29 CO 102/2022-66 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Usnesením ze dne [datum] okresní soud rozhodl, že žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění usnesení vysvětlil, že žalobce se podáním ze dne [datum] domáhal řady nároků souvisejících s konkurzem na jeho majetek, vedený u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přičemž podání bylo zapsáno pod sp. zn. 38 Nc 15106/2020 a v daném řízení jde o nárok uvedený pod bodem 1) zapsaný jako určení neplatnosti údajného právního titulu plynoucího z dodatečného platebního výměru ze dne [datum] - daň z příjmu fyzických osob podávajících přiznání [číslo] ve výši 11 405 912 Kč, dodatečně zapsán pod sp. zn. 38 C 113/2021 Okresní soud však podle obsahu vyhodnotil podání žalobce jako žalobu proti rozhodnutí Finančního úřadu pro hl. m. [část Prahy] uvedený dodatečný platební výměr vydal, a dovodil, že jde o žalobu proti rozhodnutí správce daně, o níž je příslušný rozhodnout soud správní podle zvláštního zákona o správním soudnictví. Žalobce také nesprávně označil za žalovaného [příjmení] úřad pro Liberecký kraj, který napadené rozhodnutí nevydal. Žalobu takto podanou u okresního soudu proto považuje okresní soud za zjevně bezúspěšné vymáhání práva a není tak splněna jedna ze dvou podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. Okresní soud pak poznamenal, že ohledně finanční situace žalobce je mu známo z úřední činnosti, že proti němu probíhá konkurzní řízení a žalobce dostává důchod ve výši 4 814 Kč měsíčně. 2. Proti tomuto usnesení podal v zákonné patnáctidenní lhůtě odvolání žalobce. Namítá, že okresní soud nesprávně považoval žalobu za incidenční spor ve smyslu § 159 odst. 1 insolvenčního zákona s věcnou příslušností krajského soudu. Ve skutečnosti žalobce podává odpůrčí žalobu a k jejímu projednání a rozhodnutí v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. V tomto směru odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 33 ICm 244/2013 ze dne 18. září 2013. Z obsahu odvolání lze ve vztahu k napadenému usnesení č. j. 38 C 113/2021-57 dovodit odvolací návrh na změnu napadeného usnesení tak, že žalobci bude přiznáno osvobození od soudních poplatků. 3. Námitky žalobce nekorespondují s důvody nepřiznání osvobození od soudních poplatků, jak je podal okresní soud v odůvodnění napadeného usnesení, nejde však o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé a odvolací soud proto i přes vady odvolání přezkoumal napadené usnesení okresního soudu (§ 212a odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.). 4. Odvolateli je nutno dát za pravdu v tom, že okresní soud chybně posuzuje obsah a účel podané žaloby, nesprávně ji v záhlaví usnesení označuje jako žalobu proti rozhodnutí Finančního úřadu pro hl. m. [část Prahy] sám v odůvodnění usnesení uvádí, že jde o žalobu o určení neplatnosti údajného právního titulu žalovaného plynoucího z dodatečného platebního výměru ze dne [datum], pro uplatnění pohledávky v konkurzním řízení. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v České Lípě žalobu proti Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, Územní pracoviště v [obec], a tuto žalobu nazývá„ odpůrčí“ s podtextem„ o určení neúčinnosti právního úkonu správce daně“. Z obsahu žaloby ve stručnosti vyplývá, že žalobce vytýká žalovanému, že do konkurzního řízení vedeného proti němu pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci přihlásil pohledávku ve výši 11 405 912 Kč s tím, že tato jeho pohledávka vyplývá z dodatečného platebního výměru ze dne 14. 12. 1998 č. j. 285999/98/005516/4892, ačkoliv tento platební výměr byl změněn rozhodnutím nadřízeného orgánu tak, že se výše nedoplatku, ke kterému je odvolatel vyzýván, snižuje z částky 11 489 943 Kč na částku 84 031 Kč. V daném řízení se domáhá určení, že uvedený platební výměr z [datum] nebyl rozhodnutím, z něhož by pohledávka finančního úřadu vyplývala, pohledávka proto neexistovala v době jejího přihlášení do konkurzu a žalovanému byla tak neoprávněně vyplacena z výtěžku prodeje nemovitosti žalobce částka 7 514 224,90 Kč a z postupu žalovaného vyplynuly škody, které žalobce blíže popisuje a domáhá se jejich náhrady. Žalobce se tedy nedomáhá přezkumu dodatečného platebního výměru ze dne [datum], sám uvádí, že byl rozhodnutím nadřízeného orgánu změněn k jeho odvolání. Je tudíž chybný i závěr okresního soudu, že by se žalobou v tomto rozsahu měl zabývat Krajský soud v Ústí nad Labem podle soudního řádu správního. 6. Okresní soud se však zřejmě z důvodu nesprávného posouzení žaloby nezabýval otázkou, zda nejde o žalobu příslušející k projednání Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, který projednává konkurz na majetek žalobce. Přitom Vrchní soud v Praze v přípise ze dne 2. 11. 2020, č. j. Ncp 685/2020-20 již okresnímu soudu předběžně naznačil, že tento žalobní návrh by byl podřaditelný pod § 7a písm. b) a § 159 písm. g) insolvenčního zákona s věcnou příslušností krajského soudu. 7. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Ve věcech správního soudnictví rozhoduje ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. 8. Okresní soud si tedy nejprve měl vyjasnit věcnou příslušnost, případně pravomoc, pro projednání a rozhodnutí žaloby a teprve poté řešit zaplacení soudního poplatku a žádost o osvobození od soudního poplatku, pokud by dospěl k závěru, že má pro rozhodnutí pravomoc i věcnou příslušnost. Okresní soud dospěl k závěru, že věcně příslušný není a již také usnesením ze dne [datum] řízení o žalobě zastavil, přičemž usnesení není pravomocné, neboť je napadl včas podaným odvoláním žalobce. 9. Je třeba nejprve vyřešit věcnou příslušnost soudu, tedy rozhodnout o odvolání žalobce proti usnesení okresního soudu ze dne 13. května 2021, č. j. 38 C 113/2021-40, a teprve pokud bude Okresní soud v České Lípě shledán věcně a místně příslušným k projednání věci, bude namístě, aby řešil poplatkovou povinnost žalobce. 10. S ohledem na to, že okresní soud již vydal rozhodnutí o zastavení řízení, nebude věc překládat k rozhodnutí o věcné příslušnosti podle § 104 Vrchnímu soudu v Praze, ale předloží spis s odvoláním žalobce proti usnesení ze dne [datum] odvolacímu soudu, který posoudí správnost napadeného usnesení, případně dovodí, který soud je věcně příslušným k projednání dané části žaloby. Ohledně předčasně vydaného usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků odvolací soud rozhodl, že se usnesení okresního soudu mění tak, že se o žádosti žalobce na osvobození od soudních poplatků v této fázi řízení nerozhoduje.