20 C 213/2011-310 — Městský soud v Brně

1. Žalobou, došlou soudu 8.12.2011 se původní dva žalobci – manželé [celé jméno žalobce], domáhali po žalovaném zaplacení částky 200 851 Kč jako vrácení zaplaceného nájemného, neboť tím získal bezdůvodné obohacení. Žalobci byli vlastníci rodinného domu budova číslo popisné [anonymizováno] rodinný dům, postavený na pozemku parc.č. ST [anonymizováno] pozemek, parcela číslo ST [anonymizováno] o výměře 935 m2 zastavěná plocha, vše zapsané u [stát. instituce]. Účastníci uzavřeli 5.12.2008 kupní smlouvu, kterou žalobci žalovanému nemovitost prodali, vklad byl zapsán s účinky vkladu 17.12.2008 a kupní cenu 1 500 000 Kč měl žalovaný zaplatit do 6 měsíců od provedení vkladu do katastru nemovitostí, což neučinil. Ve věci vedené u Městského soudu v Brně spisové značky 54 C 282/2015 o určení vlastnického práva k nemovitosti bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti. Žalobci a žalovaný současně s kupní smlouvou uzavřeli smlouvu o nájmu předmětných nemovitostí, podle které žalovaný pronajal žalobcům tyto nemovitosti za 8 448 Kč měsíčně. Smluvní vztah zanikl výpovědí pro neuhrazení nájemného za únor 2011, dále dal žalovaný žalobcům výpověď z nájmu dopisem z 25.2.2011. Odstoupením od kupní smlouvy dopisem žalobců se kupní smlouva podle jejich názoru zrušila a domáhali se vrácení zaplaceného nájemného. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, nájemným spláceli žalobci půjčku, která jim byla poskytnuta jeho bývalou manželkou [jméno] [celé jméno svědkyně] na výplatu jejich exekucí, sám peníze za nájem nepřebíral a pokud chtějí vrátit nějaké peníze, musí se obrátit na paní [příjmení]. S manželkou měli zúžené SJM od roku 2008 a o tom, že žalobci a paní [příjmení] měli půjčky, vypovídala paní [příjmení] ve věci spisové značky 54 C 282/2015. 3. Rozsudkem ze dne 10.4.2019 ve znění opravného usnesení ze dne 23.5.2019 bylo rozhodnuto tak, že I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 131 403 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v částce 69 447 Kč III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 427 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrok I. nabyl právní moci [číslo], [číslo]. K odvolání žalobce byl rozsudek v napadeném výroku II. a III. zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. 4. Usnesením čj. 20 C 213/2011 – 272 ze dne 25.11.2020, které nabylo právní moci 22.12.2020 bylo rozhodnuto, že s ohledem na úmrtí žalobkyně B/ [celé jméno žalobkyně], bude v řízení pokračováno na straně žalobců pouze se žalobcem A/ [celé jméno žalobce]. 5. Usnesením soudu ze dne 4.2.2021, které nabylo právní moci 28.5.2021 bylo rozhodnuto, že soud nepřipouští zastoupení žalobce obecným zmocněncem [jméno] [příjmení]. 6. Po zrušení věci Krajským soudem v Brně soud znovu ve věci rozhodl. Předmětem nároku bylo vrácení částky 200 850 Kč. Při hodnocení nároku soud v vycházel z ust. § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb. (občanský zákoník), podle kterého se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy. Soud tedy vztah mezi účastníky posuzoval podle § 451 zákona číslo 40/1964 Sb. – občanského zákoníku. Podle § 451 odst. 1 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch, získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch, získaný z nepoctivých zdrojů. Plnění, které poskytoval žalobce žalovanému bylo z titulu nájemní smlouvy. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že manželé [celé jméno žalobce] měli v minulosti dluhy, na jejich uhrazení uzavřeli smlouvu s [jméno] [celé jméno svědkyně]. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná a vyplývá i z výpovědi dcery [anonymizováno], [celé jméno svědkyně]. Z žádného důkazu se nepodařilo zjistit přesnou výši těchto dluhů a nepodařilo se ani zjistit v jaké výši tato půjčka byla splacena. Existuje pouze v současné době soupis pohledávek v insolvenčním řízení, vedeném proti [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Brně pod číslem jednacím [insolvenční spisová značka]. Zde pod bodem 16 je smlouva o půjčce - dlužník [celé jméno žalobce], datum soupisu 11.11.2013 a ocenění správkyní 324 000 Kč svědkyně [příjmení] si nepamatuje s ohledem na výpadky paměti, zda a jakou půjčku manželům [příjmení] poskytla, kolik bylo uhrazeno a se správkyní konkursní podstaty nekomunikuje. Jejím opakovaným výslechem u soudu ať již v tomto řízení nebo v řízení vedeném pod spisovou značkou 54 C 282/2015 se tyto skutečnosti nepodařilo objasnit. Tyto skutečnosti nepodařilo objasnit ani přes poučení soudu od žalobce ani od žalovaného. Soud má k dispozici pouze shora uvedené listinné důkazy, tj. kupní smlouvu na nemovitost, nájemní smlouvu na nemovitost a shora uvedené složenky. Pokud se žalobce domáhá plnění z titulu bezdůvodného obohacení a nárok prokazuje provedenými složenkami, zde má soud za prokázáno, že nárok je důvodný pouze z části. Původní žalobci manželé [celé jméno žalobce] tyto platby činili v období let 2009 – 2010, tyto platby se liší ve výši částek a v adresátovi. Některé platby jsou činěny na jméno paní [celé jméno svědkyně], částky neodpovídají částce uvedené v nájemní smlouvě, další platby jsou adresované manželům [celé jméno žalovaného] a část plateb je adresována žalovanému. Žalovaný se k platbám nevyjádřil a tvrdil, že je nepřebíral s tím, že není ochoten žalobci nic platit. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo jiným způsobem rozlišit, které platby byly [anonymizováno] určeny na půjčku a které na nájemné, pak soud vycházel z jediného důkazu, který k tomu měl k dispozici, tj. z předmětných složenek. Neplatností kupní smlouvy pozbyla platnost i smlouva nájemní a je žalovaný povinen vrátit částky, které z titulu nájemní smlouvy obdržel. Soud nárok tedy považuje za důvodný v částce 128 380 Kč, což je součet částek, zaplacených složenkami na jméno žalovaného a obou manželů. Zde soud neuvěřil tvrzení žalovanému, že nebylo prokázáno, že by si poukázky vyzvedl, je zřejmé, že žalovaný v tomto déle trvajícím sporu takový důkaz mohl navrhnout již v počátcích řízení a tvrdit a prokazovat, že částky neobdržel, resp. že stvrzenky byly jako nevyzvednuty vráceny. Z předložených stvrzenek tedy vyplývá, že žalobce v roce 2009 zaplatil na jméno žalovaného nebo manželů [příjmení] částku celkem 45 463 Kč a v roce 2010 85 940 Kč, celkem žalovanému resp. oběma manželům zaplatil 131 403 Kč. v této části je tedy žaloba důvodná, neboť soud uvěřil žalobci, že částky, které se shodují na složence odpovídají sjednané částce nájemného, tj. částka 8 488 Kč, resp. částka 8 500 Kč. Pokud se jedná o částky číselně shodné s výší nájemného ve výši 8 488 Kč, které byly na složence adresované paní [celé jméno svědkyně], tak je zřejmé, že pošta, pokud je adresát [jméno] [celé jméno svědkyně], nemůže tuto částku vyplatit žalovanému. Mohlo mu v tomto rozsahu vzniknout bezdůvodné obohacení, pokud jsou na složenkách jména obou manželů, pak tuto částku mohl vyzvednout pan [celé jméno žalovaného] i paní [celé jméno svědkyně], kdo konkrétně částku vyzdvihl se v řízení nepodařilo prokázat. Jestliže ale byli manželé [příjmení] stále manželé, pak závazek vrátit částku mají společně a nerozdílně a pokud žalobce ji vymáhá po jenom z manželů, je v tomto rozsahu žaloba důvodná. Pokud číselně částka neodpovídá částce uvedené v nájemní smlouvě (částka 3 011 Kč), pak i tato byla zaslána žalovanému a tento nevysvětlil, zda se jednalo o jiné plnění, než z předmětné nájemní smlouvy. Předmětem žaloby byla částka 200 850 Kč, žaloba je důvodná v částce 131 403 Kč, proto soud žalobu v částce 69 447 Kč zamítl. 7. Po zrušení věci krajským soudem tedy soud znovu rozhodoval o zbývající části nároku, tedy pouze o částce 69 447 Kč. Protože v řízení nebyly prokázány žádné nové skutečnosti, soud vycházel z dosud provedených důkazů v řízení v I. stupni. Soud žalobu v této částce zamítl. 8. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl úspěch z 65,4 %, žalovaný z 34,6 % a po odečtení úspěchu a neúspěchu má žalobce právo na náhradu nákladů z 30,8 % Náklady mu vznikly zaplacením soudního poplatku ve výši 10 040 Kč a náklady zastoupení obecným zmocněncem, který požadoval 4x paušál za jednání, pak tyto náklady činí 4x 300 Kč (vyhl.č. 254/2015 Sb.) z toho 30,8 % činí 427,12 Kč, zaokrouhleně 427 Kč Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř..