115 C 127/2020-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 3.8.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovaným žalobci dne 3.6.2020 je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 13.3.2020 pracovní smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobce práci na pozici řidiče kamionu. Žalovaný konal práci v období od 13.3.2020 do 27.4.2020. Dne 3.6.2020 doručil žalovaný žalobci do datové schránky okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 1.6.2020, které odůvodnil tím, že mu ze strany žalobce nebyla vyplacena mzda za dva měsíce. Žalobce dále v žalobě uvedl, že dne 27.4.2020 žalovaný žalobci nevybíravým způsobem sdělil, že končí pracovní poměr. Žalovanému žalobce dosud neuhradil mzdu, a to z důvodu na jeho straně. Po telefonickém oznámení žalovaného o ukončení pracovního poměru, žalovaný nevrátil klíče od vozidla, dokumenty od nákladů, který daný den měl žalovaný převážet a nepředal kartu řidiče, ze které by žalobce mohl vyhotovit výkaz práce a podle jeho obsahu vyúčtovat mzdu a cestovní náhrady. Žalobce se snažil žalovaného kontaktovat opakovaně, aby věc byla vyřízena dohodou, avšak neúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu dne 29.1.2021 se bez omluvy nedostavil, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování pracovní smlouvu ze dne 13.3.2020, ze které zjistil, že žalobce jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec se dohodli na vzniku pracovního poměru s účinností od 11.3.2020. Žalovaný se zavázal vykonávat pro žalobce práci řidiče kamionu. Účastníci si dohodli základní mzdu ve výši 18.000 Kč měsíčně s tím, že mzda je splatná jednorázově a vyplacená osobně na provozovně firmy nebo na účet na základě žádosti zaměstnance. 4. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 1.6.2020 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně dal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to z důvodu nevyplacení mzdy po dobu delší než 15 dnů po uplynutí splatnosti. Žalovaný v okamžitém zrušení pracovního poměru uvedl, že od 11.3.2020 do 27.4.2020 vykonával pro žalobce sjednaný druh práce řidiče kamionu a dosud neobdržel žádnou mzdu. 5. Z listiny ze dne 9.6.2020 soud zjistil, že žalobce potvrdil, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce. Vyzýval žalovaného ke smírnému vyřešení sporu. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel ze shodných skutkových tvrzení a z provedených důkazů a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne 13.3.2020 pracovní smlouvu. Žalovaný se zavázal vykonávat pro žalobce práci řidiče kamionu, což činil v období od 13.3.2020 do 27.4.2020. Žalobce nezaplatil žalovanému mzdu za vykonanou práci. Výši a splatnost mzdy si účastníci dohodli v pracovní smlouvě. Dne 3.6.2020 doručil žalovaný žalobci okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s odůvodněním, že mu nebyla zaplacena mzda za měsíc březen a duben 2020. 7. Byla-li žaloba podána dne 3.8.2020 a žalovaný doručil žalobci okamžité zrušení pracovního poměru dne 6.3.2020 byla žaloba na neplatnost podána včas dle § 72 zákona č. 266/2006 zákoníku práce. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji v celém rozsahu zamítl. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 266/2006 zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžité zrušit jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu a nebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. (§ 141 odst. 1). 9. V projednávané věci soud zjistil, že pracovní poměr mezi účastníky vznikl na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 13.3.2020, žalovaný jako zaměstnanec konal pro žalobce jako zaměstnavatele práci v období března a dubna 2020. Podle nesporných tvrzení nezaplatil žalobce žalovanému mzdu za práci konanou v březnu a dubnu 2020. Žalobce byl povinen zaplatit žalovanému mzdu za březen 2020 nejpozději do konce následujícího měsíce, tzn. do konce dubna 2020. Pokud takto neučinil ani do 15 dnů po období splatnosti, byl naplněn důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Soud tedy konstatuje, že žalovaný, který doručil žalobci okamžité zrušení pracovního poměru dne 3.6.2020, uvedené učinil po právu, když důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru byl naplněn. 10. K žalobní argumentaci žalobce soud dále uvádí. Z tvrzení žalobce a okamžitého zrušení pracovního poměru je zřejmé, že žalobce nezaplatil žalovanému za březen a duben 2020 mzdu, ačkoliv žalovaný konal práci. Výši mzdy si účastníci dohodli v pracovní smlouvě. Nárok na mzdu za vykonanou práci nelze podmiňovat splněním povinnosti vrátit klíče od vozidla, dokumenty od nákladů, předat kartu řidiče. Takovýto postup zaměstnavatele je v rozporu s § 346 písm. b) zákoníku práce. Žalobce by mohl za porušení povinnosti zaměstnance nepřiznat zaměstnanci nenárokovou částku mzdy. Nemůže však zaměstnanci odejmout pevnou část mzdy, na kterou mu výkonem práce vznikl nárok, a kterou si dohodli v pracovní smlouvě. 11. I když žalovaný zrušil se zaměstnavatelem okamžitě pracovní poměr s odůvodněním, že mu nebyla zaplacena mzda za více měsíců, je důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru naplněn i tehdy, jestliže zaměstnavatel ve skutečnosti nevyplatil zaměstnanci do 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdu pouze za jeden z těchto více měsíců. Pro naplnění skutkové podstaty okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 266/2006 zákoníku práce, v tomto případě stačilo, že žalobce nezaplatil žalovanému mzdu za březen 2020 do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Je zřejmé, že v době doručení okamžitého zrušení pracovního poměru dne 3.6.2020, ještě 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy za duben 2020 neuplynulo. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalovaný nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.