36 Co 220/2024-85 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobkyně , částka, měsíčně s účinností od , datum, se splatností k 15. dni v měsíci k rukám žalobkyně. Výrokem II. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit k rukám žalobkyně dlužné výživné za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, v měsíčních splátkách po , částka, spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. zamítl žalobu co do požadovaného výživného ve výši , částka, měsíčně od , datum, do , datum, a co do výživného ve výši , částka, od , datum, . Výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem V. okresní soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek na účet Okresního soudu v Liberci ve výši , částka, .2. Okresní soud rozhodoval o návrhu žalobkyně, kterým se domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat na její výživu částkou , částka, měsíčně a náhrady nákladů právního zastoupení ve výši , částka, . Dospěl přitom k závěru, že zákonná podmínka pro přiznání výživného žalobkyni je naplněna pouze pro období od , datum, , a to ve výši , částka, měsíčně, neboť žalovaný žil v rodinném domě žalobkyně do , datum, , přičemž do té doby hradil veškeré náklady v souvislosti s užíváním nemovitosti nejenom pro sebe, ale i pro žalobkyni a její děti. Od , datum, má uzavřenu nájemní smlouvu pro samostatné bydlení, kam se následně odstěhoval spolu s nezletilou dcerou, která mu byla svěřena do péče rozhodnutím okresního soudu. Žalobkyně pracuje od června 2023 s průměrným příjmem , částka, měsíčně, její výdaje se skládají z výdajů na bydlení (, částka, měsíčně). Žalovaný po celou dobu dosahoval příjmu , částka, měsíčně, nyní jeho výdaje na bydlení činí přes , částka, měsíčně. Proto okresní soud uzavřel, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti je odpovídající výživné stanovené částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, , kdy se žalovaný z domácnosti žalobkyně odstěhoval a přestal se jakýmkoli dalším způsobem podílet na úhradě potřeb žalobkyně a nezletilých dětí. Z těchto důvodů byla žaloba co do částky , částka, měsíčně za období od podání žaloby od , datum, do , datum, zamítnuta a dále byla žaloba zamítnuta co do částky , částka, měsíčně od , datum, , neboť částka , částka, měsíčně odpovídá zákonnému nároku žalobkyně. Dále okresní soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikl na výživném dluh v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (5 měsíců x , částka, ), který mu uložil uhradit v měsíčních splátkách po , částka, spolu s běžným výživným. O náhradě nákladů řízení rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla úspěšná pouze z části a žalovanému náklady nevznikly. Žalobkyně je však osvobozena ze zákona od placení soudního poplatku a poplatková povinnost proto přešla na žalovaného podle § 2 odst. 3 a § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Namítá, že se podílel na výdajích za děti, a to pro nezletilého , Anonymizováno, , nezletilou , Anonymizováno, , tak i n a výdajích dětí žalobkyně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, z původního vztahu. Nadto matka nezletilé , Anonymizováno, , Anonymizováno, hradí výživné velice sporadicky, otec musí platit internát , částka, měsíčně a má další výdaje související se studiem zhruba ve výši , částka, měsíčně. Kromě svých vlastních dětí žalobce zohledňoval i potřeby dětí žalobkyně, všem dětem posílal kapesné , částka, měsíčně, platil mobilní telefony, nezletilému , Anonymizováno, hradí kroužek hasičů , částka, ročně a skautů , částka, ročně. Žalovaný taktéž poukázal na to, že poslední pracovní poměr žalobkyně skončil dne , datum, , od té doby je žalovaná evidována na Úřadu práce ČR, přičemž se nesnaží hledat si nové zaměstnání. Žalovanému přijde proti dobrým mravům, že ho žalobkyně tolerovala ve společné domácnosti pouze do té doby, než se mu podařilo zhodnotit nemovitost v jejím výlučném vlastnictví. Z těchto důvodů obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) navrhl, aby krajský soud změnil napadený rozsudek okresního soudu tak, že se žaloba zamítá.4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání před odvolacím soudem uvedla, že navrhuje potvrzení napadeného rozsudku. Žalovaný měl dluhy, tajil svůj příjem, když se vzali, tak oba měli dvě malé děti, žalovaný měl v péči , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , ona měla v péči , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , všechno financovala. V roce 2018 odešel žalovaný k matce, ale ta ho vyhodila, pak se vrátil v roce 2019, opět vznikaly problémy, měla zdravotní problémy, proto musela jsem odejít z , Anonymizováno, , Anonymizováno, v Liberci. Když zjistila, že žalovaný má příjem , částka, čistého měsíčně a celé roky lhal, tak se rozhodla rozvést a žádat o výživné na manželku. Dcera , Anonymizováno, ještě studuje střední školu. Ona pracuje jako zahradnice s příjmem , částka, čistého měsíčně5. Krajský soud přezkoumal při nařízeném jednání rozsudek v napadeném rozsahu a řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.6. Ve výroku III, kterým byla zamítnuta žaloba co do požadovaného výživného ve výši , částka, měsíčně od , datum, do , datum, a co do výživného ve výši , částka, od , datum, , zůstal rozsudek okresního soudu odvolání nedotčen a není předmětem přezkumu odvolacím soudem (§ 159 o.s.ř.).7. Podle § 101 odst.3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaný se k jednání před odvolacím soudem bez omluvy nedostavil, ač byl řádně obeslán, odvolací soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.8. Dne , datum, nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Rodinné právo je upraveno v § 655 až § 975 o. z.9. Podle § 687 odst. 1 oz. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Podle § 687 odst. 2 jsou si manželé navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.10. Podle § 697 odst. 1 o. z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který zajišťuje oběma zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odst. 2 téhož ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném (§ 921 až § 923 o. z.).11. Odvolací soud se proto k odvolání žalovaného zabýval důvodností nároku žalobkyně na výživné na manželku za období od , datum, ve výši , částka, měsíčně.12. Skutková zjištění okresního soudu jsou správná a úplná a v podrobnostech pro stručnost na ně odvolací soud odkazuje a vychází z nich.13. Z takto zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně dne , datum, podala žalobu o výživné pro nerozvedenou manželku. Žalobkyně v návrhu uvedla, že podala i návrh na rozvod manželství, s žalovaným bydleli v rodinném domě v jejím výlučném vlastnictví, dále s nimi bydlel jejich společný syn , adresa, , dcera žalovaného , Anonymizováno, a její děti z minulého vztahu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalovaný hradil na služby spojené s bydlením ve výši , částka, , na nezletilého , Anonymizováno, nepřispíval ničeho. K , datum, musela žalobkyně ze zdravotních důvodů ukončit pracovní poměr, v době podání této žaloby tak byla bez pravidelných příjmů. Z toho důvodu chtěla požádat o přídavek na děti, ale jelikož měl žalovaný vysoké příjmy, o kterých nevěděla, nebyl ji přiznán. Následně došlo ke zhoršení vzájemných vztahů, manželé spolu přestali hospodařit a žalovaný se o chod domácnosti přestal zajímat, naopak žalobkyně se starala o vše. Potraviny žalobce nakoupil pouze tehdy, když se jeho dcera , Anonymizováno, vracela domů z internátní školy. Sama žalobkyně tak byla odkázána na občasné brigády, kdy si vydělala maximálně , částka, měsíčně, potřebovala proto výpomoc od svých rodičů. Průměrné měsíční příjmy žalovaného přitom v posledním čtvrtletí roku 2021 činily , částka, . Žalobkyně žalovaného k dobrovolnému plnění vyživovací povinnosti vyzvala, což doložila výzvou ze dne , datum, . Z těchto důvodů navrhla, aby okresní soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši , částka, měsíčně, vždy ke každému 1. dni v měsíci, na který je výživné placeno, a aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady soudního řízení.14. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobkyni částečně hradil a osobně realizoval