116 C 26/2020-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal vyklizení shora označeného bytu. Žalobce je na základě Smlouvy o převodu družstevního podílu v Bytovém družstvu [ulice a číslo], včetně práva na uzavření smlouvy o nájmu bytu ze d dne 17.2.2015 vlastníkem družstevního podílu a na základě nájemní smlouvy ze dne 18.2.2015 nájemcem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [ulice a číslo]. Nájem na žalobce přecházel včetně podnájemní smlouvy uzavřené se žalovaným. V průběhu roku 2019 na straně žalobce vyvstala bytová potřeba, a proto dal dne 16.4.2019 žalovanému z podnájmu výpověď k 31.7.2019 a vyzval jej k vyklizení. Jelikož žalovaný na vyklizení nereagoval, byl opakovaně k vyklizení vyzýván. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, jelikož podnájemní smlouva ze dne 19.10.2009 byla sjednána mezi původním nájemcem a vlastníkem družstevního podílu, panem [jméno] [příjmení], a tito se dohodli, že podnájem žalovaného k předmětnému bytu bude sjednán jako podnájem doživotní. Za sjednání doživotního podnájmu žalovaný uhradil předchozímu nájemci odstupné. Žalovaný nerozporuje, že mu byla doručena výpověď, nicméně výpověď byla učiněna dle nesprávného ustanovení a nebyl naplněn žádný z důvodů pro skončení podnájmu uvedený v podnájemní smlouvě. 3. Soud provedl následující dokazování: 4. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu v Bytovém družstvu [ulice a číslo] včetně práva na uzavření smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako nabyvatel s [jméno] [příjmení] jako převodcem. Předmětem smlouvy byl převod družstevního podílu za částku 750.000 Kč a právo nájmu bytu. Žalobce se jako nabyvatel zavázal převzít smlouvu o podnájmu, uzavřenou na dobu neurčitou s žalovaným. Smlouva byla uzavřena dne 17.2.2015. 5. Z nájemní smlouvy ze dne 18.2.2015 bylo zjištěno, že pronajímatel – Bytové družstvo [ulice a číslo] uzavřelo s žalobcem nájemní smlouvu na dobu neurčitou od 1.3.2015 na předmětný byt. 6. Z podnájemní smlouvy bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným dne 19.10.2009. Podnájem byl sjednán v čl. II. na dobu neurčitou. V článku VI. si sjednali důvody skončení podnájmu – písemnou dohodou stran, písemnou výpovědí pronajímatele pro případ prodlení s placením, ev. pro hrubé porušování pravidel občanského soužití, pro poškozování pronajatého majetku, ev. písemnou výpovědí podnájemce pronajímateli. 7. Z výpovědi z podnájmu bytu ze dne 16.4.2019 bylo zjištěno, že žalobce vypověděl podnájemní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, dle ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a) OZ, kterou odůvodnil svoji bytovou potřebou s výpovědní dobou 3 měsíce, počínaje 1.5.2019. 8. Z vyjádření k výpovědi ze dne 13.5.2019 bylo zjištěno, že žalovaný považuje výpověď za neplatnou a neúčinnou a nesouhlasí s ní, a to z důvodu, že byla dána podle nesprávného ustanovení občanského zákoníku a nebyl naplněn žádný důvod pro skončení podnájmu uvedený v podnájemní smlouvě. Dále poukázal na skutečnost, že podnájem byl sjednán s předchozím nájemcem jako doživotní a zato, bylo právnímu předchůdci žalobce vyplaceno odstupné, které se pak promítlo do výše kuní ceny, kterou žalobce uhradil. 9. Z výzvy k okamžitému vyklizení bytové jednotky ze dne 18.10.2019, 12.11.2019 bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vyklizení bytu. 10. Z podnětu na Policii ČR ze dne 10.12.2019 bylo zjištěno, že žalobce podal podnět na policii zda se žalovaný, který odmítá vyklidit bytovou jednotku, nedopouští porušování ustanovení § 208 odst. 2 trestního zákona. 11. Z emailů bylo zjištěno, že právní zástupci komunikovali ohledně vyklizení předmětného bytu. 12. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 13. Žalobce je vlastníkem družstevního podílu v Bytovém družstvu [ulice a číslo] a od 1.3.2015 nájemcem předmětného bytu. Předchozí nájemce [jméno] [příjmení] měl s žalovaným uzavřenu podnájemní smlouvu na dobu neurčitou od 19.10.2009. Ve smlouvě si také sjednali důvody ukončení podnájmu písemnou dohodou stran, písemnou výpovědí pronajímatele pro případ prodlení s placením, ev. hrubým porušováním pravidel občanského soužití, pro poškozování pronajatého majetku, ev. písemnou výpovědí podnájemce pronajímateli. 14. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci. Proto soud považoval za nadbytečný výslech [jméno] [příjmení] a výslech žalovaného. Výslechem svědka a žalovaného měla být prokázána tvrzení, že podnájemní smlouva byla sjednána na doživotí a dále že tito dva jednají o smírném vyřešení celé záležitosti. Tyto skutečnosti sjednané mezi žalovaným a předchozím nájemcem však nejsou pro rozhodnutí ve věci významné. <i>15. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 NOZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle ust. § 2292 NOZ nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.</i> 16. Po provedeném dokazování, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je nájemcem předmětného bytu, který měl žalovaný pronajatý na základě podnájemní smlouvy. Nájemní vztah skončil uplynutím doby. S ohledem na výše uvedené a v souladu s uvedeným ustanovením občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že je právem žalobce požadovat po žalovaném vyklizení předmětného bytu, který užívá bez právního důvodu, a proto vyhověl žalobě a uložil žalovanému vyklidit předmětný byt. 17. Podnájem není chráněn více, než nájemní vztah a nelze pak dovodit, že by nemohl být vypovězen i z jiných, než ve smlouvě uvedených důvodů. To, co měl žalovaný ujednáno s právním předchůdcem nájemce a nepromítlo se do smlouvy o převodu členského podílu, nemůže žalovaný vymáhat po žalobci. 18. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, vzniklo mu tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši 12.200 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 5.000 Kč, odměny za zastupování žalobce advokátem ve výši 1.500 Kč za úkon dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. 177/1996 Sb., přičemž advokát učinil čtyři úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění předcházející žalobě, sepis žaloby a účast u jednání, dále z náhrady hotových výdajů ve výši 1.200 Kč příslušející k výše uvedeným třem úkonům právní služby dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce.