24 Co 194/2024-114 — Krajský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud Praha-západ rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost hradit na výživu žalobkyně 8 500 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 11. 2023 (výrok I.), uložil mu zaplatit žalobkyni dluh na dlužném výživném za období od 1. 11. 2023 do 30. 4. 2024 částku 28 680 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), výrokem III. uložil žalované povinnost hradit na výživu žalobkyně 5 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 11. 2023, výrokem IV. současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na dlužném výživném za období od 1. 11. 2023 do 30. 4. 2024 částku 16 320 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem V. zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném 1 500 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 11. 2023, výrokem VI. pak zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované 5 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15 dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 11. 2023 a výrokem VII. rozhodl o tom, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 900 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně je dcerou žalovaných, je studentkou , Anonymizováno, , a to oboru , Anonymizováno, v denní formě, kdy si řádně plní školní povinnosti, je pilnou a svědomitou studentkou s výborným prospěchem. Žalobkyně podala přihlášku ke studiu pro akademický rok , Anonymizováno, bakalářského programu kombinované studium na , právnická osoba, , studijní program , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaní hradí žalobkyni měsíčně částku 6 000 Kč a dále jí po maturitní zkoušce vyplatili 160 000 Kč ze stavebního spoření, dále jí pak přispěli v lednu 2023 na nákup nového telefonu částku 5 000 Kč, v říjnu 2022 na nákup letenky částkou 4 896 Kč, za maturitu jí pak v květnu 2022 poslali částku 10 000 Kč. Žalobkyně od června 2023 vykonává dobrovolnickou činnost u organizace , jméno FO, , a to bezplatně a v souladu s jejím studijním programem, dále pak pracuje na základě dohody o provedení práce u společnosti , právnická osoba, ., kde od října 2023 do prosince 2023 vykonávala práci lektora za odměnu ve výši 300 Kč za hodinu na základě skutečně odpracovaných hodin. Žalobkyně od složení maturitní zkoušky žije se svým partnerem v domě rodiny partnera. V dětství byla hospitalizovaná opakovaně na psychiatrii v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má za sebou i historii hospitalizací, pobytu ve stacionáři v Psychiatrické léčebně v , Anonymizováno, , má sklony , Anonymizováno, , pravidelně pak dochází na psychoterapii, kdy její stav vyžaduje medikaci. Žalovaná pracuje u zaměstnavatele , Anonymizováno, , adresa, s výší průměrného čistého příjmu ve výši 25 355 Kč, žalovaný je ve starobním důchodu s výší důchodu z června 2023 41 660 Kč měsíčně. Žalovaní vyjma rodinného domu v , Anonymizováno, , kde bydlí, vlastní byt v , adresa, , tento byt žalovaní nabízeli žalobkyně, aby s nimi bydlela nebo jej využívala, a to s přítelem, což žalobkyně odmítla.3. Proti tomuto rozhodnutí, a to pouze proti výrokům I. až IV. a souvisejícího výroku o nákladech řízení podali žalovaní včasné odvolání. Namítli, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a tím i jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Uvedli, že žalobkyně se žalobou domáhá výživného 20 000 Kč měsíčně, aby mohla hradit své výdaje spojené se studiem a životními potřebami, ale toto je v rozporu s jejími samotnými tvrzeními, když uvedla, že žádné náklady na bydlení nemá a náklady na ošacení a společné domácnosti hradí její přítel. Rovněž uvedla, že žádá výživné, aby měla finanční prostředky na školné na soukromé vysoké škole, kterou však nestuduje, pouze na ni podala přihlášku. Namítli, že studium, které v současnosti žalobkyně navštěvuje, nesměřuje ke zvýšení kvalifikace ze středoškolského na vysokoškolské vzdělání ve studovaného oboru a nezvyšuje tudíž úroveň jejího vzdělání a tím větší šance na pracovním trhu. Dle názoru žalovaných se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, ale o nadstandardní doplňování znalostí bez této návaznosti. Současná škola totiž vůbec nenavazuje na její předchozí vzdělání a neslouží ani k prohlubování jejího vzdělání v oboru informačních technologií. Ani soukromá vysoká škola, o které žalobkyně tvrdí, že chce studovat, v žádném aspektu nenavazuje na její současné dosažené vzdělání v oboru informačních technologií. Domnívají se, že žalobkyně začala studovat úmyslně, aby nemusela pracovat a získala status studenta se všemi výhodami. Nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, když pedagogickosociální obor není studium psychologie ani psychiatrie, kde by mohla uplatnit své zkušenosti s vlastními psychickými problémy. Uvedli, že neměla žádné psychické problémy v dětství, ale až v pubertě v důsledku disharmonického vývoje. Uvedli, že sama žalobkyně žije ve společné domácnosti se svým přítelem a jeho rodinou, domnívají se, že životní úroveň žalobkyně není nižší než životní úroveň žalovaných. Dále se žalovaní vyjádřili k jejich životní úrovni, zejména k nákladům spojeným s údržbou a rekonstrukcí domu na venkově za , Anonymizováno, . Zopakovali, že nabízeli žalobkyni, aby bydlela v jejich bytě, což odmítla, byt nepronajímají, jelikož nechtějí čelit rizikům spojených s pronajímáním. Rovněž zopakovali, že jí opakovaně vyzývali ke společnému nákupu jejích potřeb, potravin, oblečení, obutí, což rovněž striktně odmítla. Odmítají však platit požadované výživné, neboť chtějí, aby již začala řádně pracovat a vybudovala si ve svém oboru kariérní postup, neboť oddalováním vstupu do pracovního procesu při studiu zcela jiného oboru a zaměření ztrácí odborné znalosti v oblasti výpočetní techniky. Dále se vyjadřovali k psychickým problémům žalobkyně, jejich vzniku a průběhu. Uvedli, že vzhledem k tomu, že žalobkyně žije ve společné domácnosti se svým přítelem, který jí poskytuje bydlení, hradí ošacení a hradí jejich aktivity, mají za to, že tak žijí v partnerském vztahu ekvivalentnímu manželství a přítel žalobkyně tak převzal vyživovací povinnost. Vzhledem k tomu, že příjmy žalobkyně jsou v současné době 19 000 Kč čistého, 13 000 Kč z pracovních úvazků a 6 000 Kč z kapesného od žalovaných a neměla potřebu použít 160 000 Kč ze stavebního spoření, které investovala, nemá výdaje za bydlení, ošacení a dovolené, pak je schopna se sama živit a žije minimálně ve stejné životní úrovni jako žalovaní. Mají za to, že rozsudek soudu prvního stupně zcela pomíjí výchovný aspekt a pouze podporuje jednání žalobkyně k vymáhání jejích přání, aniž by k tomu byl pádný důvod. Žalobkyně odmítá jakoukoliv pomoc žalovaných ve smyslu nákupu a bydlení, nemá tak žádnou hmotnou potřebu a studovat začala nástavbové studium proto, aby nemusela pracovat a získala status studenta. Navrhli, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že uloží žalovanému platit na výživu žalobkyni částku 5 000 Kč měsíčně, žalované pak částku 2 000 Kč měsíčně s tím, že jsou žalovaní ochotni dlužné výživné za období od 1. 11. do 30. 4. 2024 v částce každý 3 000 Kč uhradit.4. Žalobkyně se k odvolání žalovaných písemně vyjádřila s tím, že nesouhlasí s tvrzením žalovaných, že současné studium nesouvisí s jejími zkušenostmi a nevede k lepším budoucím vyhlídkám na získání prostředků pro její životní potřeby. Má za to, že právě sociální prací může být pro společnost prospěšná, žalobkyně má opravdový zájem o tuto problematiku, což dokládají její výtečné studijní výsledky, pozitivní hodnocení z praxe a dobrovolnická činnost. Své znalosti z oboru IT neopustila a rozvíjí je správcovstvím sociálních sítí a vytvořením webových stránek. Ke svým nákladům a příjmům dodala, že v současné době je její celkový měsíční příjem 8 500 Kč. S přítelem je dohodnuta, že pokud bude schváleno výživné ze strany rodičů, bude mu hradit polovinu nákladů na bydlení, to je 4 000 Kč, její příjem klesl z důvodu zhoršení psychického zdraví v důsledku stresu ze soudů a také díky období prázdnin nemá žádné příjmy z doučování. Dále se vyjádřila k majetkové situaci žalovaných s tím, že jde-li o rodinný dům, pak jeho rekonstrukce proběhla mezi lety 2006 až 2010, ale probíhají i další rekonstrukce, které však nejsou nezbytné, například úprava profesionálním zahradníkem, položení travního koberce, bazén s protiproudem, sauna atd. Dále se vyjadřovala ke vztahům s rodiči. Navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu v prvního stupně.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. S ohledem na odvolací námitky žalovaných, kdy tito nebro