18 Co 196/2025-245 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně určil, že manželská smlouva o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu obsažená v notářském zápisu ze dne 29. 6. 2018, sepsaném notářem , jméno FO, , je neplatná (výrok I) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok II). Vyšel ze zjištění, že manželé podepsali česky psanou smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu formou notářského zápisu, nicméně v řízení bylo prokázáno, že manželka neovládá český jazyk. Proto soud dospěl k závěru, že právní jednání obsažené v notářském zápisu je neplatné, neboť u této veřejné listiny nebyl splněn požadavek na formu, protože zápis nebyl sepsán v souladu s notářským řádem, neuměla-li žalobkyně v době sepsání česky a obsah právního jednání jí nebyl přetlumočen. V notářském zápise tak chyběla podstatná náležitost, jelikož nesplňoval náležitosti veřejné listiny, protože smlouva o majetkovém manželském režimu se vyžaduje ve formě veřejné listiny podle § 716 odst. 2 o. z. K neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu, jelikož nedostatek formy předepsané zákonem sloužící na ochranu veřejného pořádku způsobuje v souladu s § 588 o. z. absolutní neplatnost.2. Žalovaný ve svém včasném odvolání proti rozsudku zpochybňoval skutečnosti zjištěné soudem prvního stupně a trval na tom, že jeho bývalá manželka věděla, co podepisuje. O tom, že žalobkyně ovládá češtinu, svědčí i to, že od ukončení studia pracovala jako účetní a vedla tým auditorů v auditorské firmě a jako taková by nikdy nepodepsala listinu, které by nerozuměla a nevěděla, co se v ní píše. O tom, že rozuměla obsahu smlouvy o zrušení společného jmění manželů, vypovídá i jednání žalobkyně, která se vůbec nezajímala o splátky hypotéky, tedy z jakých zdrojů je žalovaný hradí, a nikdy mu na žádnou splátku nepřispěla. Manželé spolu nikdy společně nehospodařili, každý měl svůj bankovní účet se svými finančními prostředky. Poukázal i na výpověď notáře, který uvedl, že v notářském zápise nebyla tlumočnická doložka a nebylo nutné přizvat k sepsání tlumočníka, protože účastníci smlouvy ovládali český jazyk. Svědek uvedl, že vždy ověřuje, zda účastníci smlouvy porozuměli jejímu obsahu, což se stalo i v tomto případě, jinak by svědek notářsky zápis nepodepsal. , tituly před jménem, , jméno FO, , která klienty k notáři objednala, ani neavizovala, že by klienti nemluvili česky. Žalovaný dále vytýkal soudu prvního stupně, že bez řádného zdůvodnění neprovedl žalovaným navržené důkazy. Žalovaný má za to, že v dané věci není dán naléhavý právní zájem a připomněl, že namítl promlčení, neboť má za to, že by mohla být dána pouze relativní neplatnost právního jednání.3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že v době sepsání notářského zápisu česky neuměla. Banka účastníkům neumožnila financování nákupu bytu do společného jmění manželů, a když podepisovala zápis u notáře, myslela si, že jde o dokumenty potřebné pro banku. Pokud jde o námitku promlčení uplatněnou žalovaným, poukázala na § 646 o. z., podle něhož promlčecí doba mezi manželi neběží. Žalobkyně je přesvědčena, že naléhavý právní zájem na určení má z důvodů uvedených v rozsudku a také proto, že je fakticky rozpor mezi stavem skutečným a zapsaným v katastru nemovitostí. Předmětný notářský zápis je podle ní neplatný absolutně, jelikož se jedná o veřejnou listinu.4. Odvolání žalovaného je důvodné.5. Z rozsudku Okresního soudu v Chebu č. j. 31 C 76/2024–40 odvolací soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni 23. 3. 2025 a návrh na rozvod byl podán 30. 6. 2024. Zároveň odvolací soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalobu o vypořádání SJM dosud nepodala a vyčkává na vyřešení tohoto sporu.6. Soud prvního stupně nejprve zkoumal, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl k pozitivnímu závěru, jelikož na otázce platnosti či neplatnosti právního jednání závisel majetkový režim, jímž se řídí právní vztahy účastníků, kteří v době zahájení řízení byli manželé a jejich manželství stále trvalo. Ani ukončením manželství, ke kterému v průběhu řízení došlo, tento právní zájem podle něj neodpadl.7. Soud v kterékoli fázi řízení zkoumá existenci naléhavého právního zájmu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. V případě žaloby na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se tak soud prvního stupně správně zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu u podané žaloby, nicméně tu vyhodnotil nesprávně. Naléhavý právní zájem by byl dán pouze tehdy, jestliže podaná žaloba by byla efektivním nástrojem žalobkyně, jak se bez dalšího domůže ochrany svých práv, tedy bez toho, aniž by se musela znovu obracet na soud s jiným svým tvrzeným nárokem[footnoteRef:1]. Pro závěr, jestli je na určení právního vztahu nebo práva naléhavý právní zájem, je pak rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu z 6. 9. 2011, 21 Cdo 2494/2010). Naléhavý právní zájem dokonce může během řízení pominout (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008). [1: srov. s SVOBODA, Karel. § 80 [Naléhavý právní zájem]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, Dostupné na beck-online.cz.]8. Za situace, kdy manželství účastníků již zaniklo a společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno, nelze dovodit existenci naléhavého právního zájmu na pouhém určení neplatnosti notářského zápisu o jeho zúžení. Otázka platnosti předmětného právního jednání má být totiž řešena jako předběžná v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů, které je žalobkyně připravena iniciovat, jak sama uvedla. Rozsudek, který by vyhověl podané určovací žalobě, by tak neodstranil stav právní nejistoty, neboť by pouze řešil dílčí aspekt vztahu, který lze komplexně a efektivně posoudit až v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Až v něm po vyřešení předběžné otázky platnosti či neplatnosti předmětného zápisu může totiž soud rozhodnout, zda a případně jaká je masa zaniklého společného jmění manželů a jak má být případně vypořádána. Námitka žalobkyně, že naléhavý právní zájem na určení by měl být dán z důvodu nesouladu stavu faktického a zapsaného v katastru nemovitostí, není důvodná, neboť i kdyby byla žalobkyně se svou žalobou úspěšná, změny zápisu v katastru nemovitostí by se na základě takového rozhodnutí nedomohla.9. Jelikož žalobkyně neměla naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., nezbylo odvolacímu soudu, nežli rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnit a žalobu zamítnout.10. Odvolací soud považuje za žádoucí vyjádřit se i k dalším otázkám vzneseným účastníky.11. Jestliže soud prvního stupně po provedeném dokazování zjistil, že žalobkyně v době svého právního jednání nerozuměla česky, má odvolací soud za to, že tento svůj závěr dostatečně odůvodnil a provedl k němu odpovídající dokazování. Lze souhlasit i se závěrem, že v důsledku neporozumění právnímu jednání by bylo lze na předmětné právní jednání pohlížet jako na neplatné. Odlišný názor má však odvolací soud na charakter neplatnosti, když je přesvědčen, že neplatnost dotčeného právního jednání je pouze relativní. V daném případě totiž nešlo o absenci vůle žalobkyně činit právní jednání ve smyslu § 551 o. z. a tím zdánlivost právního jednání, k němuž by se nepřihlíželo podle § 554 o. z., ale šlo o omyl žalobkyně, jelikož předpokládala, že sepisem notářského zápisu, který podepsala, dojde k jinému následku, než zamýšlela. Byla-li žalobkyně v omylu o podstatných náležitostech předmětného právního jednání podle § 583 o. z., je následkem takového omylu neplatnost relativní podle § 586 o. z.[footnoteRef:2] [2: BERAN, Vladimír. § 583 [Podstatný omyl]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, Dostupné na beck-online.cz.]12. Odvolací soud nesdílí ani názor soudu prvního stupně, že absence tlumočníka při sepisu notářského zápisu vyvolává jeho absolutní neplatnost pro nedostatek formy veřejné listiny dle § 716 odst. 2 o. z., která by měla znamenat narušení veřejného pořádku podle § 588 o. z. Podle § 69 notářského řádu sice měl být při sepisu notářského zápisu přítomen tlumočník, nicméně ne každé nenaplnění zákonného ustanovení znamená, že by ve smyslu § 588 o. z. mělo jít o zjevné narušení veřejného pořádku. Jestliže veřejným pořádkem mají být chápána pravidla tvořící základy společenského řádu, tedy konkrétního sociálního a hospodářského zřízení, jež chrání určité hodnoty nebo určité sociálně nebo ekonomicky zranitelné skupiny osob[footnoteRef:3], nelze dospět k závěru, že absence tlumočníka u předmětného zápisu, kdy z dokazování ani nevyplynulo, že by si notář byl vědom toho, že žalobkyně český jazyk neovládá, měla znamenat tak zásadní následek, jakým je narušení veřejného pořádku, natož zjevné. Absence podmínek, které zákon vyžaduje, může vést k neplatnosti právního jednání, ale