26 Co 186/2024-260 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Ve výroku II. ve zbylém rozsahu, tedy co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení a co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení, žalobu zamítl. Ve výroku III. uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku IV. uložil žalovaným solidárně zaplatit státu na náhradě nákladů řízení , částka, (80 %) a žalobkyni , částka, (20 %) do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, .2. Soud I. stupně se zabýval tvrzením, že žalovaní uzavřeli se žalobkyní dne , datum, smlouvu nazvanou „mandátní smlouva“ (dále případně jen „první příkazní smlouva“), jejímž předmětem byla inženýrská činnost žalobkyně ve výstavbě při rekonstrukci nemovité věci v katastrálním území , adresa, v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále případně jen i jako ,,Novomísečná bouda“) a dodání výtahu v rámci této rekonstrukce. Žalovaní však dosud neuhradili doplatek ceny díla – výtahu ve výši , částka, , přičemž se jedná o nedoplatek z odsouhlasené ceny po započtení požadovaných změn, která činila , částka, . V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky , částka, (kvůli chybné fakturaci celkové výše ceny díla – výtahu ve faktuře č. , hodnota, z , datum, /č. l. 77 spisu/, takže celková cena tohoto díla správně měla činit částku , částka, ), tedy po připuštění tohoto částečného zpětvzetí žaloby se žalobkyně domáhala již jen nedoplatku ceny díla ve výši , částka, . Žalovaní uhradili z částky , částka, pouze , částka, jakožto zálohou platbu, ačkoliv dílo bylo dodáno bez vad, žalovanému ad 2) byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, přičemž ze strany žalovaných bylo dílo převzato bez výhrad podle zápisu o předání a převzetí díla ze dne , datum, . Žalovaní dále neuhradili práce na koordinaci a řízení stavby, které žalobkyně prováděla v srpnu roku 2019, rovněž na základě výše zmíněné „mandátní smlouvy“ z , datum, ve výši , částka, .3. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že nárok na zaplacení částky , částka, není důvodný. Na tuto činnost (práce na koordinaci a řízení stavby v srpnu 2019) nebylo prokázáno uzavření žádné konkrétní smlouvy mezi účastníky. Pokud by se mělo jednat o požadavek na doplatek odměny za činnost, na kterou se vztahovala „mandátní smlouva“ z , datum, , byl by nárok (k námitce žalovaných) promlčen, protože odměna za práce podle této smlouvy byla sjednána v předem stanovené výši , částka, v šesti splátkách po , částka, , přičemž splatnost poslední z těchto splátek byla sjednána ke dni dne , datum, a žaloba byla podána dne , datum, .4. Pokud jde o nárok na zaplacení částky , částka, jako nedoplatku z ceny díla – výtahu, soud I. stupně uzavřel, že se jednalo o nárok z nové ústní příkazní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a žalobkyní, podle které měla žalobkyně na místo žalovaných uzavřít se společností , právnická osoba, smlouvu o dílo na dodávku a montáž výtahu v Novomísečské boudě. Tato příkazní smlouva (dále případně jen „druhá příkazní smlouva“) byla sjednána jako bezúplatná, šlo pouze o „čistou přefakturaci ceny díla na příkazce“. Ve smlouvě o dílo č. , tel. číslo, uzavřené mezi žalobkyní jako příkazníkem a společností , právnická osoba, , včetně jejích dvou dodatků byla sjednána cena díla ve výši , částka, . Dle zápisu o předání a převzetí díla ze dne , datum, , bylo dílo – výtah toho dne předán, převzetí za objednatele podepsal žalovaný ad 2) s tím, že dílo je bez vad a že byly úspěšně provedeny všechny předepsané zkoušky, bylo vydáno prohlášení o shodě s tím, že tímto zápisem došlo k předání díla a zhotoviteli vzniklo vůči objednateli právo na sjednanou cenu díla. Žalobkyně žalovaným, resp. žalovanému ad 2) fakturovala dne , datum, zálohu na cenu díla – výtahu ve výši , částka, , kterou žalovaní uhradili. Další zálohovou fakturu (ze dne , datum, ) na částku , částka, již žalovaní neuhradili. Žalovaní neuhradili ani třetí zálohovou fakturu (ze dne , datum, ) na cenu díla ve výši , částka, .5. Pokud se žalovaní v průběhu řízení bránili tvrzením, že si cenu výtahu tzv. „předplatili“ svými platbami ještě před objednáním výtahu a vystavením faktur žalobkyní na jeho úhradu, tuto námitku neshledal soud I. stupně jako důvodnou. V e-mailové korespondenci adresované žalobkyni ze dne , datum, žalovaný ad 2) uvedl, že ,,projde faktury a doplatí za subdodávky (ve vztahu k první příkazní smlouvě), ale faktury žalobkyně za její práci pozdrží“. Z toho dle soudu I. stupně plyne, že důvodem plateb žalovaných byly i žalobkyní přefakturovávané subdodávky (za práce dle první příkazní smlouvy), zároveň to prokazuje, že žalovaní hradili se zpožděním. Pokud by žalovaní měli mít tzv. „předplaceno“ (ve vztahu k nárokům žalobkyně z druhé příkazní smlouvy), nežádala by žalobkyně (svým jednatelem) e-mailovou zprávou ze dne , datum, (a pak i z , datum, ) o úhradu doplatku odměny z první příkazní smlouvy ve výši , částka, a nevyjadřovala by obavy o úhradu ceny výtahu ze strany žalovaných v e-mailu ze ne , datum, vzhledem k předchozí platební morálce žalovaných. Dále soud I. stupně argumentoval i tím, že z e-mailu ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný ad 2) byl seznámen a odsouhlasil i navýšení ceny výtahu (protažení o jednu stanici v I. patře). Zároveň v tomto e-mailu sám žalovaný ad 2) uvedl, že při poslední fakturaci bylo dohodnuto, že se navýšení (plateb za výtah) bude řešit v dodatkové faktuře. Tedy i obsah této e-mailové zprávy vyvrací tvrzení, že by výtah byl žalovanými uhrazen již v průběhu realizace jeho výstavby nebo dokonce i před ní. Žalovaný ad 2) jednoznačně sám uvedl, že bude na práce spojené s budováním výtahu vystavena doplatková faktura a že navýšení ceny výtahu na základě dodatku smlouvy o dílo na výtah (uzavřené na základě druhé příkazní smlouvy mezi žalobkyní a společností Schindler, a.s.) také nebylo v době sepisu této e-mailové zprávy dosud uhrazeno.6. Pokud žalovaní ke svému generálnímu tvrzení, že cenu výtahu „předplatili“ jinými platbami, konkrétně tvrdili a dokládali platby jak hotovostní, tak bezhotovostní, dle soudu I. stupně některé z těchto plateb se jim nepodařilo prokázat a u plateb, které se jim prokázat podařilo, soud I. stupně vzal z provedeného dokazování za prokázáno, že se nejednalo o platby, které by mohly být na žalovanou pohledávku započitatelné, protože u všech těchto plateb bylo prokázáno konkrétní plnění ze strany žalobkyně, případně jejích jednatelů , právnická osoba, Kaspera, které založilo nárok těchto subjektů na přijetí žalovanými prokázaných plateb, přičemž se vždy jednalo o plnění mimo rámec druhé příkazní smlouvy (realizace výtahu). Vzhledem k tomuto „ztotožnění“ plateb tak dle soudu I. stupně žádný započitatelný přeplatek použitelný na úhradu žalované pohledávky žalovaní neprokázali. Z hlediska průkaznosti důvodu žalovanými uplatněných plateb soud I. stupně nepřehlédl, že žalobkyně vykonávala mimo rámec první a druhé příkazní smlouvy pro žalované další činnosti ohledně Novomísečné boudy na základě dílčích konkludentních příkazních smluv, přičemž konkrétní obsah těchto konkludentních příkazních smluv se nepodařilo prokázat. Některé platby ze strany žalovaných byly poskytnuty přímo jednatelům žalobkyně, protože tito v rámci příkazní činnosti žalobkyně hradili některé činnosti subdodavatelů ze svých prostředků. Rovněž sama žalobkyně hradila za žalované v rámci činnosti podle první příkazní smlouvy některé pohledávky subdodavatelů ze svých prostředků a tyto platby pak nárokovala po žalovaných, a to mimo rámec sjednané paušální odměny (z první příkazní smlouvy) ve výši , částka, . Na přání žalovaných byla na některých fakturách uváděna i jiná místa (objekty) plnění než Novomísečná bouda, ke které se vázala příkazní činnost žalobkyně. Jednalo se o další, jiné objekty ve vlastnictví žalovaných.7. V rámci své obrany proti nároku žalobkyně žalovaní dále namítli k započtení provize, které si měla žalobkyně v rámci výkonu příkaznictví ponechat od jednotlivých subdodavatelů v celkové výši , částka, (§ 2435 odst. 1 zák. č. 87/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen ,,o. z.“/). Jako důvodnou k započtení shledal soud I. stupně v tomto směru pouze částku , částka, jako provizi přijatou žalobkyní od společnosti , právnická osoba, ., když tuto provizi žalobkyně sama uznala.8. Soud I. stupně uzavřel, že jedinou prokazatelnou platbou žalovaných na cenu výtahu podle druhé příkazní smlouvy byla zálohová platba ve výši , částka, provedená dne , datum, z běžného účtu žalovaného ad 2). Žalovaní si museli být účelu této platby vědomi, protože jako t