28 Co 322/2025-136 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále i jen „napadený rozsudek“), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku , částka, (výrok I.) a náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejího zástupce (výrok II.).2. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému stavu. Účastníci dne , datum, , kdy byli manželé, uzavřeli s Hypoteční bankou, a.s. (dále i jen „banka“), smlouvu o úvěru, podle které jim banka poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , které se účastníci zavázali i s úroky uhradit ve splátkách za 29 let a 9 měsíců. Manželství účastníků zaniklo rozvodem dne , datum, . Žalobkyně v období od března 2022 do února 2025 uhradila bance všechny splátky splatné v tomto období ze svého výlučného majetku, celkem částku , částka, . Účastníci vedou u soudu prvního stupně řízení o vypořádání společného jmění manželů, v němž nebyla žalovaná pohledávka žalobkyně uplatněna. Dopisem ze dne , datum, sdělil žalovaný žalobkyni, že vůči ní uplatňuje nárok na finanční kompenzaci za období od , datum, do února 2025 v částce , částka, měsíčně pro nemožnost užívat nemovité věci, a za předpokladu, že jí mělo vzniknout z titulu smlouvy o úvěru bezdůvodné obohacení ve výši , částka, měsíčně v období od srpna 2022 do února 2025 a ve výši , částka, v srpnu 2025, započítává na každý jednotlivý nárok žalobkyně požadovaný za měsíce srpen 2022 až září (správně únor) 2025 částku , částka, , na nárok za srpen 2025 částku , částka, .3. Soud prvního stupně nedoplnil dokazování týkající se námitky započtení, neboť se nejednalo o pohledávku z téhož vztahu účastníků, žalobkyně existenci započítávané pohledávky popírala a pohledávka žalobkyně již další dokazování nevyžadovala.4. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ nebo „zákon č. 89/2012 Sb.“), a to smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., dluh účastníků z této smlouvy převzatý účastníky za jejich manželství jako dluh společný podle § 710 o. z., z něhož jsou účastníci podle § 713 odst. 3 o. z. zavázáni plnit bance společně a nerozdílně. Po zániku společného jmění manželů zaplatila žalobkyně na společný dluh účastníků částku , částka, , tedy podle § 1872 o. z. uhradila dluh ve větším rozsahu, než je její podíl podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z., a podle § 1876 odst. 2 o. z. má proto vůči žalovanému jako solidárně zavázanému dlužníkovi právo na následný regres. Pohledávku uplatněnou žalovaným v rámci jeho kompenzační námitky shledal soud prvního stupně nezpůsobilou k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z., neboť je nejistá a neurčitá. Pochyboval i o dospělosti započítávané pohledávky, když pohledávky byly započítávány zároveň s výzvou k jejich zaplacení. Započtení provedené žalovaným považoval za neplatné podle § 586 odst. 1 o. z. ve spojení s § 1987 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně se neplatnosti započtení dovolala.5. V řízení úspěšné žalobkyni přiznal soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši , částka, , lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž se domáhal změny rozsudku soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby, eventuelně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytýká nesprávně a neúplně zjištěný skutkový stav věci, nesprávná skutková zjištění, nesprávné právní posouzení věci, porušení práva žalovaného na spravedlivý proces, a vnitřní rozpornost, zmatečnost a nepřezkoumatelnost rozsudku. To vše s odůvodněním, že soud prvního stupně neprovedl další důkazy navržené žalovaným k jeho obraně vůči uplatňovaným nárokům žalobkyní, když se jednalo o pohledávky téhož druhu, mezi týmiž účastníky a byla vznesena procesní námitka započtení pohledávek. Přesto soud dospěl k závěru, že pohledávka uplatněná žalovaným v rámci jeho kompenzační námitky není způsobilá k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z., neboť je nejistá a neurčitá7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, který považuje za správný, odvolání žalovaného za obstrukci vedoucí k odložení vykonatelnosti přiznaného nároku, když odvolací důvody nebyly naplněny. Žalovaný nedisponuje pohledávkou, která může být započtena. Pohledávka spočívající v náhradě za užívání rodinného domu v zaniklém dosud nevypořádaném společném jmění manželů účastníků nemůže být k započtení uplatněna, neboť ji žalovaný neuplatnil u orgánu veřejné moci, který by určil výši náhrady, a není tak způsobilá k započtení. Jeho domnělé pohledávky nejsou ani splatné a jsou neurčité a nejisté. Právní jednání žalovaného (dopisy), které obsahovalo započtení, nebylo právním jednáním a nevyvolalo žádné účinky. Žalobkyně je vždy popřela a účinky započtení tak vůči ní nemohly nastoupit.8. Při odvolacím jednání žalobkyně navrhla, aby jí na nákladech řízení před soudem prvního stupně byla přiznána i náhrada soudního poplatku za žalobu.9. Žalovaný při odvolacím jednání doplnil, že svoje pohledávky uplatnil v dopise ze dne , datum, a následně je v podání ze dne , datum, započetl a pohledávka žalobkyně tak zanikla. Princip hospodárnosti řízení, na který se odvolává soud prvního stupně, neobstojí, neboť se jedná o pohledávky mezi týmiž účastníky, stejné povahy, vztahující se k úvěru na společné bydlení v nemovité věci, z jejíhož užívání je žalovaný vyloučen. S ohledem na uvedené by byl i v rozporu s dobrými mravy. Z důvodu hospodárnosti řízení měl soud prvního stupně navržené důkazy provést.10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.11. Odvolací soud zopakoval dokazování podle § 213 odst. 2 o. s. ř. hypoteční smlouvou a podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování důkazem předloženým žalovaným v řízení před soudem prvního stupně (před prvním jednáním), a to dopisem žalovaného ze dne , datum, pro žalobkyni. Z nich zjistil:12. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené účastníky s Hypoteční bankou, a.s., dne , datum, , oproti zjištěním soudu prvního stupně, že účelem úvěru byla výstavba a vypořádání úvěru na investice do nemovité věci – budovy č. p. 245 a pozemku parc. č. 43/1, jehož je součástí, a dalších pozemků v obci a katastrálním území , adresa, .13. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne , datum, , že vůči žalobkyni uplatňuje nárok na finanční kompenzaci (eventuálně náhradu škody) za nemožnost užívat společné nemovité věci v obci a katastrálním území , adresa, od , datum, do budoucna ve výši , částka, měsíčně a mělo-li žalobkyni vzniknout bezdůvodné obohacení ze smlouvy o hypotečním úvěru ve výši , částka, měsíčně za březen až červen 2025, započítává vůči němu finanční kompenzaci ve stejné výši za stejné období. V dopise „shora specifikované částky“ požaduje k zaplacení do , datum, , a v rámci finanční kompenzace požaduje zaplacení částky , částka, do , datum, .14. Z e-mailu zástupce žalobkyně ze dne , datum, zástupci žalovaného neučinil odvolací soud žádné významné skutkové zjištění.15. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která považuje za správná, a na která pro stručnost odkazuje (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozsudku), a ze skutkových zjištění, která učinil z jím výše provedených důkazů (body 12. a 13. odůvodnění tohoto rozsudku), která považuje za dostatečná pro rozhodnutí ve věci. Z tohoto důvodu nedoplnil dokazování dalšími důkazy, které navrhl k provedení žalovaný.16. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.17. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.20. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splněn