115 C 68/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou na soud dne 7. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 337 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 1. 7. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, avšak žalovaný neplnil řádně a včas povinnost převzatou touto smlouvou, neplatil za odebrané množství plynu a vůči žalobci mu vznikl dluh dle faktury č. 9551889675, který je předmětem této žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne 1. 7. 2019 soud zjistil, že mezi účastníky byla sjednána dodávka elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], EAN kód [číslo]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal žalobkyni platit za odebrané množství elektřiny a žalobkyně se zavázala do odběrného místa elektřinu dodávat. Z mimořádné faktury č. 4101949225 ze dne 7. 4. 2020 soud zjistil, že za období od 12. 7. 2019 do 31. 3. 2020 byla žalovanému vyčíslena cena za odebranou elektřinu ve výši 17 337 Kč. Splatnost nastala dne 21. 4. 2020. Žalovaný na fakturu neuhradil ničeho. Z výzvy k plnění ze dne 5. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného na výši dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce písemně upozornila a vyzvala jej k úhradě. 6. Žalovaný žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobkyní, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 7. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dále aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni za dodaný plyn částku 17 337 Kč. Současně soud zavázal žalovaného dle § 1970 občanského zákoníku k zaplacení úroků z prodlení ve výši, která je v souladu s výší zákonných úroků z prodlení stanovenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 252 Kč.