73 CM 85/2021-23 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení směnečného peníze ve výši 7 439,70 Kč s úrokem 6 % ročně z částky 7 439,70 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 24,80 Kč. Žalobkyně tvrdila, že je majitelem směnky vlastní se směnečným penízem 7 439,70 Kč vystavené žalovanou dne 25. 7. 2011 v [obec] na řad žalobkyně se splatností dne 30. 6. 2019. Dle žalobkyně byla směnka rubopisována na řad [právnická osoba] [dodatek právní formy], reg. č. [číslo] [číslo], sídlem [adresa], [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [název státu] [název státu] dne 12. 12. 2011. Následně dne 29. 10. 2013 v [obec] byla směnka tímto subjektem rubopisována zpět na řad žalobkyně. Po předložení směnky v místě placení v den splatnosti nebyla směnka žalovanou proplacena ani zčásti, nicméně žalobkyně část směnečného peníze ve výši 12 140 Kč žalované prominula. Žalovaná byla k úhradě směnky bezúspěšně vyzvána přípisem zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), soud o věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, a rozsudek vyhlásil veřejně. 4. Z žalobkyní předloženého prvopisu směnky soud zjistil, že směnka byla vystavena v [obec] dne 25. 7. 2011 žalovanou, která se v ní zavázala zaplatit na řad žalobkyně částku 7 439,70 Kč, přičemž den splatnosti byl stanoven na 30. 6. 2019 a platební místo v [obec]. Směnka byla rubopisována na řad [právnická osoba] [dodatek právní formy], reg. č. [číslo] [číslo], sídlem [adresa], [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [název státu] [název státu] dne 12. 12. 2011. Následně dne 29. 10. 2013 v [obec] byla směnka tímto subjektem rubopisována zpět na řad žalobkyně. 5. Z přípisu zástupce žalobkyně ze dne 18. 6. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k proplacení dlužných částek z titulu uvedené směnky. 6. Podle čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“),„ vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.“. 7. Podle čl. I § 78 ZSŠ„ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.“. 8. Podle čl. I § 77 odst. 1 ZSŠ„ pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni daná pro cizí směnku o …, splatnosti (§§ 33 až 37), …, postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54) ,…“. 9. Podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ„ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. dále 6% úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši 1/ 3 % směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.“. 10. V projednávané věci uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalované jako jejímu výstavci. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I § 75 ZSŠ pro platnou vlastní směnku a ztělesňuje tedy přímý, nesporný a abstraktní závazek žalované k zaplacení směnečného peníze, který je na ní uveden. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobkyni proti žalované dle shora citovanému nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 7 439,70 Kč s 6% ročním úrokem z částky 7 439,70 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení a na směnečnou odměnu ve výši 24,80 Kč Lhůta k plnění byla určena v délce 3 dní po nabytí právní moci rozhodnutí dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (bod I. výroku). 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla plně úspěšné žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Soud posoudil žalobu jako tzv. žalobu formulářovou, poněvadž se jedná o žalobní návrh podaný„ na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení“, a to dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“). Náklady řízení tedy vznikly v celkové výši 2 089 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za zastupování ve výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, písemný návrh ve věci samé a jednoduchá výzva) podle § 14b bod 1. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT, náhradou hotových výdajů zástupce ve výši 300 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce ve výši 189 Kč dle § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Soud určil lhůtu k plnění v délce 3 dní po nabytí právní moci rozhodnutí dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalované, aby náhradu nákladů řízení plnila žalobkyni k rukám jejího zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. (bod II. výroku).