10 CO 191/2022-353 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 875 778,20 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z 875 778,20 Kč od 30. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 193 823 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný do obou jeho výroků s námitkou, že soud prvního stupně nepřihlédl k žalovaným tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil (ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř.). Žalovaný nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně má nárok na zaplacení žalované částky s odkazem na ust. § 77 odst. 5 energetického zákona. Byť nerozporuje, že je subjektem, který je povinen uhradit náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky ve smyslu citovaného ustanovení energetického zákona, zásadně nesouhlasí s tím, že by měl nést zvýšené náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky, které spočívají v tom, že žalobkyně odstranila tepelnou přípojku v širším rozsahu, než byla dle žalovaného povinna, resp. nucena. Žalovaný je přesvědčený, že je povinen nést pouze náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky v základním rozsahu a nemůže nést zvýšené náklady, které vzniknou tím, že žalobkyně, byť na pokyn vlastníka pozemků, ve kterých je přípojka vedena či uložena, odstraní přípojku nadstandardním způsobem a ve větším rozsahu. Takové náklady měla nést sama žalobkyně, případně vlastník pozemků, ve kterých je přípojka vedena či uložena. Dle názoru žalovaného odpojení od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky mohlo být provedeno jiným vhodným způsobem, se kterým by byly spojeny mnohem nižší náklady, a to prostým vytaháním tepelné přípojky z betonového koryta, ve kterém byla přípojka uložena. Takový postup je v souladu s ust. § 77 odst. 5 energetického zákona (dále již jen„ EZ“) a tímto způsobem by z technického hlediska došlo k úplnému odpojení od rozvodného tepelného zařízení včetně úplného odstranění tepelné přípojky. V betonovém korytu byla uložena i další vedení, a to vodovod a sítě internetu, která zůstala uložena i po odstranění přípojky. Je tedy zřejmé, že vlastník předmětných pozemků je i nadále omezen v jejich využití. V uvedeném ohledu tedy žalovaný nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně uvedeným v bodu 26. odůvodnění napadeného rozsudku. Je nutné přihlédnout k charakteru pozemků, když na nich není možné vystavit například další budovy apod. Žalovaný má za to, že vlastník předmětných pozemků si nechal tyto od žalobkyně nadstandardně upravit na náklady žalovaného s tím, že společníkem žalobkyně je právě vlastník předmětných pozemků [územní celek]. Žalobkyně měla zvolit co nejšetrnější způsob odstranění přípojky, se kterým by byly spojeny nejnižší náklady, tzn. prosté vytahání přípojky při zachování koryta. Takové náklady by žalovaný akceptoval a uhradil by je. Měl být vypracován dodatek znaleckého posudku z oboru ekonomika, na základě kterého by byly určeny náklady na prosté vytahání přípojky z betonového koryta a tím, že soud prvního stupně tomuto důkaznímu návrhu nevyhověl, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pokud by byl učiněn závěr o tom, že prosté vytahání přípojky z betonového koryta nenaplňuje dikci ust. § 77 odst. 5 EZ, měl se soud prvního stupně detailně zabývat cenovou nabídkou, resp. rozpočtem [právnická osoba] [anonymizováno] a měl uzavřít, zda rozsah této nabídky odpovídá ust. § 77 odst. 5 EZ, a pokud ano, měl být žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky ve výši nabídnuté [právnická osoba] [anonymizováno], tj. částky ve výši 471 154,87 Kč včetně DPH, případně částky uvedené ve znaleckém posudku z oboru ekonomiky, tj. částky 707 885,76 Kč včetně DPH. I pokud by byl závěr soudu o rozsahu žalobkyní provedených prací správný, měla být požadovaná částka ponížena o 6 % s ohledem na závěr znaleckého posudku z oboru ekonomiky, tj. měla být přiznána částka ve výši 826 656,62 Kč včetně DPH. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí ve věci. 3. V rámci vyjádření k odvolání žalovaného se žalobkyně plně ztotožnila s napadeným rozsudkem. Žalobkyně vycházela z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího správního soudu ČR, která konstantně pozitivně vymezuje náklady dle ust. § 77 odst. 5 EZ a mezi ně jako jedny z hlavních nákladů zařazuje právě náklady na odstranění tepelné přípojky bez toho, aby řešila či vůbec připustila otázku„ v jakém rozsahu“ se tepelné přípojky odstraňují (rozhodnutí ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 33 Cdo 4273/2013, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. 10 As 299/2016-29). Žalobkyně dále poukázala na publikovaná stanoviska Energetického regulačního úřadu k nákladům souvisejícím s odpojením od CZT (centrálního zdroje tepla), z nichž vyplývá, že náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení nejsou součástí kalkulace ceny tepelné energie a lze za ně považovat pouze nezbytné ekonomicky oprávněné náklady, kterými obvykle bývají zejména náklady na technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce při případné demontáži tepelné přípojky, případně jiné skutečně vzniklé náklady přímo související se samostatným odpojením konkrétního odběrného tepelného zařízení. Z důvodové zprávy k energetickému zákonu – ust. § 77 plyne„ k odpojování a změně způsobu vytápění je nutné formulovat povinnost úhrady všech nákladů osobou, na jejíž požadavek ke změnám došlo“. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k odvolání žalovaného, vyjádření žalobkyně k odvolání, a poté, co ve věci konal jednání, dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. 5. Žalovaný při odvolacím jednání doplnil argumentaci k bodu 16. odůvodnění napadeného rozhodnutí, týkajícího se novelizovaného znění ust. § 77 odst. 5 EZ, spočívající v tom, že soud prvního stupně měl postupovat dle znění účinného do 31. 12. 2015 a dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 5 As 93/2016, které podporuje důvodnost námitek žalovaného. 6. Soud prvního stupně napadený rozsudek odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky 875 778,20 Kč s příslušenstvím s tím, že je dodavatelem a distributorem tepelné energie, kterou vyrábí ve zdroji tepelné energie a distribuuje rozvodným tepelným zařízením, jehož částí jsou i tepelné přípojky dle § 2 písm. c) bod 15 EZ. Žalovaný uzavřel s dodavatelem dne 26. 4. 2016 smlouvu o dodávce tepelné energie a ukončil ji výpovědí ke dni 31. 8. 2016 z důvodu odpojení od zdroje tepelné energie dodavatele. [stát. instituce], odbor stavebního a životního prostředí vydal dne 12. 8. 2015 rozhodnutí, kterým se žalovanému jako stavebníkovi povolilo mimo jiné i provedení stavební úpravy na stavbě„ [anonymizována dvě slova] – Plynová kotelna, [adresa], [obec]“ spočívající ve změně zdroje vytápění pro stávající objekt bytového domu, který je současně napojen na centrální zdroj tepla (dále již jen„ CZT“) při současném fyzickém odpojení od rozvodu CZT, přičemž bude zaslepeno potrubí v části, která je ve vlastnictví stavebníka. Žalobkyně se před tímto rozhodnutím vyjádřila k navrhovanému odpojení od CZT nesouhlasně a současně upozornila na ust. § 77 odst. 5 EZ, dle kterého bude po žalovaném požadovat veškeré náklady spojené s odpojením od CZT. Žalovaný realizoval odpojení od CZT v průběhu roku 2015. Mezi účastníky proběhla rozsáhlá komunikace ohledně úhrady nákladů spojených s odpojením od CZT dodavatele, v rámci které byla žalobkyní poskytnuta žalovanému projektová dokumentace včetně rozpočtu, na základě kterého mohl žalovaný provést sám výběrové řízení na subjekt, který provede práce spojené s odstraněním tepelné přípojky. Žalovaný tak však neučinil a následně odmítl uhradit jakékoliv náklady žalobkyně spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky. Žalobkyně proto přistoupila k realizaci odstranění tepelných přípojek a zadala vypracování projektové dokumentace pro její odstranění Ing. [jméno] [příjmení]. K demontáži tepelné přípojky došlo [právnická osoba], s.r.o., v měsíci duben 2019, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 3. 2019. Žalobkyně poté zaslala žalovanému fakturu obsahující náklady spojené s odpojením včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky, žalovaný ji však neuhradil. Po aktualizaci původního rozpočtu žalobkyně snížila dříve požadovanou částku 886 364 Kč na částku 875 778,20 Kč, i s tout