26 Co 127/2025-694 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 123 945 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 123 945 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 75 612 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).2. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky 123 945 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vůči žalovaným 1), 2) a z titulu náhrady škody vůči žalovanému 3). Bezdůvodné obohacení odpovídá neoprávněnému proplacení náhrad za vyhotovení znaleckého posudku, za zhotovení nového vestavěného nábytku a nákladů za právní zastoupení. Náhrada škody pak spočívá v úhradě ceny nábytku, který žalovaný 3) bez dalšího zjištění na základě faktur předložených žalovanými 1), 2) proplatil, aniž zjišťoval, zda byl dodržen postup podle znaleckého posudku, zda se jednalo o nábytek „zničený“, zda muselo dojít k demontáži a nahrazení starého nábytku novým.3. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které zajišťuje správu bytového domu č. p. , Anonymizováno, (dále i jen ,,SVJ“), žalovaní 1) a 2) jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky bytové jednotky č. , hodnota, v tomto bytovém domě, žalovaný 3) vykonával funkci předsedy SVJ v době od 15. 6. 2022 do 15. 5. 2023. Znaleckým posudkem vypracovaným znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dále jen „znalecký posudek“) bylo zjištěno, že se v bytové jednotce žalovaných 1) a 2) vyskytují plísně z důvodu zatékání do bytu střechou, musí dojít k jejich opravám; zároveň byl znaleckým posudkem stanoven postup oprav tak, že nejprve má dojít k odstranění příčit zatékání do bytu v dětském pokoji a poté k opravám uvnitř bytu. Podle zápisu ze 17. shromáždění SVJ konaného dne 11. 5. 2022 (dále jen „Shromáždění“) ve spojení s podklady, Shromáždění schválilo předběžný rozpočet na opravy v bytové jednotce č. , hodnota, do 300 000 Kč s tím, že se jedná o první fázi opravy podle znaleckého posudku, následně žalovaný 3) z majetku žalobce uhradil žalovaným 1) a 2) částku v celkové výši 205 385 Kč.4. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, která je způsobilá nabývat práva a zavazovat se k povinnostem pouze za účelem zajišťování správy domu a pozemku [§ 1194 a § 1195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)]. Nejvyšším orgánem společenství vlastníků jednotek je shromáždění, statutárním orgánem je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 o. z.). Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky (§ 1194 odst. 2 věta první o. z.).5. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný 3) přistoupil k výplatě požadované částky žalovaným 1) a 2) neoprávněně, protože jako předseda SVJ mohl jednat toliko na základě rozhodnutí vzešlého z hlasování shromáždění. Pokud k přijetí rozhodnutí o proplacení konkrétních částek nesvolal Shromáždění, případně nezahrnul ke schválení proplacení na program dalšího shromáždění vlastníků SVJ, pak mohl ve své působnosti vycházet toliko ze závěrů a obsahu podkladů a zápisu ze 17. Shromáždění. Na tomto Shromáždění se přitom konkrétně nehlasovalo pro dosud nevyřešenou otázku a neshodu o způsobu oprav v bytové jednotce č. , hodnota, a úhrady oprav ze strany žalobce. Výbor SVJ konstatoval, že neobdržel žádný konkrétní návrh oprav ani rozpočtu, a tak nebylo možno o tomto na Shromáždění hlasovat, došlo ke schválení pouze předběžného rozpočtu na opravy v bytové jednotce do výši 300 000 Kč a k proplacení nákladů žalobcem by v případě schválení došlo až na základě předložených faktur. Proplacením náhrady za nábytek, znalecký posudek a právní služby, došlo na straně žalovaných 1) a 2) k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z.; na straně žalovaného 3) došlo k porušení povinnosti řádného hospodáře ve funkci člena voleného orgánu (§ 159 odst. 1 o. z.) a žalovanému 3) tak vznikla povinnost ve smyslu § 2913 o. z., nahradit vzniklou újmu. Podaná žaloba směřovala správně vůči všem žalovaným podle režimu tzv. solidární odpovědnosti, když soud vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2307/2013. Soud prvního stupně zdůraznil, že přijaté usnesení Shromáždění považuje za platné, resp. jeho platnost nelze zpochybňovat v žádném jiném soudním řízení, nicméně případné proplacení požadované částky mohli žalovaní nárokovat jen na základě rozhodnutí shromáždění vlastníků ve formě konkrétního a jasně znějícího usnesení, na kterém by po projednání a hlasování všichni přítomní vlastníci rozhodli o tom, za jakých podmínek dojde k případnému zaplacení požadovaných plateb. Takovým rozhodnutím podle obsahu nebylo rozhodnutí ze 17. Shromáždění vlastníků, které jednak pro nesoulad o konkrétních částkách k proplacení nehlasovalo a vytvořilo jen obecný rámec schváleného předběžného rozpočtu. Žalovaní 1) a 2) se sporných nároků domáhali bez právního důvodu a přijali tak plnění na úkor majetku žalobce, žalovaný 3) překročil oprávnění dané mu Shromážděním a porušil při nakládání s majetkovými prostředky své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Soud prvního stupně proto žalobě jako důvodné vyhověl a žalobci přiznal podle § 1970 o. z., rovněž úroky z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.6. Proti tomuto rozsudku podali všichni žalovaní odvolání.7. Žalovaní 1) a 2) především označili řízení za nespravedlivý, účelově, tendenčně a manipulativně proti nim vedený proces, při kterém došlo k ignoraci žalovaných, porušení rovnosti zbraní, soud překročil svoji roli a rozsudek je nelogický, nezákonný a vnitřně rozporný. Podle odvolatelů rozhodnutí o solidárním plnění je v rozporu se zákonem, protože bezdůvodné obohacení a náhrada škody jsou dvě různé právní kategorie. Jedná se o dva nároky, kdy buď odpovídají žalovaní 1), 2) z titulu bezdůvodného obohacení, nebo žalovaný 3) z titulu náhrady škody, oba nároky nelze směšovat, protože by mohlo dojít ke dvojímu plnění. Žalovaní dále vytýkali soudu prvního stupně, že rozhodoval o jiném nároku, než který vyplývá z žaloby, vyšel z jiných skutečností, než tvrdil žalobce. Návrh na elektronický platební rozkaz obsahuje tvrzení o neprávem vyplacených částkách, protože žalovaní nepostupovali podle jimi předloženého znaleckého posudku. Soud však postavil rozhodnutí na tom, že o úhradě konkrétních částek se nehlasovalo a bylo rozhodnuto jen o předběžném rozpočtu. Pokud žalobce a soud během řízení změnili podstatu sporu tak, že se z něj stal spor vyplývající z usnesení SVJ, pak bylo na soudu prvního stupně, aby věc znovu předložil Vrchnímu soudu v Praze, protože okresní soud již není soudem příslušným v prvním stupni. Oprávněnost úhrady vyplývá z havarijního stavu střechy, o kterém rozhodl výbor bez shromáždění. Podle žalovaných soud prvního stupně správně uzavřel, že usnesení 17. Shromáždění vlastníků ze dne 11. 5. 2022 je platné, spor je tak nikoliv o jeho platnost, ale o jeho výklad. Soud v rozhodnutí uvedl obsahové znění zápisu Shromáždění a zcela selektivně opomněl podklady ke Shromáždění, kde je uveden požadavek žalovaných, tj. demontáž poškozeného vestavěného nábytku a jeho náhrada, kromě sanace, opravy maleb, sádrokartonu, vysoušení vlhkého zdiva. Z textu usnesení Shromáždění je naprosto zřejmé, že došlo k dohodě mezi žalovanými a žalobcem s tím, že bude uhrazeno vše, co uvedla žalovaná 1) a na základě předložených faktur bude toto proplaceno. Žalovaní uzavřenou dohodu splnili, za obecný text uzavřené dohody, která je vlastně obsahem usnesení Shromáždění, nemohou a nijak ji nezneužili. Soud prvního stupně pochybil, pokud odmítl výslech svědků, kteří by potvrdili, že hlasovali s vědomím, že se schválení týká všech položek. Soud odmítl výslech svědků a čestná prohlášení, jako subjektivní a okrajové názory. Zároveň žalovaní vytýkali soudu, že ve vztahu k zápisu z 23. shromáždění žalobce překvapil účastníky v rozsudku novou výkladovou konstrukcí, bez předchozího projednání v řízení. Žalovaní dál namítali v rozhodnutí soudu prvního stupně nelogičnost v označení účastníků, která způsobuje nevymahatelnost rozsudku, neoprávněné vydání elektronického platebního rozkazu, pro jehož vydání nebyly splněny zákonné podmínky. Nesprávně soud prvního stupně rozhodl rovněž o nákladech řízení, když nebyl vymezen poměr každého z žalovaných. Žalovaným 1), 2) soud neměl ukládat povinnost k náhradě nákladů řízení, protože řízení vedl účelově a zbytečně, žalovaní proto odmítají hradit náklady řízení, které bylo vedeno jen jako formální zástěrka pro již přede