16 C 160/2021-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v [obec] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplati žalobci částku 12.000 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou poskytnutou zápůjčku právním předchůdcem žalobce na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 25.6.2015. Zápůjčku měla žalovaná vrátit do 25.7.2015. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 na žalobce. Dlužná částka nebyla žalovanou zaplacena ani na základě předžalobní výzvy ze dne 21.6.2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 25.6.2015 prostřednictvím elektronického formuláře uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce se v ní zavázal poskytnout žalované částku 12.000 Kč. Žalovaná výslovně uvedla, že poskytnuté finanční prostředky obdržela a zavázala se poskytnou zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky v duchu znění článku 8.1. Všeobecných obchodních podmínek vrátit do 25.7.2015. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 19.1.2018. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 21.6.2018, byť byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku případně dalších nákladů. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, jako takové jí bez dalšího vyhověl, neboť mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následující občanského zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a v rámci řízení byla zcela pasivní, ničeho netvrdila ani neprokázala, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci dlužnou částku zaplatila, a protože netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud žalobě zcela vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci vedle dlužné jistiny 12.000 Kč i příslušenství pohledávky sestávající se z úroků z prodlení s odkazem na ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu tří dnů. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 2.252 Kč, z čehož DPH představuje 252 Kč. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.