112 C 145/2021-25 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné přirážky k jízdnému za jízdu žalovaného bez platného jízdního dokladu v hromadném dopravním prostředku, provozovaném žalobkyní. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 OSŘ). Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný použil dne 3. 1. 2020 v 14:04 hodin v [obec] ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince [číslo] provozované žalobkyní. V úseku zastávky [ulice] se na výzvu revizora žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem a byla mu proto uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč O této skutečnosti byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole a žalovaný tento zápis osobně podepsal. Posouzením věci po právní stránce podřadil soud zjištěný skutkový stav věci pod ustanovení § 1970, § 2550, § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písmeno b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 7 odst. 5, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému [územní celek] (zejm. čl. 3, čl. 8 odst. 8, čl. 9 odst. 3 bod 5), včetně Tarifu Integrovaného dopravního systému [územní celek]. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel konkludentně s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaný cestoval městskou hromadnou dopravou, aniž by před nástupem do vozidla nebo přímo ve vozidle uhradil jízdné. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, a vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 1 525 Kč, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci převážně úspěšný a bylo tak na místě přiznat mu nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 200 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a částky odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 1 489 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 OSŘ obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.