10 Co 720/2024-207 — Krajský soud v Plzni

Napadeným rozsudkem soudkem soud prvního stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 20 023 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z 20 023 Kč od , datum, do zaplacení do tří od právní rozsudku (výrok I.) a zavázal ho povinností zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 25 196 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), rozhodl, že žalobce a vedlejší účastník vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení stejně jako žalovaný a vedlejší účastník vůči sobě navzájem (výroky III. a IV.). Proti výrokům I. a II. rozsudku se včas odvolal žalovaný, neboť soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný potvrdil, že způsobil dopravní nehodu dne , datum, , ovšem nesouhlasil a nesouhlasí s tím, že by měl být povinován hradit žalobci částku nevyplacenou mu pojišťovnou. Poukazoval na fakt, že již na místě dopravní nehody bylo ze strany Policie České republiky šetřící dopravní nehodu konstatováno, že páté dveře u žalobcova automobilu jsou silně zkorodované a vykazují ostré hrany. Střetem osobních automobilů sice k poškození pátých dveří žalobcova automobilu došlo, ovšem pokud byly páté dveře poškozeny již před způsobením dopravní nehody, což prokazatelně byly, je třeba vzít v potaz jejich stav spočívající v silné korozi. Jednalo se tak o znehodnocený díl, který, pokud by byl bez závad, by poškozen rozhodně nebyl. Dotčená pojišťovna odmítla část plnění právě z důvodu, že díl, který si nechal žalobce současně opravit, byl již před dopravní nehodou znehodnocen a měl nulovou hodnotu. Z tohoto důvodu i vedlejší účastník navrhoval k důkazu vypracování znaleckého posudku pro ocenění hodnoty zkorodovaných pátých dveří žalobcova automobilu, který však soud prvního stupně pro nadbytečnost neprovedl. Žalovaný poukázal na nález Ústavního soudu II. ÚS 2221/07, který konstatuje, že pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci. Opravu pátých dveří, které již před dopravní nehodou byly silně zkorodovány, šlo provést i jinak než pouze za použití nových náhradních dílů. Ústavní soud současně uznal argument Nejvyššího soudu v tom ohledu, že i škůdce má být chráněn proti excesivním nákladům, které by v důsledku jednání poškozeného bez souvislosti se škodnou událostí, a tudíž mimo kontrolu škůdce, mohly vzniknout. Případné excesy v jednání poškozeného (např. příliš drahá či neefektivní oprava) však mohou být v řízeních o náhradu škody korigovány, když je úkolem obecných soudů nalézt v řízení spravedlivou rovnováhu mezi právem chráněnými zájmy všech účastníků řízení. Za situace, kdy páté dveře žalobcova automobilu byly před nehodou znehodnoceny a dle dotčené pojišťovny nulové hodnoty, je dán důvod pro korekci částky požadované po žalovaném, odpovídající její nepřiznání. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým, po poškozeném však nelze požadovat, aby například objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl odpovídající stáří dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu, pokud takový díl je k dispozici, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků silničního provozu tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Kvalita například brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů. Páté dveře od vozidla tak nejsou z pohledu žalovaného právě tím dílem, který by nutně vyžadoval náhradu dílu dílem novým. Ze zprávy autorizovaného servisu vyplynulo, že páté dveře zkorodované tímto způsobem opravit nelze a je nutné provést jejich výměnu. Žalobce byl tedy nucen jednoznačně dříve či později takto silně zkorodované páté dveře vyměnit. Tím, že tuto výměnu provedl v rámci opravy po dopravní nehodě a pojišťovna odmítla částku za tuto dílčí opravu uhradit, byla tato povinnost k úhradě přenesena na žalovaného, čímž však došlo z jeho pohledu k bezdůvodnému obohacení na straně žalobce. V řešeném případě je zřejmé, že páté dveře byly před nehodou znehodnoceny, byly bez ekonomické hodnoty a k žádné další újmě na nich již dojít nemohlo. Z tohoto důvodu náklady na pořízení nového originálního dílu, kterým došlo k uvedení vozidla do lepšího než původního stavu, nelze přičíst k tíži žalovaného. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením soudu prvního stupně (bod 35. odůvodnění rozsudku), že nelze přijmout závěr, že páté dveře žalobcova automobilu měly nulovou hodnotu, a proto za jejich výměnu nenáleží žalobci žádná náhrada. Z vyjádření erudovaného technika pojišťovny a v podstatě i ze zprávy dotazovaného autorizovaného servisu plyne, že právě páté dveře nulovou hodnotu měly. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že výměnou pátých dveří sice došlo ke zhodnocení žalobcova vozidla, nikoliv však ve výši, která by přesahovala obecně přijímanou hranici 30 % obvyklé ceny vozidla, pak ve věci nebyla zjištěna obvyklá cena žalobcova vozidla, a tedy nelze bez dalšího a nadevší pochybnost konstatovat, že hranice 30 % obvyklé ceny vozidla nebyla překročena. S ohledem na skutečnost, že žalobce by byl nucen takto zkorodované páté dveře jeho vozidla vyměnit, byl by nucen vynaložit přibližně obdobnou částku, která nebyla dotčenou pojišťovnou uhrazena, není tak dle názoru žalovaného právě z toho důvodu povinen jakékoliv náklady na opravy tohoto dílu hradit. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a žalobci uloží povinnost nahradit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalobce v rámci vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že zásadně nesouhlasí s názorem žalovaného spočívající v tom, že páté dveře vozidla měly v době nehody nulovou hodnotu a že došlo k obohacení žalobce tím, že mu byly v rámci odškodnění dopravní nehody namontovány dveře nové. Vozidlo disponovalo platnou STK až do dubna 2021, tudíž páté dveře rozhodně nemohly mít nulovou hodnotu. Žalobce přiznal, že páté dveře byly napadeny korozí, ovšem nejednalo se o korozi nijak rozsáhlou, byla pouze lokální, a navíc se objevila až po dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný. Tvrzení žalovaného o korozi pátých dveří a v důsledku toho o jejich nulové hodnotě je neprokázané, když v tomto směru nebylo provedeno žádné dokazování s ohledem na skutečnost, že předmětné páté dveře byly již zlikvidovány, a tudíž nemohlo dojít k jejich zkoumání. Vyjádření „erudovaného technika“ pojišťovny nelze považovat za objektivní, když pojišťovna vystupuje na straně žalovaného, a navíc předmětné dveře technik důkladně nezkoumal. Za absurdní považuje tvrzení žalovaného, že pokud by páté dveře nebyly znehodnoceny, pak by ke škodě nedošlo. Poukázal i na skutečnost, že to byla právě smluvní pojišťovna žalovaného, která určila místo opravy, a lze tudíž logicky předpokládat, že pojišťovna bude mít s takovým servisem dohodnuty parametry oprav s ohledem na hodnotu celého vozidla. Tedy že pojišťovna se svými smluvními servisy bude mít smluveno, kdy lze použít díly nové a kdy je naopak vhodnější použít díly částečně opotřebené. Žalobci nemůže jít k tíži to, že smluvní servis pojišťovny nějakým způsobem opravu vyřešil a jemu, jakožto poškozenému, bude pojišťovna plnit pouze částečně s vysvětlením, že mu nemůže uhradit škodní událost plně, jelikož by se tím nepřiměřeně obohatil. Žalobce neměl žádný vliv na to, jakým způsobem bude oprava vyřešena, jelikož se důvodně spoléhal na to, že pojišťovna výše uvedenou dohodu o způsobu oprav se servisy má. V celé věci je důležitá ta skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo zavinil dopravní nehodu, přičemž sám žalobce se na ní žádným způsobem nepodílel, došlo k poškození jeho majetku a z plně funkčního vozidla se stalo vozidlo neprovozuschopné. Předmětné páté dveře, i kdyby byly postiženy lehkou korozí, v plném rozsahu plnily svoji funkci, tudíž nemohly mít nulovou hodnotu, pokud byly funkční a zároveň plnily podmínky pro uznání vozidla za provozuschopné v rámci STK. Žalobce poukázal na stanovisko Ústavního soudu v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 155/16, s tím, že s řešením odškodnění měl další výdaje a komplikace, až již v podobě dopravy vozidla do servisu, tak zejména v podobě řešení náhradního dopravování se do zaměstnání po dobu trvání opravy. Je nezbytné přihlédnout k funkčnosti poškozené věci – vozidla, a nikoliv pouze k hodnotě jednotlivých dílů. Páté dveře, byť minimálně napadené korozí, rozhodně