25 CO 252/2021-88 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 7. 2021, č. j. 218 C 3/2021-57, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 32 802 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 32 802 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 17 769 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.) Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná po jí způsobené dopravní nehodě bez vážného důvodu opustila místo nehody, neohlásila ji, a to ani dodatečně. Porušila tak ustanovení § 47 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění (dále jen„ zákon o silničním provozu“) a ustanovení § 10 odst. 1 písm. b, c, e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění platném k 6. 1. 2020, (dále jen„ ZoPOPV“). Opuštěním místa dopravní nehody a jejím nenahlášením žalovaná znemožnila zjištění skutečné příčiny jejího vzniku, ztížila možnost řádného šetření pojistitele a naplnila tak zákonné podmínky na uplatnění regresního nároku žalobkyně proti ní. Soud prvního stupně proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni škodu, kterou za ni uhradila pojistiteli poškozené. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která namítala, že soud prvního stupně provedl nedostatečné dokazování. Místo dopravní nehody neopustila po dobu asi šesti hodin a poté co se řidiče nedočkala, zanechala na vozidle svoji omluvu a později kontakt, respektive výzvu k sepsání společného záznamu. Dle žalované jejím jednáním nebyla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistné události pojistitelem. Žádala o provedení záznamu z kamerového systému a navrhla svědectví osob, které bezprostředně po nehodě a následně po většinu dne byly v její blízkosti. V přestupkovém řízení se nechala přesvědčit pracovníkem správního orgánu, že pro ni bude výhodnější uznat svoji vinu a zaplatit uloženou pokutou. Z místa nehody však neujela, pravda je, že nehodu neoznámila. Žalobkyně faktické splnění zákonných podmínek pro vznik regresního nároku ani netvrdila a ani neprokázala. Nikdy nevyjádřila pochybnost ohledně předmětné nehody a bez výhrad uhradila opravu poškozeného vozidla. Teprve po správním postihu žalované začala uplatňovat regresní nárok. Nehoda se má hlásit bez zbytečného odkladu a žalované je známo, že pojišťovna odmítá registrovat škodnou událost, pokud není škůdce schopen určit poškozenou osobu, tedy vlastníka vozidla. Škoda byla s prodlevou řádu hodin hlášena a žalobkyně svoji vinu na nehodě nepopírala. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání a novému rozhodnutí, a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedla, že ta bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody a naplnila tak podmínky pro uplatnění postižního práva. Žalovaná netvrdila ani neprokázala žádný zřetele hodný důvod, pro který by byla nucena opustit místo dopravní nehody. Pro uplatňování regresního nároku podle § 10 odst. 1 písm. c) ZoPOPV není třeba prokazovat, že ujetím škůdce došlo ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele, neboť stačí, že žalovaná bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody. Tato skutečnost vyplývá i z rozhodnutí správního orgánu. Regresní nárok žalobkyni nevznikl na základě rozhodnutí správního orgánu, představuje originární právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění za předpokladu splnění zákonných ustanovení. Poukazuje na skutečnost, že správní rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] o tom, že se žalovaná dopustila přestupku, je pro soud ve smyslu ustanovení § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) závazné. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaná se dovolává judikatury ve znění zákona účinného do 22. 9. 2016. Poukázala na ustanovení zákona o silničním provozu (§ 47 odst. 5 písm. a), dle nějž má řidič povinnost oznámit dopravní nehodu na Policii České republiky (dále jen„ Policie“) vždy, když dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby a zároveň má povinnost setrvat na místě nehody do příchodu Policie. Jakýmkoliv jiným jednáním žalované nelze nahradit její oznamovací povinnost dle shora uvedeného zákona. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že pojem ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozeného, ale i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok. Jedná se totiž o vypořádání trojstranného právního vztahu mezi poškozeným, pojištěným a pojistitelem, který vzniká ve specifické sféře povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 23 Cdo 58/2016 a ze dne 15. 4. 2010 sp. zn. 25 Cdo 1791/2008. Šetření pojistitele je rozsáhlejší než šetření Policie, pojistitel zkoumá skutečnosti, které k porušení povinnosti vedly a k tomu potřebuje i důkazní materiály, ze kterých by mohl vycházet jako je například společný záznam o dopravní nehodě či policejní relace o dopravní nehodě. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné. 5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z následně zjištěného skutkového stavu: žalovaná dne [datum] způsobila osobním automobilem VW Caddy dopravní nehodu, při které poškodila vozidlo KIA Ceed poškozené [jméno] [příjmení]. Žalovaná místo dopravní nehody bez vážného důvodu opustila, dopravní nehodu neohlásila, a to ani dodatečně. Výše škody na vozidle KIA Ceed činila celkem 32 802 Kč, byla uhrazena poškozené [právnická osoba], která pak náhradu škody uplatnila vůči žalobkyni jako pojistiteli žalované. Žalobkyně škodu [právnická osoba] uhradila. Žalovanou vyzvala k náhradě do [datum] předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyni nic nezaplatila. 6. Odvolací soud doplnil dokazování obsahem správního spisu [územní celek] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná se dostavila na základě předvolání z téhož dne k podání vysvětlení na Policii dne [datum] a uvedla, že při zajíždění mezi dvě zaparkovaná vozidla špatně odhadla bočním vstup od červeného osobního vozidla, narazila do něj. Nezjistila, komu vozidlo patří, stále koukala ven, zda neuvidí majitele vozidla přicházet a poté za stěrač umístila lístek s telefonním číslem, nikdo se jí neozval. Na jejím vozidle téměř žádná škoda nevznikla. Dále odvolací soud doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu příkazu [územní celek], odbor správní - oddělení přestupkového řízení, ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum]. Tímto příkazem byla žalovaná uznána vinnou z přestupku spáchaného z nedbalosti, kdy poškodila zaparkované vozidlo třetí osoby, nesplnila svoji povinnost dopravní nehodu oznámit neprodleně Policii a nezdržela se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístěním vozidla, z místa nehody odjela a byla jí vyměřena pokuta 2 500 Kč. 7. Soud prvního stupně věc správně posoudil podle zákona o silničním provozu a podle ZoPOPV. 8. Podle § 2 písm. f) ZoPOPV se pro účely tohoto zákona rozumí, že pojištěným je ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 9. Podle § 6 odst. 1 ZoPOPV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 10. Podle § 8 odst. 1 ZoPOPV je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. 11. Podle § 9 odst. 3 ZoPOPV je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nároků