20 C 66/2021-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 25.2.2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 503 440 Kč, kdy provedl platbu za žalovaného, na základě které zaplatil za žalovaného daňovou povinnost vůči státu, kdy tato částka je DPH, vyplývající z kupní smlouvy ze dne 5.7.2013, uzavřená mezi účastníky a jejím předmětem byl převod nemovitostí za kupní cenu 7 milionů korun. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby obsáhlou argumentací s ohledem na četně probíhající spory mezi účastníky, kdy zejména tvrdil, že pravost předmětného nároku byla již posuzována v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze [spisová značka] a žalovaný má za to, že se v této žalobě posuzuje již nárok, tj. žalobce uplatňuje tutéž pohledávku, jež byla předmětem insolvenčního řízení, uplatněného na základě insolvenčního návrhu doručeného soudu 23.12.2015, kdy v tomto řízení byl návrh insolvenčních věřitelů, mezi nimi i žalobce zamítnut. Žalovaný se domnívá, že jde o překážku věci rozsouzené. Žalobce neprokázal důvod úhrady daně za žalovaného, je sporné, že nějakou platil a proč to měl konat. Podle názoru žalovaného nebylo placeno a ani k tomu nebyl důvod. Tvrzená platba není předmětem podnikatelské činností žalobce, nejde o obchodně právní povahu závazku a ze žádného dokumentu nevyplývá účelové použití peněz pro použití k podnikání. Byla dohoda o právním režimu obchodně právním podle § 262 odst. 1 obchodního zákoníku. Dále žalovaný namítl promlčení. Zahájením insolvenčního řízení se staví podle § 109 odst. 3 insolvenčního zákona promlčecí lhůta všech pohledávek vůči dlužníkovi, které lze uplatnit jen přihláškou. Tento ochranný účinek trvá do konce přihlašovací lhůty podáním přihlášky, však nastává účinek podané žaloby podle § 173 odst. 4 insolvenčního zákona. Pokud tedy účinky insolvenčního řízení nastaly 16.10.2015, k přihlášení pohledávky žalobce do insolvenčního řízení došlo 23.12.2015 a účinky insolvenčního řízení skončily 28.2.2020 zveřejněním v insolvenčním rejstříku, kdy insolvenční návrh byl zamítnut, tím by došlo pouze k prodloužení promlčecí doby ve prospěch žalobce, což žalovaný odmítá a i s ohledem na to, že žalobce neuspěl se svým insolvenčním návrhem a jeho insolvenční návrh byl zamítnut, čímž nedošlo k řádnému pokračování v řízení ve smyslu § 112 zákona číslo 40/1964 Sb. je nárok žalobce promlčen. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a z těchto má osvědčený následující skutkový stav: z výpisu z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze má za prokázáno, že žalobce je zapsán jako společnost s ručením omezeným dne 3.7.2013 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby, neuvedené v přílohách 1- 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí bytů a nebytových prostor, žalovaný je zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně dnem 13.5.2011 jako s.r.o. se stejným předmětem podnikání. Statutárním orgánem – jednatelem byl od 13.5.2011 [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], vymazáno 11.4.2014, téhož dne zapsáno [anonymizována dvě slova], [datum narození]. Z kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím bylo zjištěno, že byla uzavřena kupní smlouva dne 5.7.2013, za kupujícího podepsaná jednatelem [jméno] [příjmení], za prodávajícího Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] na pozemky v [katastrální uzemí], zapsané na LV [číslo] to pozemky [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] rozestavěná budova stojící na parcele [číslo] a rozestavěná budova stojící na parc. [číslo] za částku 7 milionů korun s tím, že cena zahrnuje pozemky v hodnotě 4 100 000 Kč a rozestavěnou budovu v hodnotě 2 900 000 Kč včetně DPH a kupní cena byla vypořádána před podpisem smlouvy. Podle článku VI. bod 3 daň z převodu nemovitostí hradí prodávající. Kupní smlouva byla vložena do katastru pro Katastrální pracoviště [obec], pod spisovou značkou [číslo] s účinkem vkladu ke dni 8.7.2013 (důkaz kupní smlouvou). Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [anonymizováno] ze dne 12.8.2013 byl vklad vlastnického práva do katastru nemovitostem dle kupní smlouvy ze dne 5.7.2013 povolen (důkaz rozhodnutím číslo jednací V [číslo]. Žalovaný je plátcem DPH od 16.6.2011 (důkaz výpisem z registru subjektů). Z faktury [číslo] vystavené žalovaným žalobci dne 16.8.2013 splatnou téhož dne za prodej rozestavěné budovy, stojící na parcele [číslo] na parcele [číslo] dle kupní smlouvy na částku 2 900 000 Kč, kdy výše DPH činí 503 440 Kč. Z emailu od [jméno] [příjmení], adresované [jméno] [příjmení], jejímž předmětem je faktura – převod rozestavěné stavby z [anonymizováno] na [anonymizováno] [obec] – podklady k platbě DPH a přílohy kupní smlouva s číslem jednacím katastrálního úřadu, faktura vystavená [anonymizováno] [rok] – rozestavěná budova, bylo zjištěno, že z pověření Ing. [příjmení] zasílá fakturu, která byla vystavena na základě kupní smlouvy a z ní požaduje Ing. [příjmení] uhradit částku DPH místo firmě [právnická osoba] přímo finančnímu úřadu s tím, že platbu je třeba provést ještě dnes. Email byl odeslán 31.10.2013 ve 14.45 hodin a v emailu je určená částka platby 503 440 Kč, která má být zaslána na účet [bankovní účet], VS [osobní údaje žalovaného], KS [číslo]. [jméno] [příjmení] je označená jako [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] a partneři [právnická osoba] vedení účetnictví pro podnikatelské a nepodnikatelské subjekty, [ulice a číslo], [obec a číslo] (důkaz příloha [číslo]). Z výpisu z běžného účtu žalobce z října 2013 bylo zjištěno, že byla provedena platba 503 440 Kč z [číslo] s označením účtu [anonymizována dvě slova], VS [osobní údaje žalovaného] (příloha 7). Ze specifikace bankovních účtů finančních úřadů nejčastěji placených daní, ze kterého bylo zjištěno, že číslo účtu [bankovní účet] je číslo pro daň z nabytí nemovitých věcí Finančního úřadu pro [územní celek] (příloha 8). Ze článku finanční správy jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2013 je uvedeno číslo bankovního účtu (příloha 9). Během řízení se tvrzení o předmětné platbě finančního úřadu změnou stanoviska žalovaného stalo nesporným. Mezi účastníky proběhlo ohledně předmětných nemovitostí několik sporů, a to u Okresního soudu v Berouně, pod spisovou značkou [spisová značka], žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [právnická osoba] o určení vlastnictví k nemovitostem, kdy bylo rozhodnuto, že návrh na určení, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků se zamítá. Z rozsudku ze dne 2.3.2016 je v odůvodnění uvedeno, že kupní cena za předmětné pozemky byla uhrazena v součtu 7 000 000 Kč, rozsudkem Krajského soudu v Praze číslo jednací 19 Co 219/2016 – 158 byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. 4. Z rozsudku [název soudu], číslo jednací 42 C 97/2017 – 151 ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalované [příjmení] [jméno] o zaplacení 7 milionů korun bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne xanon [číslo] tak, že žaloba byla zamítnuta, soud v odůvodnění vycházel z prokázané skutečnosti, kupní cena 7 milionů korun byla uhrazena ve prospěch prodávajícího. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze číslo jednací 55 Co 119/2020-224 ze dne 10.6.2020. Usnesením Nejvyššího soudu v Brně číslo jednací [číslo jednací] bylo rozhodnuto o dovolání žalobce tak, že dovolání se zamítá. Z insolvenčního rejstříku ke spisové značce [spisová značka] na [právnická osoba] bylo zjištěno, že insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu byl podán 16.10.2015, z prohlášení o majetku a závazcích společnosti [právnická osoba] ke dni 24.9.2018 bylo zjištěno, že společnost je vlastníkem pohledávky za nezaplacenou kupní cenu společnosti žalobce, z předmětné smlouvy v hodnotě 7 milionů korun poníženou o úhradu DPH ve výši 503 440 Kč, celková výše pohledávky činí 6 496 560 Kč (příloha 14, 15 spisu). Z pokynů [anonymizována tři slova] [obec] - pokyn [anonymizováno] k ručení v daňovém řízení bylo zjištěno, že má číslo jednací [číslo] - v bodě 1 je uvedeno, že vztah ručitele, který na místo daňového subjektu uhradil nedoplatek k daňovému subjektu (poplatníkovi daně), je vztahem soukromoprávním, v jehož rámci nelze aplikovat předpisy veřejného práva. Ručiteli, který na místo daňového subjektu uhradil nedoplatek, vzniká vůči daňovému subjektu pohledávka, která je regresním nárokem svého druhu, jež je nutno posuzovat analogicky podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (důkaz číslo 7 – 16). 5. Z vyhlášky Městského soudu v Praze číslo jednací [spisová značka] bylo zjištěno, že bylo zahájeno insolvenční řízení dnem 16.10.2015 na dlužníka [právnická osoba], usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.2.2020 byl návrh věřitelů [právnická osoba] [jméno] – [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] na nařízení předběžného opatření jmenováním předběžného správce zamítnut. V odůvodnění k otázce platby finančnímu úřadu ve výši 503 440 Kč soud dospěl k závěru, že z výpisu z účtu nelze bez dalšího dovodit, že jde o daň, uhrazenou za dlužnici zejména ve vztahu k tvrzené kupní smlouvě a na