad v ocenění restitučního nároku žalobkyň způsoboval, že žalovaná opakovaně zneplatnila žádosti žalobkyň ve veřejných nabídkách, protože cena požadovaného náhradního pozemku byla vyšší než žalovanou evidovaný nárok žalobkyň. Žalobkyně a) přitom žalovanou od května 2018 žádala, aby její nárok řádně ocenila s ohledem na určení odňatých pozemků k zastavění, stejně tak ji žádaly žalobkyně b) a c) od listopadu 2018, žalovaná to však odmítla. Soud prvního stupně uzavřel, že liknavý a svévolný přístup žalované ve vztahu k žalobkyním spočívá především v tom, že žalovaná neevidovala restituční nárok žalobkyň ve správné výši a odmítala restituční nárok přes výzvu žalobkyň přecenit, a to i v případě pozemků, u nichž vzhledem k ustálené judikatuře a žalované dostupných informací byl závěr o stavební povaze pozemků jednoznačný. Žalovaná neučinila žádné kroky k tomu, aby spornost ocenění restitučního nároku odstranila a aby dostála své povinnosti evidovat restituční nárok ve skutečné výši a umožnila žalobkyním efektivní uplatnění práv na náhradní pozemky. Soud prvního stupně vzal ocenění podílu žalobkyň na odňatých a nevydaných pozemcích za prokázané ze znaleckého posudku a jeho dodatku [číslo] prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D., která podle soudu prvního stupně logicky odůvodnila svůj postup při ocenění pozemků, když stavební pozemky ocenila částkou 250 Kč a pozemky, které nebyly určené k zastavění, částkou 3 Kč 3. Soud prvního stupně dále vyšel z toho, že žalovaná učinila nespornou cenu pozemků z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] ze dne 29. 11. 1999, a to pozemků parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo jednací] ze dne 14. 12. 2000, a to pozemků parc. č. PK [anonymizováno 12 slov] v [katastrální uzemí], [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2001, a to pozemků parc. č. PK [číslo] v [katastrální uzemí], v rozsahu nestavební výměry odpovídající rozloze 370 m², a [číslo jednací] ze dne 6. 3. 2002, a to pozemku parc. č. PK [číslo] v [katastrální uzemí] (dle podání žalované ze dne [datum], čl. B, bod 20 písm. a), b), c), d)). Pozemky parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] jsou stavebními pozemky, jedná se o pozemky pod [anonymizována dvě slova]. 4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že převodu pozemků nebrání žádné překážky, pokud jde o ceny jednotlivých náhradních pozemků, soud prvního stupně vyšel jednak ze shodných tvrzení účastníků, jednak vyšel ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení], který stanovil cenu pozemku parc. [číslo] ve výši 75 667 Kč a cenu pozemku parc. [číslo] ve výši 80 882 Kč. 5. S ohledem na shora uvedené soud prvního stupně považoval žalobu za důvodnou, přičemž uzavřel, že bude uspokojen nárok žalobkyň co do částky 414 125 Kč. Pokud jde o náklady řízení, dospěl soud prvního stupně k tomu, že částečné zastavení řízení představuje pouze nepatrný neúspěch žalobkyň v řízení, přiznal jim proto plnou náhradu jejich nákladů řízení (výrok IV., V. a VI.). Žalovaná byla v řízení neúspěšná, proto jí soud prvního stupně uložil povinnost nahradit náklady řízení státu, spočívající v zaplaceném znalečném pro znalkyni prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. (výrok VII.). O nákladech mezi žalobkyní a vedlejšími účastníky bylo rozhodnuto tak, že soud prvního stupně právo na náhradu nákladů ve vztahu k vedlejším účastníkům žalobkyním nepřiznal (výrok VIII.). 6. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalovaná odvoláním. V první řadě namítala, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný z důvodu absence vymezení obsahu a průběhu právního posouzení povahy a výše ocenění u sporných nevydaných odňatých pozemků, podle žalované není zřejmé, na základě jakých právních úvah soud prvního stupně dospěl k závěru o výši restitučních nároků všech žalobkyň. Soud prvního stupně neposoudil jednotlivé pozemky a neodůvodnil, proč se v každém případě přiklonil u jednotlivých nevydaných odňatých pozemků k povaze a výši ocenění tvrzené žalobkyněmi. 7. Žalovaná dále namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že zbývající výše restitučního nároku všech žalobkyň je dostatečně vysoká pro vydání požadovaných náhradních pozemků. Ve vztahu k žalobkyni a) došlo k vydání náhradních pozemků, ačkoli její restituční nárok již byl podle žalované přečerpán. Žalovaná uvedla, že z tvrzení a důkazů předložených v řízení před soudem prvního stupně vyplývá, že celková nesporná výše restitučního nároku žalobkyně a) po opakovaném přecenění ze strany žalované odpovídá částce 2 003 735,30 Kč, sporné zůstalo ocenění restitučního nároku žalobkyně a) ve výši 640 285,69 Kč. Dále žalovaná konstatovala, že bylo mezi stranami nesporné, že restituční nárok žalobkyně byl již pravomocně uspokojen v rozsahu 1 993 919,22 Kč, a to prostřednictvím náhradních pozemků vydaných buď z veřejných nabídek, nebo rozsudky obecných soudů o žalobách žalobkyně a) o nahrazení projevu vůle žalované. Žalovaná dále upozornila, že restituční nárok žalobkyně a) byl zatím nepravomocně uspokojen i rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 6. 2020, č.j. 15 C 256/2018-608, a to v rozsahu 428 362,20 Kč. Pokud by tedy na základě rozhodnutí soudu prvního stupně došlo k uspokojení nároku žalobkyně a) ve výši 41 412,50 Kč, byla by výše restitučního nároku žalobkyně a) překročena. Žalovaná dále uvedla, že v případě ostatních žalobkyň dosud k překročení nesporné výše restitučního nároku nedošlo. 8. K výši restitučního nároku žalovaná dále uvedla, že po částečném přecenění restitučního nároku žalobkyň dospěla ke shodnému ocenění jako znalkyně prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D., v posudku, který v řízení předložily žalobkyně, u pozemků z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 29. 11. 1999, a to konkrétně u pozemků parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], vše v [katastrální uzemí], dále u pozemků z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 14. 12. 2000, a to u pozemků parc. č. PK [anonymizováno 12 slov], vše v [katastrální uzemí], dále u pozemku z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2001,