79 CM 26/2021-42 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se domáhal vůči žalovaným zaplacení směnečné sumy v celkové výši [částka], spolu se směnečným úrokem z uvedené směnky ode dne splatnosti směnky do zaplacení a nákladů řízení. Žalobce uvedený nárok uplatnil návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, a to na základě předložené směnky vlastní, vystavené žalovaným 1) v [obec] dne [datum], splatné dne [datum], znějící na částku [částka] a avalované žalovanou 2). Žalobce tvrdil, že žalovaní dosud na směnku ničeho nezaplatili. 2. Soud ve zkráceném řízení vydal směnečný platební rozkaz (dále jen SPR), ve kterém uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci směnečnou sumu s postižními právy ve smyslu žaloby, včetně nákladů řízení. 3. Podle ustanovení § 175 odst. 1 věta druhá o.s.ř., směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalované, náhradní doručení je vyloučeno. 4. Jelikož se nepodařilo doručit uvedené rozhodnutí žalovaným podle citovaného ustanovení zákona, soud vydaný SPR vůči žalovaným zrušil. 5. Soud vyzval účastníky v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaní se k výzvě nevyjádřili, a protože byli soudem řádně poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud považovat jejich nečinnost za vyslovený souhlas s tím, aby soud vyhlásil rozsudek veřejně bez uskutečnění jednání. 6. Soud zjistil z prvopisu směnky vlastní, že žalovaný 1) vystavil v [obec] dne [datum] jako výstavce směnku, v níž se zavázal zaplatit žalobci v místě placení [obec] dne [datum] směnečnou sumu [částka]. Žalovaná 2) téhož dne směnku podepsala jako aval. 7. Směnka má náležitosti stanovené pro směnku vlastní v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), když obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyce, v němž je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka je tudíž platná. 8. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. 9. Podle § 32 ZSŠ je směnečný rukojmí zavázán jako ten, za koho se zaručil. Závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni. 10. Podle čl. I § 48 ZSŠ může majitel (směnky) postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši. 11. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovaným jako jejímu výstavci a avalovi. Protože směnka nebyla při splatnosti zaplacena v plné výši, vznikl žalobci vůči žalovaným podle ustanovení čl. I § 28 odst. 2, § 48 a § 78 ZSŠ, přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši [částka] s 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky do jejího zaplacení. 12. Žalovaní pak v řízení nesdělili žádné skutečnosti či nenabídla důkazy ke zpochybnění směnečného nároku ani po zrušení SPR. Soud proto ve věci rozhodl na základě těch důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 o.s.ř.). 13. O náhradě nákladů řízení vůči žalované v rozsahu přiznaných 3 úkonů právní služby po [částka], tří režijních paušálů po [částka], vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s 21% DPH, a soudního poplatku ve výši [částka] ve prospěch žalobce, pak bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tj. s přihlédnutím k výsledku tohoto řízení. Placení účastníkovi přisouzených nákladů řízení bude realizováno podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.