§ 143 insolvenční zákon – Zamítnutí insolvenčního návrhu
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 143 insolvenčního zákona stanovuje důvody, pro které insolvenční soud zamítne insolvenční návrh, pokud nejsou splněny zákonné předpoklady pro rozhodnutí o úpadku nebo jsou dány specifické okolnosti. Insolvenční soud zamítne návrh, pokud dlužník není v úpadku (např. není platebně neschopný nebo předlužený). (§ 143 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků.“
- Judikatura: na § 143 odkazuje 96 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.
(2) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.
(3) Není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků.
(4) Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Insolvenční soud zamítne návrh, pokud dlužník není v úpadku (např. není platebně neschopný nebo předlužený).
- Pokud insolvenční návrh podal věřitel, musí být osvědčeno, že on a alespoň jedna další osoba mají vůči dlužníkovi splatnou pohledávku; převod pohledávky v posledních 6 měsících před podáním návrhu nebo po zahájení řízení se pro účely splnění podmínky "další osoby" nezapočítává.
- Návrh podaný věřitelem bude zamítnut i v případě, že dlužník v dobré víře prokáže, že jeho platební neschopnost vznikla kvůli protiprávnímu jednání třetí osoby a že ji do 3 měsíců od splatnosti závazků odvrátí.
- U právnických osob soud zamítne návrh podaný věřitelem, pokud stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.
Na co si dát pozor
- Věřitelé by si měli ověřit, zda mají dostatečný počet nezávislých věřitelů s pohledávkami, aby jejich insolvenční návrh nebyl zamítnut.
- Dlužníci mohou využít možnost prokázat dočasnou platební neschopnost způsobenou protiprávním jednáním třetí osoby k odvrácení úpadku.
- U právnických osob může státní nebo územní samosprávný celek převzetím dluhů zabránit insolvenčnímu řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 143
Jak soudy aplikují § 143
… částku 37.026,- Kč (výrok II.), prvnímu insolvenčnímu navrhovateli vrátil zálohu ve výši 50.000,- Kč (výrok III.) a uložil insolvenčním navrhovatelům, aby společně a nerozdílně zaplatili soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000,- Kč (výrok IV.). Insolvenční soud – odkazuje na § 3 odst. 1, § 105 odst. 1 a § 143 odst. 1 až 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenčního zákona), a na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – dospěl k následujícím závěrům: 1) První insolvenční navrhovatel osvědčil existenci pohledávky za …
Na tomto základě insolvenční soud – odkazuje na ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 7, § 105 odst. 1 a § 143 odst. 2 věty první insolvenčního zákona – nejprve v obecné rovině předeslal, že z citovaných ustanovení plyne, že insolvenční návrh soud zamítne, není-li osvědčena aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že závěr, že jako důvod zamítnutí insolvenčního návrhu může být použit argument, že platební neschopnost dlužníka způsobilo protiprávní jednání třetí osoby, jen osvědčí-li dlužník (ve smyslu § 143 odst. 3 insolvenčního zákona), že (takto vzniklou) platební neschopnost bude schopen odvrátit do 3 měsíců od splatnosti svých peněžitých závazků (dluhů), formuloval již v usnesení ze dne 29. června 2011, sen. zn. 29 NSČR 21/2010.
Právní otázky
Související
§ 128a Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou be (Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 )