19 C 84/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které byly žalovanému zajištěny služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Za účelem užívání těchto služeb bylo žalovanému pronajato technické zařízení –„ [anonymizováno 6 slov]“. Vzhledem k tomu, že žalovaný po ukončení smlouvy technické zařízení nevrátil, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Současně dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobcem smlouvu o poskytování služeb internetu [číslo] na jejímž základě poskytoval žalobce žalovanému služby přístupu k internetu až do ukončení smlouvy dne [datum]. Za tímto účelem bylo žalovanému pronajato technické zařízení„ [anonymizována tři slova] [číslo]“, který se žalovaný zavázal vrátit žalobci do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil a po ukončení smlouvy předmětné technické zařízení rovněž nevrátil, vzniklo žalobci právo na zaplacení další smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem (pod tehdejším názvem [právnická osoba] a od [datum] podnikajícím pod názvem [právnická osoba], jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) a žalovaným byla uzavřena smlouva, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly zvláštní podmínky. Dle ujednání bodu 4.4 zvláštních podmínek je žalovaný povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, v daném případě [anonymizováno 6 slov] (dále jen technické zařízení). Převzetí tohoto zařízení žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy [číslo]. Nevrátí-li uživatel technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy, je povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. Smlouva byla ukončena ke dni [datum], žalovaný však toto zařízení ve lhůtě po skončení smlouvy nevrátil. Současně dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena v pořadí druhá smlouva [číslo] jejímž obsahem se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby přístupu k internetu. Nedílnou součástí smlouvy byly zvláštní podmínky. Dle ujednání bodu [číslo] zvláštních podmínek je žalovaný povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, v daném případě [anonymizována tři slova] [číslo] (dále jen technické zařízení). Převzetí tohoto zařízení žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy [číslo]. Nevrátí-li uživatel technické zařízení je povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. Předmětná smlouva byla ukončena ke dni [datum], žalovaný však ani toto zařízení ve lhůtě po skončení smlouvy nevrátil. 5. Upomínkou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k vrácení technického zařízení z titulu smlouvy [číslo] uhrazení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Dne [datum] vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím upomínky k vrácení technického zařízení z titulu smlouvy [číslo] uhrazení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek v souhrnné výši 10.000 Kč v dodatečné lhůtě 7 dnů od doručení, tj. do [datum]. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 7. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ust. § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích. Na základě těchto smluv se zavázal žalobce poskytovat žalovanému služby televizního vysílání prostřednictvím internetu a služeb přístupu k internetu do data jejich ukončení ([datum] a [datum]), kdy za tímto účelem byla žalovanému pronajata technická zařízení –„ [anonymizováno 6 slov] a [anonymizována tři slova] [číslo]“. Naopak žalovaný se zavázal za tyto služby platit žalobci ceny dle vyúčtování. V souladu se zvláštními podmínkami smluv pak ukončením služeb vznikla žalovanému povinnost ve lhůtě do 10 dnů od ukončení toho kterého smluvního vztahu vrátit žalobci pronajaté technické zařízení, které se váže k předmětné smlouvě. Skutečnost, že poskytování služeb na základě smlouvy [číslo] bylo ukončeno ke dni [datum], byla žalovanému sdělena prostřednictvím upomínky po ukončení smlouvy ze dne 10. 12. 201, spolu s výzvou k vrácení předmětného zařízení. Skutečnost, že poskytování služeb na základě smlouvy [číslo] bylo ukončeno ke dni [datum], byla žalovanému sdělena prostřednictvím upomínky po ukončení smlouvy ze dne [datum], spolu s výzvou k vrácení předmětného zařízení. Žalovaný však svým povinnostem nedostál a poskytnutá technická zařízení žalobci nevrátil. Žalobci tak vzniklo právo žádat po žalovaném zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za každé nevrácené zapůjčené technické zařízení, v celkové výši tedy částku 10.000 Kč. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní upomínce. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.