14 CO 14/2022-69 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení k rukám jejího advokáta 13 552 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že mezi účastníky byla sjednána ústní smlouva o půjčce, nebyla však sjednána žádná další smlouva týkající se předkupního práva k nemovitosti zakoupené žalovanou poté, co jí žalobce zapůjčil částku 35 000 Kč. Předmětná částka měla být žalobci vrácena do 12. 2. 2014, žalovaná namítla promlčení. Jelikož žaloba byla podána až 13. 5. 2021, soud žalobu pro uplynutí tříleté promlčecí doby zamítl. 2. Žalobce se proti rozsudku odvolal s tím, že soud nesprávně posoudil právní jednání mezi účastníky jako prostou půjčku se splatností v roce 2014. Jednalo se však o jakousi smlouvu smíšenou, kdy první termín pro úhradu peněz byl dohodnut rok 2014, a pokud v tu dobu nebude žalovaná plnit, nastane režim v podobě bezplatného užívání pozemku do doby, než žalovaná převede pozemek na žalobce a zapůjčená suma bude vrácena formou zápočtu do kupní ceny. Dohoda o vypořádání půjčky formou zápočtu nevyžaduje uzavření písemné smlouvy o zástavním právu k pozemku nebo uzavření písemné smlouvy o předkupním právu, protože pro účel splatnosti půjčky, a tedy posouzení promlčecí lhůty, bylo rozhodné datum, které bylo ujednáno na dobu, kdy ze strany žalované dojde k prodeji předmětného pozemku. Pokud nakonec nepřistoupila k prodeji pozemku uzavřením kupní smlouvy se žalobcem, ale prodala pozemek třetí osobě, obdržením kupní ceny získala peníze na úhradu dluhu žalobci. Nedošlo k zápočtu půjčky do kupní ceny, a proto nastupuje povinnost plnit ze smlouvy prostým vrácením peněžní částky. Datum prodeje pozemku třetí osobě je rozhodný pro stanovení počátku promlčecí doby. Kombinovaná dohoda byla uzavřena i z toho důvodu, že v době uzavření dohody o účelové půjčce na zakoupení pozemku byla žalovaná studentka bez trvalého příjmu a nebylo možné určit, kdy bude schopná vrátit žalobci půjčené finanční prostředky. Žalobce předpokládal, že žalovaná bude vyslechnuta před soudem a že nebude schopna uvádět nepravdivé skutečnosti. Považuje za závažné pochybení soudu, že neprovedl důkazy jím navrhované, a to výslech svědka – bratra žalované a důkaz policejním spisem, kdy policejní orgán odložil věc trestního oznámení žalované, která byla schopna tvrdit, že předmětný pozemek není jejím vlastnictvím a že podpis na kupní smlouvě není jejím podpisem, když si byla mimo jiné vědoma toho, že pozemek užívá žalobce se svou rodinou. Žalobce proto navrhuje, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobě vyhověl, nebo napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení k doplnění dokazování. 3. Žalovaná v písemném vyjádření setrvala na námitce promlčení nároku žalobce, pokud žalobce uplatnil svůj nárok žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2021. Neztotožňuje se s tím, že smlouva o zápůjčce ze dne 3. 2. 2013 se sjednaným termínem do 12. 2. 2014 byla jakousi smířenou smlouvou a že by na základě této smlouvy měl být datum prodeje pozemku třetí osobě rozhodný pro stanovení počátku promlčecí doby. Soud provedl dostatečné dokazování a další návrhy považuje žalovaná za nadbytečné, neboť žalobce neuvedl žádná rozhodná tvrzení, kterými by shora uvedené důkazy změnily důkazní situaci vztahující se k námitce promlčení uplatněného nároku. 4. Odvolání žalobce není důvodné. 5. V přezkoumávané věci soud prvního stupně vycházel z nesporných skutečností o sjednání půjčky mezi účastníky dle § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalovaná nepopřela, že jí žalobce zapůjčil částku 35 000 Kč na nákup nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne 12. 2. 2013 mezi žalovanou jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající, a že půjčka měla být vrácena do 12. 2. 2014. Popřela však, že by součástí dohody mezi účastníky bylo jakékoli ujednání o tom, že pokud zapůjčenou částku nevrátí žalobci do sjednaného termínu, je oprávněn předmětný pozemek používat pro své účely s výhradou přednostního práva na odkup pozemku. 6. Z další kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že 5. 1. 2021 mu byla tatáž nemovitá věc prodána za 64 800 Kč. Z dalších důkazů soud nezjistil jakékoli omezení vlastnického práva žalované jako původní vlastnice předmětného pozemku, nezjistil žádné skutečnosti o předkupním právu žalobce na koupi pozemku, pokud mu žalovaná nevrátí půjčenou finanční částku. Žalovaná uplatnila námitku promlčení dle § 101 obč. zák. K té soud prvního stupně správně přihlédl, neboť žalobce mohl své právo vůči žalované poprvé uplatnit dne 13. 2. 2014, avšak žalobu podal až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, a to dne 13. 5. 2021. Soud prvního stupně tudíž správně neprovedl další žalobcem navržené důkazy, které by uzavření,,smlouvy smíšené“ nebyly schopny prokázat, a tento svůj procesní postup řádně odůvodnil způsobem uvedeným v § 157 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na přesvědčivé odůvodnění rozsudku. 7. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. 8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu jeho nákladů, které představuje odměna za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání) v částce 2 500 Kč. Zástupci žalované dále náleží jeden režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21% DPH, celkem 3 388 Kč. Žalobce je povinen nahradit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalované v běžné pariční lhůtě dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.