13 CO 351/2022-155 — Krajský soud v Plzni

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], rozené [příjmení], narozené dne [datum], a [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], narozeného dne [datum], uzavřené dne 8. 4. 2017 před [anonymizována tři slova] [obec a číslo] (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Rozvod manželství soud postavil na zjištění, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Soud se pokusil o vedení manželů k navození stavu, v němž by byly nastoleny podmínky pro zachování manželství (například nařízenou mediací), avšak bez výsledku. Veškeré funkce manželství zanikly a uvedený stav je setrvalý a nezvratný. Rozvod manželství nebude ani zásadním způsobem v rozporu se zájmy nezletilé dcery účastníků, a v tomto směru soud neshledal zvláštní důvody pro zachování manželství jejích rodičů ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. Nákladový výrok měl oporu v ust. § 23 z. ř. s . 2. Ve včasném odvolání vyjádřil manžel nesouhlas s rozvodem manželství, jež nepovažoval za hluboce a nenapravitelně rozvrácené ve smyslu ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku. Podle jeho přesvědčení není tedy dán kvalifikovaný důvod pro rozvod manželství, které lze – kvůli společné dceři účastníků – zachovat. Manžel se nechce rozvést a věří v udržení úplné rodiny. Manžel trval na provedení párové terapie a rozvod manželství hodnotil jako předčasný. Rozvod by byl v rozporu se zájmem nezletilé dcery účastníků, neboť ta je na oba rodiče fixována, má k nim silnou citovou vazbu a je zvyklá žít s oběma rodiči. Nezletilá nebyla přiměřeně informována o rozvodu, neočekává ho a ten by pro ni představoval šok a nepřiměřenou újmu. V uvedené souvislosti lze hovořit o zákonné překážce pro uskutečnění rozvodu manželství podle ust. § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. Manželé s dcerou bydlí v jednom bytě, sdílí tedy společnou domácnost a spí s ní v jedné posteli. Rozvod by byl i v rozporu se zájmy manžela, jenž se nepodílel na rozvratu manželství a rozvodem mu bude způsobena zvlášť závažná újma. Manžel totiž opustil kvůli manželce [příjmení], vzdal se rodinného, majetkového a bytového zázemí, stejně jako zaměstnání a přátel, a nemá se kam vrátit. Pro další pobyt v České republice nemá jinou možnost bydlení a dostatečné finanční prostředky, za jejichž využití by si upravil své poměry. Soud nezjistil v řízení příčiny rozvodu manželství a neprovedl potřebné dokazování (např. výslech manželky, pracovnice orgánu péče o dítě, respektive znalecký posudek z oboru dětské psychologie ke zjištění dopadu rozvodu manželství do psychického stavu nezletilé). S ohledem na popsané skutečnosti, jakož i s přihlédnutím na dobu, která uplynula od vydání napadeného rozsudku, navrhl manžel zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení mu věci k dalšímu řízení. 3. Manželka, která se ztotožnila s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně, navrhla jeho potvrzení. Setrvala na stanovisku, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé již nesdílí společný byt od 30. 5. 2022, manželka má od 1. 7. 2022 k dispozici nájemní byt v [obec], v němž bydlí s dcerou po dobu, kdy jí má ve střídavé výchově. Je pravdou, že pobývá i v bytě, v němž zůstal bydlet manžel (jedná se o byt od rodičů manželky), avšak jen tehdy, kdy má být nezletilá u otce, nemůže-li se tento (např. z důvodu směn v zaměstnání) o ni postarat. Manželství tedy nefunguje, manželé nežijí společně a nejde o rodinné soužití. Podle manželky se nic nezměnilo ve vzájemných vztazích manželů a chování manžela vůči ní je stále hádavé a slovně vulgární. Nezletilá je svědkem hádek a slovního napadání ze strany manžela, což pro ni není přínosné a naopak takové chování na ni dlouhodobě negativně působí. Dcera je srozuměna se stavem probíhajícího rozvodu manželství a rozvod pro ni nebude překvapivý. Nezletilá si zvykla na tento stav, jakož i na oddělené bydlení rodičů. Prodlužování manželství by proto bylo v rozporu s jejími zájmy, pokud manželství trvale nefunguje. Rozvodem manželství neutrpí manžel zvláštní újmu. Postup manžela v řízení hodnotila manželka jako obstrukční, pročež žádala přiznání jí náhrady nákladů za řízení před soudy obou stupňů. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Manželství uzavřeli účastníci 8. 4. 2017 a návrh na rozvod soudu došel 2. 9. 2020. Manželka je [anonymizováno] státní příslušnosti a manžel má [anonymizováno] státní příslušnost. Poslední společné bydliště měli manželé v České republice a stále v ní bydlí. Podle článku 3, odst. 1 písm. a) nařízení Rady ES č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Brusel II bis), platí, že ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. K posouzení příslušnosti soudu v řízení s tímto mezinárodním prvkem je rozhodný stav v době dojití žaloby k soudu, z čehož vyplývá, že k projednání předmětného rozvodu je nastolena pravomoc českých soudů. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle ust. § 49 odst. 1 citovaného zákona platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany; jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Z uvedeného je zřejmé, že rozvod manželství nutno projednat podle hmotněprávní a procesněprávní úpravy obsažené v českém právním řádu. 6. Z manželství účastníků se narodila dcera [jméno] [příjmení] [jméno], narozená dne [datum], jež byla naposledy svěřena rozsudkem [název soudu] ze dne 12. 7. 2021, pod č. j. [číslo jednací], do střídavé výchovy rodičů. Právní moc rozhodnutí je vyznačena k datu 19. 7. 2021. 7. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 8. Podle ust. § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. 9. Podle ust. § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu nežijí již alespoň po dobu tří let. 10. Podle ust. § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 11. K tomu, aby mohlo být manželství rozvedeno, je potřebné naplnění stavu kvalifikovaného rozvratu manželství, jímž se rozumí hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat. Manželství účastníků se nachází v takovém stavu. Návrh na rozvod manželství byl uplatněn v září 2020, když rozpory v soužití účastníků existovaly již v době předchozí. Ve schopnostech manželů není možné zajistit stabilizaci manželského soužití, jež ve všech složkách již zaniklo. Účastníci neshody sice časově zařazují jinak (manželka od počátku roku 2019, zatímco manžel do roku 2020), nicméně je prokázáno, že zanikla intimní složka v manželství, když manželé se intimně nestýkají a ze strany manželky došlo plně ke ztrátě citové vazby k manželovi, v důsledku neustálých hádek, podezírání a slovního vulgárního napadání. Tyto neustálé hádky se odehrávaly i před nezletilou dcerou účastníků. Není naplňována ani funkce ekonomická, pokud mají manželé oddělené příjmy, s nimiž samostatně hospodaří. Na uvedeném stavu nemění nic skutečnost, jestliže se manželé dohodli, co který z nich bude hradit. Pokud manželé sdíleli jeden byt, neznamená to, že vedli společnou domácnost. Stav nenaplňování manželského soužití je minimálně v době trvání dvou a půl roku. Manželé měli dostatek času, aby si své vzájemné vztahy uspořádali, což se nenaplnilo. Rovněž soud se snažil vytvořit předpoklad k urovnání těchto vztahů v rámci nařízené mediace. Za popsaného stavu nelze po nikom vynucovat setrvání v manželském svazku. Nenaplňování manželského soužití lze hodnotit jako s