20 C 1/2021-35 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 000 Kč představující zápůjčku, kterou poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 11. 2017 právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze souhlasu se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 11. 2017, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, individuálních podmínek smlouvy o půjčce, potvrzení o provedené platbě, vysvětlení předsmluvních informací soud zjistil, že mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla dne 13. 11. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný musí do dne 28 dnů ode dne uzavření smlouvy o úvěru. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč dne 13. 11. 2017 na č. ú. [bankovní účet]. Z identifikace účtu žalovaného soud zjistil, že bankovní účet č. ú. [bankovní účet] náleží žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [právnická osoba] [anonymizováno]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2019, oznámení ze dne 30. 5. 2019, podacího archu ze dne 4. 6. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 a podacího archu ze dne 21. 5. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval o uhrazení dlužné částky žalovaného. Na základě takto zjištěného skutkové stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazek uzavřením smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a v rámci řízení byl zcela pasivní a neprokázal, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství pohledávky. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do zaplacení. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je odůvodněna § 160 odst. 1 o.s.ř.