25 CO 143/2022-36 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12 940 Kč od 6. 12. 2017 do 30. 12. 2017 ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 29. 3. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovenou Českou národní bankou, zvýšené o 7 % bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí v němž trvá prodlení dlužníka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žaloba byla co do částky 12 540 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 011,64 Kč, co do úroku z prodlení z částky 25 480 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,5 %, z částky 25 480 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,5 %, z částky 25 480 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,5 %, z částky 25 480 Kč od 1. 7. 2017 do 5. 12. 2017 ve výši 7,5 %, a co do úroku z prodlení ročně z částky 12 50 Kč od 6. 12. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 29. 3. 202 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka (výrok II). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech nedoplatek soudního poplatku ve výši 254 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV). Rozhodnutí je odůvodněno odkazem na ust. § 55 odst. 2 obč. zák. č. 40/64 Sb. v souvislosti s ust. § 56 cit. zákona tak, že smlouva mezi účastníky uzavřená je smlouvou absolutně neplatnou, neboť se jedná o smlouvu zřejmě nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran. Nárok žalobce je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi tím, co bylo poskytnuto a tím, co bylo zaplaceno. 2. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalovaný včasným odvoláním, v němž namítl, že smlouvu neuzavřel ani finanční prostředky nečerpal. Žalovaný dne 17. 11. 2009 nahlásil ztrátu osobních dokladů a věc byla šetřena Policií České republiky v řízení proti neznámému pachateli, který měl uzavřít smlouvu o půjčce a poté byla věc odložena. V době uzavření smlouvy byl žalovaný služebně ve [země], Policie České republiky tuto skutečnost prověřovala u zaměstnavatele žalovaného a ten jeho argumentaci potvrdil. 3. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil podáním 22. 4. 2022. Namítl, že tvrzení žalovaného jsou novotou v odvolacím řízení a navíc se jedná o tvrzení neprokázaná. 4. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 212 o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přihlédl k odvolání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 24. 1. 2022 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 25 480 Kč z titulu vrácení finančních prostředků ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným dne 22. 1. 2010, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit v 60týdenních splátkách po 465 Kč. Svoji povinnost žalovaný neplnil, došlo k zesplatnění, pohledávka byla postoupena žalobci a ten uplatnil nárok žalobou. 6. Soud prvního stupně vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání a zároveň je poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání souhlasí. Ani jeden z účastníků na výzvu soudu nereagoval, proto soud prvního stupně na základě dokladů a listin ve spise založených bez účasti stran rozhodl. 7. Závěr soudu prvního stupně, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce a že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, není správný. 8. Z obsahu spisu se podává, že žaloba byla podána u Okresního soudu v Sokolově, který usnesením [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vyslovil svoji místní nepříslušnost k projednání věci s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Karlových Varech. 9. Z obsahu sběrného spisu [anonymizováno] [číslo] odvolací soud zjistil, že po doručení usnesení o vyslovení místní nepříslušnosti žalovaný zaslal soudu přípis, v němž sdělil, že pohledávku neuznává z důvodu, že mu nebyl úvěr poskytnut, že celá věc byla předmětem šetření Policie České republiky. Přílohou podání žalovaného, které bylo doručeno osobně soudu dne 2. 2. 2022, bylo usnesení Policie České republiky z 28. 11. 2011, z jejíhož obsahu se podává, že podle ust. § 159 a) odst. 5 tr. řádu PČR odkládá trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. l písm. a) tr. zák. a podvodu podle § 209 odst. l tr. zák., které se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 22. 1. 2010 na nezjištěném místě v obci [obec] uzavřel jménem osoby [jméno] [příjmení] bez jejího vědomí a souhlasu smlouvu o půjčce s firmou [právnická osoba] na poskytnutí částky ve výši 15 000 Kč a tato osoba se zavázala se v souvislosti s půjčkou uhradit souhrnný poplatek 12 540 Kč. Zároveň se v usnesení uvádí, že žalovaný ve výslechu vypověděl, že v době uzavření smlouvy byl služebně ve [země], což bylo následně potvrzeno [právnická osoba] [příjmení] – [právnická osoba] [obec], kde poškozený pracuje, a zároveň bylo toto doloženo výpisem z GPS. 10. Z potvrzení z 18. 11. 2009 se podává, že dne 17. 11. 2009 v 11.00 hodin oznámil žalovaný na Policii České republiky, OO P ČR [obec], ztrátu peněženky s osobními doklady, a to s občanským průkazem, řidičským průkazem, kartou pojištěnce [anonymizováno], profesním průkazem, cestovním pasem, ORV k OA [anonymizováno], [registrační značka] a třemi platebními kartami [obec] [anonymizováno]. 11. Z důkazů ve spise založených, které nebyly provedeny u soudu prvního stupně, ačkoliv byly součástí spisu, je zřejmé, že smlouva o půjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena nebyla. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy na území [země], což bylo doloženo potvrzením jeho zaměstnavatele a GPS a zároveň ohlásil na Policii České republiky ztrátu osobních dokladů. Z uvedeného vyplývá, že smlouvu o půjčce žalovaný uzavřít nemohl. K tomuto závěru přispívá i skutečnost, že jako adresa dlužníka je na smlouvě uvedena neexistující adresa v obci [obec]. 12. Za tohoto stavu, kdy žalovaný smlouvu neuzavřel a finanční prostředky nečerpal, není nárok uplatněný žalobcem důvodný a odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalobu v napadené části zamítl. 13. Pokud jde o námitku žalobce, že tvrzení o neuzavření smlouvy a nečerpání půjčky zazněla až v odvolacím řízení, tyto námitky byly vyvráceny obsahem sběrného spisu, z něhož je zřejmé, že žalovaný uplatnil svoji procesní obranu již v době, kdy bylo rozhodováno o místní nepříslušnosti Okresního soudu v Sokolově, tj. před vydáním rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. 14. Rozhodnutí o nákladech řízení má svoji oporu v ust. § 224 odst. l o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. l o. s. ř. Žalovaný byl v řízení úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení za řízení u soudů obou stupňů. Žalovanému vnikly náklady ve výši vynaloženého soudního poplatku za odvolání 1 274 Kč, proto mu byly tyto náklady přiznány.