95 Co 377/2025-173 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Okresní soud svým rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 308 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 15 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a žalovanému stanovil povinnost zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 112 355,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 308 500 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Podle žaloby byl žalovaný nájemcem nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně na adrese , adresa, (dále jen „nebytové prostory“), a to na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené dne , datum, mezi otcem žalobkyně , jméno FO, a žalovaným. Smlouvou o nájmu byl nájem nebytových prostor sjednán na dobu neurčitou, žalovaný se zavázal platit roční nájemné 210 000 Kč v měsíčních splátkách po 17 500 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného měsíce. Žalovaný však neuhradil žalobkyni nájemné za červenec , rok, ve výši 11 000 Kč a dále za měsíce srpen , rok, až únor , rok, , červen , rok, , září , rok, až květen , rok, (tj. 17 x 17 500 Kč) celkem 308 500 Kč. Nebytové prostory jsou zamčeny, žalobkyně s nimi nemůže nakládat ani do nich vstupovat, neboť je žalovaný nevyklidil, skrz výlohu je vidět zboží včetně zřejmě cenných věcí, neboť tam bylo zlatnictví. Žalobkyně s žalovaným neuzavřela dohodu o skončení nájmu. Žalobkyně ukončila nájem až výpovědí ze srpna , rok, , proti níž žalovaný nepodal námitky ani nenavrhl přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný ničeho nezaplatil.3. Žalovaný namítl, že v řízení není pasívně legitimovaný. Nebytové prostory 10 let fakticky užívá jeho bývalá manželka , jméno FO, . Podle žalovaného, jeho nájemní vztah zanikl konkludentní výpovědí nájmu podle § 2231 o. z. tak, že nebytové prostory žalovaný vyklidil a odevzdal je. , jméno FO, donedávna řádně hradila nájemné a žalobkyně by se proto se žalobou měla obrátit na ni. Žalovaný současně uvedl, že se se , jméno FO, dohodl, že nájem převezme , jméno FO, . Podle žalovaného je velice pravděpodobné, že , jméno FO, nebytové prostory užívala na základě nájemního vztahu. Nelze si představit, že by nájemní vztah fungoval ze setrvačnosti. Pokud jde o užívání nebytových prostor, uvedl, že je užíval do roku , rok, , nájemné hradil vždy včas. V roce , rok, nebytové prostory vyklidil po ústní dohodě se , jméno FO, s tím, že se též dohodl, že nebytové prostory přenechává , jméno FO, , která podniká stejně jako žalovaný, sám nebytové prostory neužíval a přestal hradit nájemné, na , jméno FO, také převedl energie. Žalovaný na , jméno FO, nepřevedl podnikatelskou činnost ani jí nepřenechal podnikání jako celek. Od vyklizení nebytových prostor se o ně nezajímal až do dne, kdy mu byla doručena předžalobní výzva.4. Na základě provedeného dokazování okresní soud zjistil, že , jméno FO, jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu, předmětem nájmu jsou dvě nebytové místnosti, WC a chodba v přízemí domu na adrese , adresa, , nájem byl sjednán na dobu neurčitou, nájemné bylo dohodnuto ve výši 210 000 Kč ročně s tím, že bude placeno v měsíčních splátkách po 17 500 Kč splatných vždy do 15. dne v běžném měsíci. Žalovaný byl oprávněn užívat nebytové prostory a inventář k prodeji klenotů ze zlata, stříbra a jiných ušlechtilých kovů, k prodeji hodin apod. Smluvní strany ničeho nesjednaly o způsobu skončení nájmu. Žalovaný nájemné hradil do roku , rok, . Žalovaný v písemných vyjádřeních uváděl, že nebytové prostory vyklidil v roce , rok, , ovšem při svém účastnickém výslechu vypověděl, že je vyklidil do konce roku , rok, . Podle okresního soudu však žalovaný vyklizený nebytový prostor nepředal , jméno FO, ani žalobkyni. Podle tvrzení žalovaného měl žalovaný předat klíče své bývalé manželce , jméno FO, . V říjnu , rok, nebo v listopadu , rok, žalovaný jednal se , jméno FO, o skončení nájmu. Žalovaný měl v živnostenském rejstříku evidovánu provozovnu na adrese nebytového prostoru od , datum, do , datum, (zlatnictví a klenotnictví); od , datum, do , datum, (hodinářství). Podle okresního soudu žalovaný neuhradil dlužné nájemné za měsíc červenec , rok, ve výši 11 000 Kč, za měsíce srpen až prosinec , rok, (tj. 5 měsíců x 17 500 Kč), tj. 98 500 Kč; dále za měsíce leden a únor , rok, , červen , rok, a září až prosinec , rok, (tj. 7 měsíců x 17 500 Kč), tj. 122 500 Kč; dále za leden až květen , rok, (tj. 5 měsíců x 17 500 Kč, což se rovná 87 500 Kč), tj. dlužné nájemní činí celkem 308 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, a výpověď nájmu nebytových prostor ze dne , datum, .5. Podle okresního soudu žalovaný ničeho netvrdil o zcela konkrétním okamžiku, k němuž měl nájem skončit. I pokud by žalovaný nebytové prostory vyklidil v roce , rok, , takové jednání by podle okresního soudu nemělo za důsledek skončení nájmu. Ani právní úprava platná a účinná v roce , rok, totiž nepředpokládala jako způsob skončení nájmu uzavřeného na dobu neurčitou pouhé vyklizení nebytových prostor (srov. § 10, § 14 zákona č. 116/1990 Sb.), ale písemnou výpověď. Konkludentní chování nájemce, např. odstěhování se, samo o sobě nepůsobí zánik nájmu. Právní vztah založený smlouvou o nájmu tedy trvá i po odstěhování se nájemce. Pokud jde o žalovaným tvrzené vyklizení nebytových prostor, nejedná se podle okresního soudu o způsob skončení nájmu, ale o povinnost nájemce nastupující až po skončení nájmu. Nadto, k jejímu splnění nestačí odstranit z nebytových prostor věci nájemce, případně třetích osob, jimž nájemce umožnil jejich užívání. Vyklizení v sobě zahrnuje i odevzdání prostor pronajímateli tak, aby k nim měl volný přístup a mohl s nimi dále nakládat. Skutečnost, že mělo dojít k vyklizení nebytových prostor tudíž při nesjednání dřívějšího skončení nájmu nemá vliv na práva a povinnosti z nájmu. Zůstává tak zachována povinnost hradit nájemné.6. Jde-li o žalovaným tvrzenou dohodu o skončení nájmu z října , rok, nebo listopadu , rok, , okresní soud neuvěřil tvrzením žalovaného, pokud tvrdil, že nebytové prostory vyklidil již v roce , rok, , avšak že až v říjnu , rok, nebo listopadu , rok, se dohodl se , jméno FO, na skončení nájmu. Žalovaným tvrzené dohodě nebyla přítomna jiná osoba, klíče od nebytových prostor předal , jméno FO, , nebyl však zpracován předávací protokol ohledně nebytových prostor ani žádná jiná listina např. zachycující vůli žalovaného skončit nájem.7. Žalovaný dále tvrdil, že nebytové prostory přenechal , jméno FO, , která je začala sama využívat k podnikání a řešila veškeré záležitosti s nájmem spojené. Okresní soud ustanovení § 2307 o. z., podle něhož lze smlouvu o nájmu postoupit, a to se souhlasem pronajímatele s tím, že taková smlouva musí být uzavřena mezi nájemcem a novým nájemcem v písemné formě. V písemné formě musí být dán i souhlas pronajímatele. Od písemné formy se nelze odchýlit (§ 559 o. z.). Žalovaný však ani netvrdil, že by s , jméno FO, uzavřel písemnou smlouvu o převodu nájmu ani že by mu pronajímatel udělil písemný souhlas se smlouvou o převodu nájmu. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by právo nájmu žalovaného zaniklo některým ze zákonem stanovených důvodů, zejména dohodou mezi nájemcem – žalovaným a pronajímatelem, výpovědí ani nebylo prokázáno, že by byl nájem převeden, a naopak žalovaný opakovaně uvedl, že nájemné hradil do roku , rok, , okresní soud žalobě vyhověl. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, zákonný úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Podle žalovaného okresní soud nesprávně posoudil podání žalovaného a obsah jeho výpovědi při jednání dne , datum, . Podle žalovaného nájem nebyl ukončen výpovědí, ale dohodou, kterou žalovaný uzavřel se , jméno FO, v říjnu či listopadu ,