108 C 177/2020-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 1.920 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že je podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dle ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku provozu na pozemních komunikacích, neodstraní-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. Na základě pověření primátora města Brna č. j.: KP/223 ze dne 19. 2. 2001 a Mandátní smlouvy [číslo] ze dne [datum], ve znění jejích změn a dodatků, je [právnická osoba], se sídlem v [obec], [anonymizována tři slova], [PSČ], [IČO], oprávněna v rámci výkonu mandátu – správy pozemních komunikací na území statutárního města Brna – rovněž provádět činnost související s odtahy vozidel – překážek silničního provozu dle zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Jak vyplývá z Protokolu o odtažení vozidla [číslo] na základě pokynu strážníka Městské policie [obec] bylo dne [datum] odtaženo z ul. [ulice] v [obec] osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Dle ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle výpisu z centrální evidence nebo dalších přiložených listin vozidel byl žalovaný v době odtahu předmětného vozidla jeho provozovatelem. Cena za odtažení vozidla činila částku 1.920 Kč (tj. úhrada za odtah 1.487,60 Kč (zahájený odtah 330,58 Kč; nedokončený odtah 826,45 Kč; dokončený odtah 1487,60 Kč), cena za uložení vozidla 99,17 Kč (99,17 Kč/den) + DPH v platné výši). Cena za odtažení vozidla je stanovena usnesením Rady města Brna č. R6/085 ze dne 21. 11. 2012. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] zjistil, že z rozhodnutí o odtahu vozidla byl dne [datum] proveden odtah vozidla [registrační značka], značky Škoda, z lokality ulice [ulice] v [obec]. Důvodem odtahu byl příkaz Policie ČR k zabránění v jízdě. Vozidlo si z místa záchytného parkoviště vyzvedl dne [datum] v [anonymizováno] [údaj o čase] hod. pan [jméno] [příjmení]. Žalovanému byla současně vyúčtována úhrada za odtah ve výši 1.487,60 Kč, parkovné ve výši 99,17 Kč a DPH ve výši 333,22 Kč. Celková částka 1.920 Kč byla splatná na účet č. [bankovní účet]. Z výpisu registru motorových vozidel pak soud zjistil, že provozovatelem a vlastníkem výše specifikovaného motorového vozidla byl od [datum] registrován žalovaný. Podle ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Dle ust. § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je žalobce oprávněn je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Z předložených důkazů bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla Škoda Octavia, [registrační značka] a dne [datum] v souladu s ust. § 45 odst. 4 zák. o provozu na pozemních komunikacích a ust. § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích byl proveden odtah vozidla žalovaného, z důvodu příkazu Policie ČR k zabránění v jízdě. Povinnost odstranit překážku silničního provozu vznikla žalovanému na základě zákona (ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb.). V případě, že tuto povinnost žalovaný nesplnil, musel toto učinit žalobce na náklad žalovaného. Jedná se zde o případ objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla dle ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný porušil svoji povinnost stanovenou v ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. a proto bylo rozhodnuto o odtahu jeho vozidla ve smyslu ust. § 45 odst. 4 cit. zákona. Dle tohoto ustanovení je pak žalovaný povinen hradit i náklady vzniklé v souvislosti s tímto dotahem. Tyto náklady jsou pak tvořeny náklady za odtah vozidla, náklady za jeho přepravu a náklady za uskladnění. Výše úhrady je pak stanovena usnesením rady města Brna č. R6/085, kterým byl stanoven poplatek za dokončený odtah vozidla ve výši 1.800 Kč a cena za parkovné ve výši 120 Kč za den. Soud žalobci přiznal částku 1.920 Kč jakožto poplatek za dokončený odtah vozidla dle cit. usnesení a poplatek za parkovné vozidla za 1 den. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým v tomto případě je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný je v prodlení s placením peněžitého dluhu a žalobce je tedy oprávněn požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalobce mohl požadovat úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu nákladů řízení žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za každý ze 2 úkonů (výzva k plnění, písemné podání ve věci samé). Soud tedy žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení celkem částku 600 Kč a zavázal žalovaného tuto částku žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). K náhradě nákladů řízení přiznané žalobci soud dodává, že náklady za právní zastoupení mu nepřiznány neboť dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/2009 ze dne 23. 11. 2010 (též nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012) lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů, s ohledem na to nepřiznal soud žalobci náklady za právní zastoupení.