21 C 214/2020-55 — Městský soud v Brně

Žalobou z 14.7.2020 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, poskytnutého žalovanému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo v řízení rozhodováno bez nařízení jednání. Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán tento skutkový stav: Na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru z [datum], v níž žalovaný sdělil své majetkové poměry, a předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, obsahující základní parametry úvěru, poskytla žalovaná, u které měl žalovaný veden běžný účet (viz výpisy z účtu) žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] z [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 20.000,00 Kč. Úvěr byl úročen 10,9 % ročně a žalovaný se jej zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách po 658,00 Kč, splatných do 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná 20.4.2018 a poslední ve výši 650,43 Kč dne 20.3.2021 (viz smlouvy o úvěru). v bodě II.8 smlouvy pak byla sjednána možnost zesplatnění úvěru v případě, že banka adresuje žalovanému v případě jeho prodlení s plněním závazků výzvu či upomínku k úhradě dlužné částky, a žalovaný na tuto nebude reagovat do 30 dnů od doručení upomínky. Dle bodu I.7 smlouvy byl žalovaný povinen uhradit za první upomínku 300,00 Kč a za každou další pak 500,00 Kč Součástí smlouvy byly dále obchodní podmínky žalobkyně, dle kterých (bod 5.7.) byl žalovaný povinen udržovat na svém účtu ke dni splatnosti splátek úvěru dostatek finanční prostředků ke krytí jeho závazků vůči žalobkyni, přičemž žalobkyně byla dle bodu 9.2. oprávněna úvěr zesplatnit za shodných podmínek, jaké byly uvedeny v bodě II.8 smlouvy. Z informací o klientovi, hodnocení jeho žádosti a výpisů z účtu za měsíce, předcházející uzavření smlouvy (listopad 2017 až únor 2018) vzal soud za prokázáno, že banka náležitě hodnotila úvěruschopnost žalovaného, kdy posuzovala jeho příjmy z pracovního poměru, rodinné poměry, obraty na běžném účtu, z nichž vyplývá, že žalovaný měl mít dostatek prostředků k úhradě splátek, které byly sjednány v nízké výši. Z přehledu pohybů na účtu pak vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne 1.3.2018, v době od dubna 2018 do února 2019 uhradil na splátkách celkem 12.919,75 Kč, kdy splátky byly prioritně (v souladu se smlouvou) započteny na příslušenství pohledávky (smluvní úrok, úrok z prodlení, poplatky), ve zbytku na jistinu, na kterou bylo celkem započteno 4.913,84 Kč, z níž tak zůstalo k úhradě 15.086,16 Kč. Z upomínek vzal soud dále za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek přípisem z 11.3.2019, z 9.4.2019, z 22.5.2019, a poté mu bylo přípisem z 22.8.2019 oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 20.8.2019. Za uvedené upomínky mu pak dle bodu I.7 smlouvy byly k tíži účtu připsány poplatky 300,00 Kč za první upomínku a 3x 500,00 Kč za každou další, celkem 1.800,00 Kč. Dle přehledu pohybů na účtu byl dále zůstatek nesplacené jistiny úročen sjednaným úrokem z úvěru, který činil k 14.7.2020 částku 2.302,15 Kč, a celková dlužná částky (jistina úvěru spolu s poplatky) byla úročena zákonným úrokem z prodlení, jehož výše k uvedenému datu činila 1.367,00 Kč. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník a dle zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále z.s.ú.), přičemž žalobkyně provedla dle § 86 z.s.ú. řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného v návaznosti na jeho příjmy na účtu i jím deklarované majetkové a osobní poměry. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne 1.3.2018, poslední splátku uhradil v únoru 2019, byl poté třemi upomínkami vyzýván k úhradě dluhu a následně byl úvěr k 20.8.2019 zesplatněn. Výše dlužné jistiny vyplývá z výpisu pohybů na účtu a způsobu rozúčtování uhrazených splátek na jednotlivé položky úvěru, výše dlužných úroků co do procentuální sazby odpovídá uzavřené smlouvě, když kapitalizovaná částka vychází z jednotlivých dlužných splátek do zesplatnění, a následně z úročení dlužné jistiny. Výše úroků z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení) pak sazbou odpovídá uvedeným předpisům, kapitalizovaná výše pak odpovídá úročení jednotlivých dlužných splátek, jak je rozepsáno v přehledu pohybů na účtu, a od zesplatnění pak úročení dlužné jistiny a poplatků za upomínky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 800,00 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, čemuž odpovídá i ustálený opakovaně používaný text žaloby, přičemž hodnota plnění nepřevyšuje 50.000,00 Kč) za tři úkony po 300,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva – podáním z 23.10.2020 žalobkyně pouze doplňovala základní skutková tvrzení, která absentovala v žalobě samotné, kdy požadované údaje nebylo možné z dostupných listinných důkazů dovodit), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 2.252,00 Kč.