116 C 206/2020-25 — Městský soud v Brně

Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 3.240 Kč s příslušenstvím představující náklady za odtah vozidla a jeho uložení dle protokolu o odtahu vozidla [číslo] dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dle protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] ze dne [datum] bylo z ulice [ulice] v [obec] z důvodu překážky provozu na pozemní komunikaci odtaženo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. V předloženém protokolu o odtažení motorového vozidla byl žalovanému dokončený odtah vozidla vyúčtován na částku 1.800 Kč a skladování vozidla na odtahovém parkovišti bylo vyúčtováno na částku 1.440 Kč, celkem 3.240 Kč včetně DPH. V uznání dluhu ze dne 21. 5. 2019 žalovaný prohlásil, že je provozovatelem tohoto vozidla, vozidlo si osobně převzal z odtahového parkoviště a uznaný dluh ve výši 3.240 Kč se zavázal zaplatit nejpozději do 3 kalendářních dnů. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a neučinil tak ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 3. 10. 2019. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 3.240 Kč s úrokem z prodlení 25. 5. 2019 do zaplacení. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je provozovatelem vozidla. Jelikož žalovaný ponechal vozidlo na místě, kde tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, rozhodla oprávněná osoba dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, o jeho odtahu na náklady jeho provozovatele. V souvislosti s tímto odtahem vznikly žalobci náklady odtažení a uskladnění v celkové výši 3.240 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci uhradit do 3 kalendářních dnů od podpisu uznání dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení a žalobci vzniklo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. 5. 2019 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, dle kterého jsou statutární města dostatečně materiálně a personálně vybavena a zabezpečena k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez zastoupení advokátem. Žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů v částce [částka], která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady ve výši 200 Kč za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.