55 C 54/2019-94 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2018, která byla doplněna podáními ze dne 29. 5. 2019 a ze dne 1. 10. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.598,24 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnil tím, že dne 13. 8. 2008 byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35.000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Úvěrový limit byl následně zvýšen na částku ve výši 46.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 1,59 % měsíčně (19,08 % ročně) v případě, že úvěr bude čerpán za účelem bezhotovostní úhrady zboží a služeb, a žalovaný byl dále povinen hradit poplatek za správu a vedení kartového účtu, jakož i další případné platby za úkony související s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr úhradou ve výši 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a ve výši 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc (tzv. celková minimální úhrada). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný závažně porušil smluvní podmínky (čl. 19 Smlouvy), kdy se dostal do prodlení s řádnou a včasnou úhradou celkové minimální úhrady, byl právní předchůdce žalobce oprávněn vypovědět smlouvu (čl. 19 Smlouvy). Žalovanému byla zaslána„ Poslední výzva k úhradě dlužné částky před rozhodnutím o okamžité splatnosti dluhu a výpověď smlouvy“ ze dne 8. 3. 2014, v níž mu byla poskytnuta lhůta k uhrazení dlužné částky nejpozději do 10. 4. 2014 s tím, že pokud do této doby nebude dlužná částka uhrazena, vypoví právní předchůdce žalobce Smlouvu. Jelikož nebylo do stanoveného termínu uhrazeno, byla dlužná částka zesplatněna (čl. 19 Smlouvy). Dne 14. 4. 2014 byla dlužná částka převedena z kartového účtu na evidenční účet pohledávek, o čemž byl žalovaný dne 15. 4. 2014 vyrozuměn. Ke dni zesplatnění (tj. ke dni 14. 4. 2014) činila dlužná částka 17.851,10 Kč a sestávala z jistiny ve výši 15.402,88 Kč a z nesplacených poplatků ve výši 2.448,22 Kč; úrok z úvěru činil 1.268,88 Kč a úrok z prodlení činil 29,92 Kč. Od 14. 4. 2014 do 1. 4. 2015 (datum postoupení) uhradil žalovaný částku v celkové výši 7.000 Kč, která byla v částce 449,37 Kč a v částce 241,19 Kč použita na úhrada úroku z prodlení; v částce 1.550,63 Kč a 1.505,95 Kč byla použita na úhradu úroku a v částce 3.252,86 Kč byla použita na úhradu jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 8. 2014 byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným v celkové výši 16.325,07 Kč sestávající z jistiny ve výši 14.598,24 Kč, z úroku ve výši 1.260,90 Kč a z úroku z prodlení ve výši 465,93 Kč. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručených soudu dne 10. 5. 2018 a dne 6. 8. 2019, kdy vznesl námitku promlčení, dále námitku, že žalobce není aktivně legitimován, neboť k postoupení pohledávky nedošlo platně a uzavřel, že žalobce nijak neprokázal svůj tvrzený nárok. 4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Dne 13. 8. 2008 byla mezi společností [právnická osoba] jakožto věřitelem (dále jen jako„ věřitel“) a žalovaným jakožto dlužníkem uzavřena Smlouva o kartovém úvěrovém účtu (dále jen jako„ Smlouva“), a to návaznosti na Žádost žalovaného ze dne 13. 8. 2008 (dále jen jako„ Žádost“). Na základě této Smlouvy se věřitel zavázal zřídit žalovanému kartový účet a poskytovat žalovanému úvěr až do výše 35.000 Kč. Věřitel byl oprávněn kdykoliv měnit limit úvěru způsobem a za podmínek stanovených Smlouvou s tím, že tato změna bude žalovanému oznámena na výpisu z účtu nebo jiným vhodným způsobem. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím karty nebo jiným způsobem (např. hotovostně); úroková sazba byla v případě čerpání úvěru kartou sjednána ve výši 1,59 % p.m., v případě čerpání úvěru jiným způsobem byla sjednána zvláštní úroková sazba uvedená v Sazebníku. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného úroku formou procentní úhrady, a to ve výši 3,2 % z dlužné částky; a dále hradit věřiteli ceny za správu a vedení kartového účtu, za úkony související s poskytnutím úvěru, s používáním karet a ceny za sjednané (volitelné a dokoupitelné) služby v rozsahu uvedeném v Žádosti a ve výši dle Sazebníku. Pojištění účtu a karty majitele účtu nebylo sjednáno. Smlouva byla sjednána na dobu 3 let s tím, že pokud žalovaný písemně neoznámí, že trvá na ukončení Smlouvy nejpozději ve lhůtě 5 kalendářních dnů před posledním dnem trvání, prodlužuje se doba trvání Smlouvy automaticky o další 3 roky, a to i opakovaně. V případě závažného porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného, byl věřitel oprávněn Smlouvu vypovědět, a to s účinností ke dni doručení výpovědi, nebyla-li ve výpovědi stanovena pozdější účinnost a žalovaný byl povinen uhradit veškeré pohledávky věřitele ke dni účinnosti výpovědi, nebyla-li ve výpovědi uvedena pozdější lhůta. Nedílnými součástmi Smlouvy byly Žádost, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Obchodní podmínky pro vedení kartového úvěrového účtu a pro vydávání a používání kreditních a charge karet [právnická osoba] (Smlouva o kartovém úvěrovém účtu ze dne 13. 8. 2008, Žádost o zřízení účtu a vydání [příjmení] karty [anonymizováno]). Žalovanému byl zřízen kartový účet č. [bankovní účet], ke dni 10. 9. 2008 činil celkový úvěrový limit 35.000 Kč, ke dni 10. 8. 2010 poté 46.000 Kč (Výpisy z kartového účtu ze dne 10. 9. 2008 a ze dne 10. 8. 2010). Dne 8. 3. 2014 vyhotovil věřitel dopis označený jako„ Poslední výzva k úhradě dlužné částky před rozhodnutím o okamžité splatnosti dluhu a výpověď smlouvy“, v rámci něhož žalovaného vyzval k úhradě celkové dlužné částky ve výši 3.850 Kč s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena do 10. 4. 2014, má věřitel právo rozhodnout, že celkový úvěr ve výši 17.774 Kč s úroky a poplatky bude okamžitě splatný a vypoví smlouvu (Poslední výzva k úhradě dlužné částky před rozhodnutím o okamžité splatnosti dluhu a výpověď smlouvy ze dne 8. 3. 2014). Dne 15. 4. 2014 oznámil věřitel žalovanému, že vzhledem k tomu, že ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], bylo rozhodnuto, že ke dni 14. 4. 2014 je celá jeho zbývající částka splatná. Dlužná částka činila 19.149,90 Kč. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne 17. 4. 2014 (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 15. 4. 2014). Dne 17. 4. 2015 oznámil věřitel žalovanému, že s účinností k 1. 4. 2015 byla pohledávka za žalovaným v celkové výši 16.325,07 Kč postoupena na žalobce. Zásilka byla k poštovní přepravě předána dne 21. 4. 2015 (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 4. 2015). Žalovaný byl dne 24. 4. 2015 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 16.325,07 Kč. Výzva byla k poštovní přepravě předána dne 26. 4. 2015 (Výzva k plnění ze dne 24. 4. 2015). 5. Soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „obč. zák.“) posuzoval závazkový vztah mezi účastníky podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obchodní zákoník“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ občanský zákoník“) neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. 6. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497). 7. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 9. Podle ustanovení § 387 odst. 1 obchodního zákoníku právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. 10. Podle ustanovení § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 11. Podle ustanovení § 392 odst. 2 obchodního zákoníku u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku. 12. Podle ustanovení § 565 občanského zákoníku jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. <b>13. Na z