26 Co 247/2025-257 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 730 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 139 846,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že mezi účastnicemi byla uzavřena dne 30. 3. 2016 smlouva o dílo, kterou se žalovaná (zhotovitelka) zavázala provést stavební úpravy nemovitosti žalobkyně (objednatelky) v termínu do 16. 7. 2016 za cenu díla ve výši 1 607 402 Kč včetně DPH; dodatkem č. 1 ze dne 25. 7. 2016 byl upraven a rozšířen předmět díla, navýšena cena díla o částku 1 689 215 Kč bez DPH a stanoven nový termín realizace díla do 15. 11. 2016 (dále jen „Smlouva o dílo“ nebo ,,Smlouva“). Žalobkyně dne 3. 11. 2016 odmítla dílo převzít z důvodu existence vad, nedodělků a nedostatků ve vyúčtování ceny díla. V článku IX. odst. 1 Smlouvy o dílo byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované s předáním dokončeného díla žalobkyni ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení se splatností do 21. dnů od doručení výzvy k její úhradě. Žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu za období od 3. 2. 2021 do 2. 2. 2023.3. Soud prvního stupně odkázal na řízení vedená mezi totožnými účastníky o plnění ze Smlouvy o dílo, z jejichž závěrů vycházel.4. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 7. 2020, č. j. 213 C 40/2017-330, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2021, č. j. 30 Co 60/2021-493, soud zamítl žalobu žalované v postavení žalobkyně (pod předchozím názvem , právnická osoba, .) proti žalobkyni v postavení žalované o zaplacení částky 194 245,41 Kč s příslušenstvím, nárokovanou jako doplatek ceny díla ze Smlouvy o dílo, když uzavřel, že dílo vykazovalo vady, které nebyly jen ojedinělé nebo drobné a žalovaná tak byla oprávněna převzetí díla odepřít. Dílo nebylo řádně dokončeno a předáno, a to ani do rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyni tak nárok na zaplacení doplatku ceny za dílo nevznikl. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2021, č. j. 30 Co 60/2021-493, Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 7. 2023, č. j. 23 Cdo 396/2023-621 odmítl pro nepřípustnost a rozsudek tak nabyl právní moci dne 2. 8. 2021.5. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 26. 10. 2023, č. j. 118 C 2/2022-200, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-349, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 730 000 Kč s příslušenstvím, která představuje smluvní pokutu za období od 3. 2. 2019 do 2. 2. 2021, kde soudy shodně uzavřely, že účastnice uzavřely Smlouvu o dílo, oběma stranám muselo být zřejmé, jaký má být výsledek stavební činnosti, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni vykonat za dohodnutou cenu. V průběhu provádění díla docházelo ke změnám ve způsobu provádění a změny byly zachyceny ve stavebním deníku. Žalobkyně odmítla dílo převzít z důvodu existence vad a nedodělků díla. Soud uzavřel na základě znaleckého posudku a výslechu znalce, že dílo vykazovalo vady, konkrétně dřevěné konstrukce nebyly dostatečně chemicky ošetřeny, vadou shledal soud absenci větrací mřížky, chyby v montáži okapového větracího pásu u okraje střechy a okapové hrany, nedostatečné provedení maltového lože pod čelními deskami a nezajištění matic fixujících čelní desky svárem, absenci zakrytí či omítnutí kovových prvků při zhotovení kleštin po jejich usazení, neprovedení dozdívky v obvodové stěně u otvoru pro dveře ve vikýři, nedodání dveří k vikýři, křivé hřebeny střechy označil znalec jako vadu estetickou. Soud uzavřel, že dílo vykazovalo vady, které nebyly drobné či ojedinělé, žalobkyně byla proto podle ujednání ve Smlouvě o dílo oprávněna převzetí díla odepřít a vznikl jí nárok na smluvní pokutu, protože v dohodnutém termínu nedošlo k předání dokončeného díla žalobkyni. Odvolací soud uzavřel, že uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty s ohledem na okolnosti věci není v rozporu s dobrými mravy, nelze je hodnotit jako šikanózní výkon práva, který by sledoval pouze poškození zájmu žalované. Žalovaná v odvolacím řízení uplatnila požadavek na moderaci smluvní pokuty, odvolací soud se proto zabýval přiměřeností uplatněného nároku na smluvní pokutu a uzavřel, že okolnosti, které žalovaná uváděla jako důvod pro moderaci smluvní pokuty (že žalobkyni nevznikla škoda a žalobkyně netvrdila, že by prostory, v nichž bylo dílo realizováno, nemohla užívat), nejsou samy o sobě důvodem pro moderaci smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty byla plně závislá na době trvání prodlení žalované a konečná výše uplatněného nároku je proto důsledkem dlouhé doby, po kterou trvalo prodlení žalované.6. Z hlediska právního posouzení soud Smlouvu o dílo hodnotil podle ustanovení § 2586 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“); podle § 2590, § 2604-2606, § 2610 odst. 1 o. z. a § 2628 o. z. a s odkazem na ustanovení § 13 o. z. pak uzavřel, že v obou předchozích pravomocně uzavřených sporech byly rozsudky okresního soudu odvolacími soudy potvrzeny, meritorně bylo uzavřeno, že Smlouva o dílo je platná a účinná, rozsah předmětu díla byl sjednán dostatečně určitě, cena díla byla sjednána pevnou částkou uvedenou ve Smlouvě, nikoliv rozpočtem žalované. Znalecký posudek prokázal zásadní vady a nedodělky díla, reklamace žalobkyně byla oprávněná, žalobkyně oprávněně dílo nepřevzala a žalovaná je stále povinna dílo dokončit. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty je tak důvodný.7. Návrh žalované na moderaci smluvní pokuty posuzoval soud prvního stupně podle § 2048 odst. 1 a § 2051 o. z. kdy ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že neexistuje žádná dohoda o narovnání nebo snaha žalované dílo dokončit a předat, či od Smlouvy odstoupit nebo jakkoliv Smlouvu ukončit. Žalovaná nerespektuje opakovaně vyjadřovaný právní názor ani skutková zjištění soudu prvního i druhého stupně v dalších řízeních. Opakovaně tvrdí, že Smlouva byla naplněna a není od čeho odstupovat, což soud hodnotil jako absenci sebereflexe žalované. V posuzovaném případě vznikla významná prodleva, která žalované brání v užívání předmětu díla a potenciálně může generovat vznik škody. Soud prvního stupně uzavřel, že není naplněna podmínka nepřiměřenosti smluvní pokuty, která je podstatou možnosti smluvní pokutu moderovat. Úvaha o nepřiměřenosti smluvní pokuty, případně o namítaném rozporu s dobrými mravy, se jeví jako lichá v případě, že porušování povinností žalovanou je soustavné, odporující předchozím soudním rozhodnutím a odmítající přijmout důsledky vlastního jednání, navzdory opakovaně stvrzeným skutkovým zjištěním. V takové situaci smluvní pokutu nelze hodnotit jako nepřiměřenou či rozpornou s dobrými mravy. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení.8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém namítá nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně, protože skutkové závěry postrádají nezbytně nutnou míru přesvědčivosti a koherence a jsou v přímém rozporu s některými provedenými důkazy. Žalovaná vytýká soudu nesprávné hodnocení důkazů, když uzavřel, že žalovaná neprokázala, že by byl žalobkyni předán položkový rozpočet, nehodnotil však množství jiných provedených důkazů, ze kterých vyplývá, že položkový rozpočet musel nutně existovat a byl tedy skutečným smluvním rozsahem smlouvy o dílo. Soud nevyslechl ani jednu ze tří osob oprávněných k výkonu činností ve výstavbě, které se provádění stavby zúčastnili a ignoroval zhodnocení kvality provedení díla autorizovaným statikem. Žalovaná vytýká soudu prvního stupně nesprávně zjištěný rozsah předmětu díla, protože soud nevycházel ze stavebního deníku. Žalobkyně v době, kdy byla vyzvána k převzetí díla, neoznačila vady, které by bránily jeho užívání. Podle názoru žalované dílo nevykazovalo vady, žalobkyní tvrzené vady nebyly předmětem díla, vady týkající se nedostatečné ochrany dřeva nebyly provedeny podle norem, ale dostatečně v souladu se Smlouvou o dílo, nedostatky uplatněné žalobkyní jako vady byly odstraněny. Odkazuje na ujednání Smlouvy o dílo, podle kterého opravy nebudou prováděny v případě nedodržení smluvních závazků objednavatelem. Namítá, že rozsudek je postaven na znaleckém posudku , tituly před jménem, , který není osobou autorizovanou pro vybrané činnosti ve stavebnictví. S odkazem na interpretační pravidla při výkladu právního jednání podle zákonné úpravy i judikaturních závěrů žalovaná namítá, že Smlouva o dílo byla soudem prvního stupně nepřesně vyložena. Pokud jde o návrh na moderaci smluvní pokuty, odkázala žalovaná na již v řízení uvedené důvody moderace a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne, případně napadený rozsudek zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení.9