26 Co 20/2025-540 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v , adresa, (dále jen ,,soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že rozhodnutí vlastníků domu čp. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , ze dne , datum, , je neplatné (výrok I.), zamítl žalobu na určení rozsahu oprávnění žalovaného coby správce domu čp. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , tak, že je oprávněn rozhodovat o opravách a úpravách na domě do částky , částka, za každou jednotlivou zakázku (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že kupní smlouvou ze dne , datum, nabyla vlastnické právo k nemovitostem – domu čp. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , a pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (dále případně i jen „Nemovitosti“) , jméno FO, , která rozdělila Prohlášením o vzniku bytového spoluvlastnictví ze dne , datum, , nemovitosti na čtyři jednotky – tři bytové (jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a jednu nebytovou (jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a stala se správcem nemovitostí. V květnu 2016 , jméno FO, darovala žalovanému bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dne , datum, tehdejší vlastníci bytových jednotek (, jméno FO, a žalovaný) na schůzi odhlasovali, a to ve všech bodech 100% hlasů, že výkonem funkce správce se pověřuje žalovaný, který tím získává všeobecnou plnou moc ve všech záležitostech týkajících se správy domu, správce je oprávněn rozhodovat o opravách a úpravách na domě do částky , částka, za každou jednotlivou zakázku, přičemž pro změnu limitu je nutný většinový souhlas vlastníků, a ujednali další povinnosti a oprávnění správce. Zápis ze schůze vlastníků pořídil , tituly před jménem, , jméno FO, (manžel , jméno FO, ) ze svých poznámek a vlastnoručně jej podepsal. , tituly před jménem, , jméno FO, následně nechal zápis podepsat žalovaným a předal jej své manželce. Podpis , jméno FO, na kopii zápisu ze schůze vlastníků není jejím podpisem, jde o kopii jiného jejího podpisu. Darovací smlouvou ze dne , datum, darovala , jméno FO, svému synovi , tituly před jménem, , jméno FO, jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s tím, že po dobu života rodičů , tituly před jménem, , jméno FO, zůstanou obě darované jednotky v neomezené pravomoci obou či jednoho z rodičů s jednotkou disponovat. Následně , jméno FO, zemřela a , tituly před jménem, , jméno FO, se rozhodl vzdát se ke dni , datum, svého práva disponovat s jednotkami. Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (i ke dni rozhodnutí odvolací soudu) je vlastníkem jednotek č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s podílem 8552/2524 žalobkyně a vlastníkem jednotek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s podílem 16697/25249 žalovaný.3. Z hlediska právního posouzení se soud prvního stupně zabýval pravostí a správností zápisu ze schůze vlastníků ze dne , datum, , který žalobkyně v řízení zpochybnila a námitkou žalobkyně, že rozhodnutí vlastníků ze dne , datum, je neplatné, protože většinová vlastnice v zápisu uvedeným způsobem vůbec nehlasovala. Svůj závěr o nedůvodnosti nároku žalobkyně založil soud prvního stupně primárně na výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, (dále i jen ,,Svědek“), jehož výpověď hodnotil i s vědomím celoživotních vzájemných rodinných vztahů účastníků jako přesvědčivou, nikoliv účelovou; s tím, že o její věrohodnosti svědčí logická i časová souvislost jinými důkazy zjištěných skutečností. Svědek svou výpovědí prokázal existenci rozhodnutí vlastníků ze dne , datum, , o které podpůrně svědčí i to, že žalobkyně zprvu existenci rozhodnutí nezpochybňovala, pouze je považovala z různých důvodů za nemravné.4. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně s odkazem na judikaturní závěry uzavřel, že ust § 1209 odst. l zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) zakotvuje právo přehlasovaného vlastníka jednotky, nesouhlasí-li s usnesením přijatým shromážděním, navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která je předmětem dotčeného usnesení. Jelikož toto speciální ustanovení řeší ochranu přehlasovaného vlastníka v rámci ustanovení o společenství vlastníků, je pro tento případ vyloučena podpůrná aplikace ustanovení o spolku ve smyslu § 1221 o. z. Mimo řízení podle § 1209 o. z. nelze platnost usnesení přijatého shromážděním posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je omezeno z hlediska osobního, časového i věcného. V posuzované věci se jedná o bytové spoluvlastnictví bez vzniku společenství vlastníků (§ 1190 o. z.), podpůrně se proto pro rozhodování ve věci správy použijí ustanovení o shromáždění (§ 1191 o. z.).5. Soud prvního stupně uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že na schůzi vlastníků dne , datum, oba tehdejší bytoví vlastníci schvalované změny odhlasovali 100% hlasů, žádný z nich tedy nebyl přehlasován, což již samo o sobě vylučuje zásah moci veřejné do takto nastavených vztahů prostřednictvím ustanovení § 1209 o. z. V tomto směru nemohla být žaloba od počátku úspěšná. Pokud pak žalobkyně uplatnila námitku způsobilou založit důvod pro určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků spočívající v tom, že většinová vlastnice vůbec nehlasovala, tak v řízení bylo prokázáno, že původní většinový vlastník paní , jméno FO, rozhodnutí popsané v zápisu ze schůze vlastníků odhlasovala. Pokud by bylo v řízení prokázáno, že , jméno FO, nehlasovala, nemohlo být při tehdejším poměru hlasů rozhodnutí vůbec přijato. Soud prvního stupně dále uvedl, že nepojal do výroku požadavek žalobkyně na ustanovení , tituly před jménem, , jméno FO, správcem, protože řízení podle § 1209 odst. 1 o. z. ve znění účinném od , datum, je řízením, kde není soud vázán návrhy účastníků, neboť jeho povinností je uspořádat právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Z týchž skutkových okolností neshledal důvodnou žalobu na určení rozsahu oprávnění žalovaného coby správce domu, protože otázka snížení finančního rozsahu jeho oprávnění nebyla předmětem žádného rozhodování vlastníků jednotek, v němž by žalobkyně byla se svým návrhem přehlasována, proto nebyly naplněny zákonné podmínky postupu podle § 1209 odst. 1 o. z. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupě odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) a ve věci zcela úspěšnému žalovanému (žaloba byla zčásti vzata zpět nikoliv pro jeho chování) přiznal plnou náhradu nákladů řízení.6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, ve kterém označila závěr soudu prvního stupně o platnosti usnesení shromáždění vlastníků ze dne , datum, za nesprávný, nezákonný a zmatečný, protože soud prvního stupně nezohlednil, že usnesení je zejména v rozporu s dobrými mravy, na zápisu usnesení absentuje vlastnoruční podpis tehdejší většinové vlastnice , jméno FO, , proto je usnesení také nicotné, což prokázal žalobce znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , ke kterému však soud prvního stupně odmítl přihlížet. Zasedání vlastníků dne , datum, se nikdy nekonalo a dokument zápisu byl účelově vytvořen a zfalšován žalovaným včetně podpisu většinové vlastnice , jméno FO, . Pokud zápis není opatřen vlastnoručním podpisem většinového vlastníka, nemůže být platné ani rozhodnutí, které bylo obsahem zfalšovaného zápisu. Žalovaný neprokázal, že by rozhodnutí ze dne , datum, bylo vůlí většinového vlastníka, protože svědek , tituly před jménem, , jméno FO, byl podjatý, jeho výpověď je nepravdivá, a to proto, že Svědek je životně odkázán na žalovaného, je jím psychicky vydírán, lhal o tom, že má již zpracovanou stížnost na žalobkyni (míněn zřejmě zástupce žalobkyně) u České advokátní komory, napomáhá žalovanému při vydírání žalobkyně a v e-mailové korespondenci žalobci několikrát sdělil, že bude svědčit ve prospěch žalovaného. Žalobkyně má za to, že soud prvního stupně nepochopil žalobní návrh a nerozhodl proto správně. Za lživá označila žalobkyně i tvrzení Svědka, že neplatné rozhodnutí vlastníků bylo , tituly před jménem, , jméno FO, předáno v roce 2019, ten se však s rozhodnutím seznámil až v lednu 2024 jako jednatel žalobkyně. Soud prvního stupně postupoval v průběhu řízení vůči žalobci předpojatě, neobjektivně a nespravedlivě, když konstatování jednatele žalobkyně o tom, že Svědek nerad mluví nepravdu, bylo vytrženo ze souvislostí. , tituly před jménem, , jméno FO, jako autor Prohlášení vlastníka ze dne , datum, jako právník si byl vědom, že ke změně prohlášení vlastníka je třeba úředně ověřený podpis nebo notářsk