25 CO 312/2022-41 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem, v jehož záhlaví označil jako žalobce společnost [právnická osoba], zcela vyhověl žalobě a žalobci přiznal i právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem sporu byl postoupený nárok na zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] Na dluh bylo plněno pouze částečně, žalovaná částka představovala dlužnou jistinu ve výši 374 543,10 Kč. Soud prvního stupně na základě listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl po právu, a proto žalované uložil povinnost k úhradě dluhu včetně příslušenství. 2. Žalobce ve včasném odvolání proti rozsudku upozornil na to, že původní žalobce ještě před vydáním napadeného rozhodnutí oznámil soudu prvního stupně fúzi sloučením, navrhl vydání rozhodnutí podle ust. § 107 o. s. ř. a současně požádal o odročení nařízeného jednání. Soud prvního stupně měl nejprve rozhodnout o procesním nástupnictví, a teprve po právní moci tohoto usnesení by mohl pokračovat v řízení. Místo toho ale věc projednal v původně nařízeném termínu, i když ještě rozhodnutí o procesním nástupnictví nebylo v právní moci, a tím zatížil řízení vadou, kterou nelze zhojit prostou opravou záhlaví rozsudku. S odkazem na rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3763/2018 navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Ze spisu vyplývá, že žalobu podala dne 16. 5. 2022 společnost [právnická osoba], [IČO]. Soud prvního stupně nařídil jednání na 28. 11. 2022, žalobce se z něj omluvil, současně oznámil, že na jeho straně došlo v důsledku fúze sloučením k zániku bez likvidace s právním nástupcem, a navrhl, aby soud prvního stupně nejprve pravomocně rozhodl o procesním nástupnictví, a teprve potom věc projednal. Soud prvního stupně vyhověl návrhu na postup podle ust. § 107 o. s. ř. usnesením ze dne 14. 11. 2022, č. j. 5 C 302/2022-19, a, aniž by vyčkal na jeho právní moc, konal jednání v původně stanoveném termínu dne 28. 11. 2022, kdy vydal i rozsudek. Usnesení o procesním nástupnictví nabylo právní moci až po vyhlášení napadeného rozsudku. 4. Po zániku žalobcovy procesní způsobilosti bylo třeba rozhodnout o jeho procesním nástupci podle ust. § 107 odst. 3 o. s. ř. Soud prvního stupně tak sice správně učinil, ale protože nevyčkal na právní moc tohoto usnesení, evidentně tím řízení zatížil vadou. Nejednalo se tu ale o stejnou procesní situaci, jaká byla posouzena v žalobcem odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3763/2018, neboť v tamní věci odvolací soud, který měl rozhodnout o právním nástupnictví, tak vůbec neučinil a v řízení pokračoval s původním žalobcem. V posuzovaném případě soud prvního stupně o procesním nástupnictví rozhodl, a pak předčasně vydal napadený rozsudek. Vzhledem k popsané odlišnosti obou řízení nemohly být závěry citovaného rozhodnutí v dané věci plně použitelné. 5. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu již rozhodnutí o procesním nástupnictví dospělo do právní moci, a odvolací řízení tedy bylo vedeno s žalobcovým procesním nástupcem. I přes procesní pochybení soudu prvního stupně nemohl odvolací soud napadený rozsudek věcně přezkoumat, protože žalobce nebyl subjektivně legitimován k podání odvolání. Třebaže soud prvního stupně nedodržel předepsaný procesní postup, žalobci tím nevznikla újma, která by byla odstranitelná v odvolacím řízení. Žalobce totiž v řízení nemohl dosáhnout příznivějšího výsledku. 6. Odvolání může podat jen ten z účastníků, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně zcela vyhověno, eventuálně mu byla tímto rozhodnutím způsobena újma. Případnou újmu však lze posuzovat jen z procesního hlediska, na základě výroku napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá porovnání nejpříznivějšího výsledku, kterého by mohl dosáhnout před soudem prvního stupně, a výsledku, jehož skutečně dosáhl, a to za předpokladu, že by tu současně existovala možnost odstranění jeho újmy kasací nebo změnou napadeného rozhodnutí. 7. S ohledem na výsledek řízení před soudem prvního stupně je zřejmé, že žalobce ve shora popsané procesní situaci nebyl oprávněn k podání odvolání, a proto odvolací soud postupoval podle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. a žalobcovo odvolání odmítl. 8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalované v odvolacím řízení náklady nevznikly.