18 Co 250/2025-98 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalované uložil povinnost vyklidit byt č. , hodnota, o dvou pokojích s kuchyňským koutem a příslušenstvím v domě č. p. , č. p., v , adresa, v , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 14 982,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet zástupce žalobce. Žalobu posuzoval dle § 1040 odst. 1 o. z. Vzal za prokázáno, že žalovaná na základě účastníky uzavřené nájemní smlouvy se stala nájemcem předmětného bytu, jehož pronajímatelem byl žalobce. Nájem byl smlouvou sjednán na dobu určitou, která byla následně prodlužována naposledy do dne 31. 12. 2024. K dalšímu prodloužení nájemního vztahu či k uzavření nové nájemní smlouvy nedošlo, neboť žalovaná na období od 1. 1. 2025 odmítla uzavřít se žalobcem novou nájemní smlouvu v jím předloženém znění. Nájemní vztah tak skončil uplynutím dohodnuté doby, tj. k 31. 12. 2024. Od 1. 1. 2025 žalovaná byt užívá bez právního titulu. Soud nesdílí názor žalované, že neprodloužením doby trvání nájemního vztahu došlo ze strany žalobce k porušení dobrých mravů, když žalobce žádnou takovou právní povinnost neměl.2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Namítla v něm, že soud prvního stupně nesprávně zhodnotil provedené důkazy a vyvodil z nich nesprávné závěry. Rozhodnutí považuje za nepřiměřené a nespravedlivé, když v podstatě podpořilo chování žalobce, které je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná připustila, že v minulosti měla špatnou platební morálku a že si je vědoma toho, že se žalobcem nemá podepsanou novou nájemní smlouvu a předchozí nájemní vztah byl ukončen uplynutím dohodnuté doby, tj. k 31. 12. 2024. Nicméně podle názoru žalované vzniklá situace je pouze vyústěním toho, že si žalovaná dovolila ozvat se proti znění nové jí nabídnuté nájemní smlouvy, když upozornila na to, že smlouva má celkem devět chybných ustanovení. Je pravdou, že žalovaná již delší dobu žije v předmětném nájemním bytě a také je pravdou, že s ohledem na své sociální poměry občas měla problém řádně hradit nájemné. Nicméně již před uplynutím doby předchozího nájemního vztahu měla veškeré své závazky vůči žalobci vyplývající z tohoto nájemního vztahu zcela uhrazeny. Žalovaná chování žalobce jednoznačně považuje za pomstu vůči své osobě, a to za to, že se ozvala vůči postupu žalobce při uzavírání nových smluv a poukázala na chyby a domáhala se nápravy nezákonných postupů žalobce. Poukázala dále na to, že byty, které jsou ve vlastnictví žalobce, stále užívají i jiní nájemníci s daleko horší platební morálkou. Zdůraznila, že je invalidní důchodkyně s příjmem 8 006 Kč měsíčně, ke kterému od státu pobírá příspěvek na bydlení a dávky v hmotné nouzi. Jednání žalobce je tedy podle žalované odvetou za její postoje a žalobce v tomto případě jen využil situace, jak se jednoduše zbavit nepohodlného nájemce. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby návrh žalobce zamítl.3. Žalobce při jednání odvolacího soudu uvedl, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný a navrhl jeho potvrzení4. K odvolání žalované odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně, Anonymizováno, řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání a v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. řízení doplnil sdělením obsahu dodatku č. 21 ze dne 20. 9. 2023 ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 1. 3. 2012. Z tohoto důkazu zjistil, že v bodě II dodatku účastníci shodně prohlásili, že tímto dodatkem se ruší ustanovení článku III písmeno c) smlouvy ze dne 1. 3. 2012 týkající se ujednání o obnovování nájemního vztahu po uplynutí sjednané určité doby nájmu.5. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.6. Soud prvního stupně provedl důkazní řízení v rozsahu postačujícím pro zjištění skutkového stavu věci. Pokud odvolací soud důkazní řízení ještě doplnil, nedoznal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně žádných změn podstatných pro rozhodnutí ve věci. Ze správně zjištěného skutkového stavu pak soud prvního stupně dovodil i odpovídající právní závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje.7. V daném případě bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporné, že nájemní vztah žalované k předmětnému bytu skončil uplynutím sjednané doby nájmu dnem 31. 12. 2024. Od 1. 1. 2025 žalovaná byt užívá bez jakéhokoliv právního důvodu, když novou nájemní smlouvu ve znění předloženém žalobcem žalovaná neuzavřela. Žalobce se tak důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva dle § 1040 odst. 1 o. z. Ani odvolací soud neshledal postup žalobce, který novou nájemní smlouvu se žalovanou neuzavřel, jako jednání v rozporu s dobrými mravy, jelikož žalobci povinnost uzavřít nájemní smlouvu se žalovanou nesvědčila. Další odvolací námitky o jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy odvolací soud považuje za účelové a irelevantní. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud důvodně podané žalobě žalobce vyhověl a žalované uložil povinnost sporný byt vyklidit v zákonné lhůtě, kdy žalovaná byt bez právního důvodu užívá již téměř po dobu jednoho roku.8. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně zákonu odpovídajícímu výroku o nákladech řízení.9. Úspěšnému žalobci byly přiznány i náklady odvolacího řízení sestávající z odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) ve výši 2300 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb, jednoho režijního paušálu 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovného ve výši 670,80 Kč a náhrady za ztrátu času za 4 půlhodiny po 150 Kč (§14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem 4 020,80 Kč. Po připočtení 21 % DPH činí náklady odvolacího řízení celkem 4 865 Kč (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Pokud žalobce požadoval náhradu nákladů za celkem dva úkony právní služby, pak neoznačil, jaký další účelný úkon v odvolacím řízení učinil a z obsahu spisu provedení dalšího úkonu nevyplývá (písemné vyjádření k odvolání žalované na výzvu soudu prvního stupně nepodal).