17 Co 248/2025-146 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v , adresa, rozhodl tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 150 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 000 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 49 103 Kč (výrok II.).2. V odůvodnění okresní soud konstatoval, že žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně jako nájemce se žalovanou jako pronajímatelem dne 5. 1. 2018 uzavřela smlouvu o nájmu č. 012018, jejímž předmětem byl pronájem vozidla BMW. Následně se žalobkyně s žalovanou dohodly na pronájmu dalších dvou motorových vozidel (, jméno FO, Kodiaq, RZ , SPZ, a , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, ). Žalovaná v souvislosti s pronájmem motorového vozidla , jméno FO, Kodiaq požadovala složit kauci ve výši 150 000 Kč. Žalobkyně dne 22. 1. 2020 uhradila žalované požadovanou kauci ve výši 150 000 Kč bezhotovostně na účet žalované, a to na základě faktury č. 2020001 ze dne 6. 1. 2020. Žalobkyně hradila žalované nájemné za užívání vozidel. Za rok 2022 hradila žalobkyně na základě dodatku ke smlouvě ze dne 3. 1. 2022 nájemné ve výši 19 965 Kč měsíčně za vozidlo BMW, ve výši 15 000 Kč měsíčně za vozidlo , jméno FO, Kodiaq a ve výši 7 500 Kč měsíčně za vozidlo , jméno FO, , jméno FO, . Nájem vozidel skončil ke dni 15. 8. 2022 dohodou, vozidla byla toho dne předána žalované. Žalovaná nevrátila žalobkyni uhrazenou kauci, a to ani na výzvu učiněnou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a neztotožnila se se skutkovým stavem, jak byl popsán v žalobě. Neuznala, že by mezi účastníky měla kdy být uzavřena nájemní smlouva. Jednatel žalobkyně potřeboval vozidlo Kodiaq pro svou manželku, která pracovala pro žalobkyni. Žalobkyně měla zájem o vozidlo Kodiaq od společnosti , právnická osoba, . (dále jen „, jméno FO, “), ale nesplnila podmínky úvěrového financování. V době, kdy byla žalovaná většinovým společníkem žalobkyně, se jednatel žalobkyně obrátil na žalovanou, aby vozidlo pořídila ona. Žalovaná nakonec souhlasila s tím, že s takovou transakcí neponese žádné náklady. Dle tvrzení žalované bylo dohodnuto, že žalovaná Kodiaq od spol. , jméno FO, koupí s tím, že kupní cena bude uhrazena tak, že kupující (žalovaná) musí uhradit akontaci 150 000 Kč ze svých prostředků a zbytek bude uhrazen prostřednictvím úvěru poskytnutého společností , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) žalované. Žalovaná proto dne 10. 1. 2020 uzavřela smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla nést žádné náklady spojené s koupí vozidla Kodiaq, vystavila žalobkyni dne 6. 1. 2020 fakturu na částku 150 000 Kč jako kauci, kterou žalobkyně zaplatila 23. 1. 2020, a tato částka byla zaslána spol. , jméno FO, jako akontace (část kupní ceny) na koupi vozidla. Součástí dohody mezi žalobkyní a žalovanou bylo, že žalobkyně bude hradit veškeré náklady související s užíváním vozidla a placením úvěru žalovanou. Dne 3. 8. 2022 jednatel žalobkyně prohlásil, že nemá zájem na dalším užívání vozidla a nebude žalované hradit související náklady, proto bylo písemně dohodnuto, že vzájemné vztahy budou ukončeny a vozidlo Kodiaq bude předáno žalované. Žalovaná má za to, že částka 150 000 Kč byla spotřebována a není na místě její vypořádání, neboť byla částkou placenou jako část kupní ceny za pořízení vozidla Kodiaq, které výlučně užívala žalobkyně.4. Následně soud prvního stupně uvedl nesporná zjištění, prováděné důkazy a z nich zjištěné skutečnosti (body 4. až 27. odůvodnění), jakož i zdůvodnil neprovedení některých důkazů (bod 29. odůvodnění).5. Po zjištěních z provedených důkazů dospěl okresní soud k následujícímu skutkovému a právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou byla od ledna 2018 uzavřena nájemní smlouva na vozidlo BMW, od ledna 2020 byla uzavřena i nájemní smlouva na vozidlo , jméno FO, Kodiaq. Žalovaná vystavila v lednu 2020 fakturu, kterou žalobkyni vyzvala k zaplacení kauce na vozidlo Kodiaq k pronájmu ve výši 150 000 Kč. Žalobkyně tuto částku uhradila. Žalobkyně vozidlo užívala a platila sjednané nájemné až do 15. 8. 2022, kdy byla nájemní smlouva dohodou ukončena a všechny vozidla vrácena žalované. Žalobkyně žalovanou vyzvala písemně k vrácení kauce ve výši 150 000 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, která jí byla doručena dne 28. 11. 2023. Žalovaná částku nezaplatila. Tyto skutečnosti byly prokázány především listinnými důkazy, jejichž pravost nebyla zpochybněna. Mezi účastníky bylo navíc nesporným, že tyto listiny byly účastníky vyhotoveny a podepsány. Bylo též nesporné, že žalovaná byla vlastníkem vozidla Kodiaq a žalobkyně jej měla poskytnuto do užívání a že zaplatila žalobkyni na počátku smluvního vztahu částku 150 0000 Kč (označenou ve faktuře jako kauce na pronájem) a poté dohodnutí měsíční splátky.6. Soud prvního stupně zdůraznil, že podstatou sporu bylo, zda byla uzavřena nájemní smlouva k vozidlu Kodiaq, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Svůj závěr soud prvního stupně odůvodnil mimo jiné tím, že žalovaná sama v rámci smluvního vztahu s žalobkyní používala pojmy vztahující se k nájemnímu vztahu; dokonce i po skončení smluvního vztahu se žalobkyní nerozporovala existenci nájemního vztahu s žalobkyní (viz např. v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, u Okresního soudu v , adresa, ). Argumentaci žalované, že nájemní vztah ve vztahu k užívání vozu Kodiaq nešlo, soud hodnotil jako účelovou, neboť žalovaná v řízení tvrdila, že listiny, které sama vyhotovila či podepsala, odpovídají skutečnosti, avšak pravost listin nerozporovala. Pravost listin zpochybněna nebyla, a proto bylo na žalované, aby prokázala, že nejsou pravdivé. Žalované se však ani přes poučení soudem prvního stupně nepodařilo prokázat, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou ve vztahu k užívání vozidla Kodiaq byl jiný, než prokazují předložené listiny.7. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, když bylo prokázáno, že žalovaná poskytla žalobkyni k užívání vozidlo Kodiaq, žalobkyně jí za to pravidelně platila sjednané nájemné, a účastníci tento vztah také v písemném právním jednání jako nájem označovali. Žalobkyně zaplatila žalované kauci ve výši 150 000 Kč, kterou požadovala po skončení nájmu vrátit. Na shora uvedený skutkový stav soud prvního stupně aplikoval § 1958 odst. 2, § 1970, § 2316 odst. 1, 2 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud prvního stupně uzavřel, že se jednalo o nájemní vztah, přičemž zaplacenou kauci musí žalovaná jako pronajímatel po skončení nájemního vztahu vrátit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná na výzvu žalobkyně doručené 28. 11. 2023 neučinila, náleží žalobkyni od 6. 12. 2023 (po marném uplynutí lhůty k plnění) právo na zaplacení úroku z prodlení. K vznesené námitce promlčení žalovanou soud prvního stupně uvedl, že k promlčení nedošlo. Nájemní vztah byl ukončen 15. 8. 2022 a žaloba byla podána dne 19. 1. 2024, tedy včas. Pro úplnost doplnil, že žalovaná v řízení směšovala svůj smluvní vztah se spol. , jméno FO, , který byl vztahem ze smlouvy kupní s povinností žalované zaplatit celou kupní cenu se smluvním vztahem se žalobkyní, který vztahem prodávajícího a kupujícího nebyl. Pojmově je tedy vyloučeno, aby žalobkyně byla povinna hradit část kupní ceny nebo zálohu na kupní cenu. I kdyby tomu tak bylo, musela by žalovaná částku 150 000 Kč vrátit, neboť k uzavření kupní smlouvy se žalobkyní nedošlo a neexistuje právní důvod pro její ponechání žalovanou. Z výše uvedených důvodů proto soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k plnému úspěchu žalobkyně ve sporu.8. Ve lhůtě stanovené zákonem podala žalovaná proti rozsudku odvolání. V jeho odůvodnění uvedla, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je zcela nepochybné, že z provedených důkazů vyplynulo, že pořízení vozidel , jméno FO, , jméno FO, a , jméno FO, Kodiaq bylo vyvoláno jen žádostí jednatele žalobkyně, který potřeboval vozidla pro žalobkyni, a to v situaci, kdy sama žalobkyně nebyla schopna si dlouhodobě pořízení těchto vozidel zajistit ve své režii. Jednalo se o vstřícnou službu pramenící z propojenosti žalobkyně a žalované. Tato tvrzení byla dle žalované potvrzena jednateli žalobkyně panem , tituly před jménem, , jméno FO, a panem , jméno FO, Švarcem a svědky , jméno FO, a , jméno FO, . Z provedených důkazů rovněž vyplynulo, že částka 150 000 Kč je úhradou akontace hrazené žalovanou v rámci sjednané koupě. Bez úhrady této částky by nedošlo k naplnění podmínek sjednané koupě vozidla, vozidlo by žalovaná nemohla převzít a přenechat jej k užívání žalo