64 CO 15/2023-95 — Krajský soud v Plzni

1. Označeným rozsudkem soud prvního stupně částečně vyhověl žalobě a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 31 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 45 368,24 Kč, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 1 892,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z 2 440,48 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a o zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z 33 440,48 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení (výrok II), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalobkyni uložil zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 764 Kč (výrok IV). Smlouvou z [datum] vzal za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 35 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatkem ve výši 28 079 Kč, tj. celkem splatit částku 63 079 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 3 505 Kč a jedné splátce po 3 494 Kč„ Smlouvu o zápůjčce“ je nutné hodnotit jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 občanského zákoníku (o. z.). Je neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem v souhrnu tvoří přes 80 % z půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Ze smlouvy není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají fakticky pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Neplatná je celá smlouva o zápůjčce, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce má žalobkyně jen práva z bezdůvodného obohacení žalovaného dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal částku 35 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný již uhradil částku 4 000 Kč, je povinen žalobkyni doplatit 31 000 Kč s úrokem z prodlení od 18. 3. 2022 dle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, kterým napadla jeho výroky II a III. Jednotlivá ujednání smlouvy nemohou být nepřiměřená, žalovaný s nimi byl seznámen v rámci předsmluvní kontraktace. Veškeré ve smlouvě sjednané částky musely být žalovanému zcela jasné, a přesto smlouvu uzavřel. Ujednání o úroku, částce za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení, částce za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení a„ logicky tedy také v celkové výši RPSN“ jsou individuálně sjednaná a nejsou předtištěna způsobem, který by vylučoval možnou angažovanost v jejich úpravě ze strany spotřebitele. Žalobkyně poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1783/11, který zdůrazňuje prioritu výkladu, jenž nevede k neplatnosti smlouvy. Sjednané poplatky byly v souladu se smluvními podmínkami, vymezené jsou v jejich článku 7.10. Žalovaný souhlasil s tím, že předchůdci žalobkyně vzniklo právo na poplatky v plné výši, i pokud by některé z činností uvedených v čl. 7 smluvních podmínek nebyly uskutečněny. Poplatky slouží k náhradě nákladů, které vznikly v souvislosti s poskytnutím úvěru, úrok je odměnou za užívání jistiny. Kritizovala postup soudu prvního stupně, pokud ten k žádosti žalobkyně neodročil jednání a neumožnil jí doplnit svá tvrzení k přiměřenosti poplatků. Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě i ve zbývajícím rozsahu vyhověl. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 4. Odvolací soud přezkoumal v odvoláním dotčeném rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. Odvolání žalobkyně shledal částečně důvodným. 5. V přezkoumávané věci je předmětem řízení nárok na splacení úvěru, který byl žalovanému poskytnut předchůdcem žalobkyně na základě smlouvy uzavřené dne [datum]. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nároky z této smlouvy (respektive z právních jednání činěných v souvislosti s ní, neboť smlouvu má za neplatnou), které jsou v řízení uplatněny, byly žalobkyni účinně postoupeny, s čímž odvolací soud souhlasí. Žalobkyně požaduje zaplacení 76 368,24 Kč, z čehož je 33 440,48 Kč nesplacená jistina zápůjčky, 22 627,76 Kč„ poplatek za poskytnutí a správu úvěru“, 17 500 Kč smluvní pokuta, vypočtená sazbou 0,1 % z jistiny zápůjčky a dohodnutého„ poplatku“, s jejichž zaplacením byl žalovaný v prodlení za dobu do 1. 2. 2022, a sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč. Dále v řízení žalobkyně uplatnila požadavek na zaplacení úroku ve výši 29 % ročně ze základu 33 440,48 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši určené subsidiárně předpisy práva občanského (§ 1970 občanského zákoníku (o. z.) a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) za dobu do 17. 3. 2022 vyčísleného částkou 1 892,44 Kč. 6. Soud prvního stupně dospěl ke správným skutkovým zjištěním, pokud vzal za prokázané sjednání smlouvy mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným, poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 35 000 Kč, plnění žalovaného v rozsahu 4 000 Kč a postoupení nároků uplatňovaných proti žalovanému ze smlouvy dne [datum] žalobkyni. Odvolací soud dodává, že po právní stránce jde o smlouvu o úplatné zápůjčce dle ust. § 2990 a násl. o. z. a současně o vztah mezi podnikatelem, který peněžní prostředky poskytl žalovanému v rámci výkonu svého podnikání a spotřebitelem. Jednotlivá ujednání smlouvy je proto třeba posuzovat i podle právních norem zajišťujících ochranu spotřebitele, především zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Závěr soudu prvního stupně, že tato smlouva je jako celek neplatná pro rozpor s dobrými mravy, odvolací soud za správný nemá. 7. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že úrok dohodnutý účastníky v posuzované smlouvě je úrokem přiměřeným a nemá jej ani za„ jasně a srozumitelně sjednaný“; totéž platí ohledně požadovaných„ poplatků“. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru byla uzavřena na formuláři jejího předchůdce a odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že tento poskytovatel úvěru obsahově shodný formulář smlouvy používá při poskytování spotřebitelských úvěrů opakovaně. Žalovaný jako spotřebitel tak fakticky neměl reálnou možnost její obsah ovlivnit. Uzavírání smluv se spotřebiteli adhezním způsobem není samo o sobě nepřípustné, naopak jde o u spotřebitelských úvěrů srovnatelné výše o celkem častou praxi. Žalovaný je„ běžným“ spotřebitelem a z obsahu smlouvy nelze seznat žádné individuální odchylky, jimiž by se její předmět odlišoval od jiných spotřebitelských úvěrů předchůdcem žalobkyně na trhu nabízených a poskytovaných. Zmíněný způsob uzavření spotřebitelské smlouvy je na druhou stranu důvodem k tomu, aby přiměřenost a mravnost ujednání v takové smlouvě fakticky jednostranně určených silnější smluvní stranou byla zkoumána pečlivěji, než v případech, kdy je obsah smlouvy výsledkem skutečného vyjednávání stran. Ujednání smlouvy je přitom nutno posuzovat v jejich vzájemných souvislostech a se zřetelem na skutečný (nikoliv jen formálně deklarovaný) obsah práv účastníků, která jsou jimi založena. Formulář použitý ke sjednání smlouvy obsahuje předtištěné ujednání, dle kterého„ za poskytnutí zápůjčky náleží [anonymizováno] poplatek za zápůjčku“ ve výši 22 079 Kč, členěný a) na úrok ve výši 8 577 Kč, b)„ částku“ za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a c)„ částku“ za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč (zmíněné částky jsou do formuláře ručně vepsány). Vedle toho je v textu smlouvy uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p. a. Předně nutno poznamenat, že úrok vyčíslený za dobu trvání zápůjčky (spotřebitelského úvěru) - 18 měsíců – částkou 8 577 Kč zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně z poskytnuté zápůjčky (35 000 Kč) neodpovídá, a již z tohoto důvodu není srozumitelně, tím méně pak jasně sjednaný. S přihlédnutím ke skutečné vůli smluvních stran má pak odvolací soud za to, že úrokem, který si účastníci ve smyslu ust. § 2392 o. z. sjednali, není pouze tímto pojmem výslovně označená částka, nýbrž i další jednorázové„ částky“ („ poplatky“) ve smlouvě uvedené. Úrok představuje odměnu věřitele úplatné zápůjčky (profesionálního poskytovatele spotřebitelského úvěru) za poskytnutí peněžních prostředků dlužníku. Vyjádřen může být pevnou částkou nebo jej lze určit jiným způsobem, typicky procentní sazbou z jistiny a časovým obdobím, k němuž se sazba vztahuje. Účastníci smlouvy o úplatné zápůjčce či smlouvy o úvěru si samozřejmě mohou jako projev své