21 C 231/2021-24 — Městský soud v Brně

Žalobou z 11.6.2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 1.800,00 Kč s přísl. za odtažení motorového vozidla žalovaného a 960,00 Kč za uskladnění vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů, předložených žalobcem. Z protokolu o odtažení vozidla [číslo] mandátní smlouvy vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] na základě mandátní smlouvy a v ní obsaženém pověření provedly dne 14.1.2021 odtah vozidla [registrační značka], které tvořilo překážku provozu. Vozidlo bylo dne 21.1.2021 předáno [jméno] [příjmení], který stvrdil nárok na úhradu částky 1.487,60 Kč za dokončený odtah a 793,36 Kč za uskladnění (vše bez DPH), včetně DPH 2.760,00 Kč. Z karty vozidla vzal soud za prokázáno, že žalovaný je od 19.6.2020 evidován jako vlastník a provozovatel uvedeného vozidla. Z usnesení [anonymizováno] [územní celek] z 14.11.2012 vzal soud za prokázáno, že jednorázový manipulační poplatek za odtah vozidla byl určen částkou 1.800,00 Kč, úhrada za uskladnění částkou 120,00 Kč za jeden den, vše včetně DPH. Přípisem z 12.2.2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 2.760,00 Kč (s jejím rozpisem na jednotlivé položky) do 5 pracovních dnů od doručení výzvy; přípis byl odeslán 12.2.2021, adresát byl výzvou z 15.2.2021 vyrozuměn o uložení zásilky u pošty, kdy úložní lhůta skončila 26.2.2021; dne 1.3.2021 byla zásilka vrácena odesílateli. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba], pověřené dle mandátní smlouvy žalobcem, provedly odtah vozidla, jehož provozovatelem byl žalovaný, a které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci (§ 45 odst. 1, 4 zák. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích). Náklady na odtah, stanovené v souladu s usnesením [anonymizováno] [územní celek], je tak povinen dle § 45 odst. 1 citovaného zákona hradit žalovaný. Vozidlo nepřebíral žalovaný, a soud tak za první prokázanou výzvu, v níž byl žalovaný seznámen s výší dlužné částky, považuje přípis z 12.2.2021. Ten byl žalovanému dle §573 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) doručen třetím pracovním dnem po odeslání, tj. 17.2.2021, pětidenní lhůta k úhradě uplynula 22.2.2021, a žalovaný je tak v prodlení od 23.2.2021 – od této doby je také povinen hradit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl do nárokované jistiny a úroku z prodlení za dobu od 23.2.2021, ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítnul. Žalobci nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů vynaložených na zastupování advokátem, neboť soud dospěl k závěru, že se nejedná o náklady účelně vynaložené. V tomto směru byl vázán ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy nálezem Ústavního soudu ze dne 23.11.2010 sp.zn. III. ÚS 2984/09, kdy Ústavní soud dospěl k závěru, že v případě statutárních měst lze presumovat nutnou schopnost samostatně kvalifikovaně hájit před soudem svá práva bez potřeby zastupování advokátem. Soud proto pohlížel na žalobce jako na nezastoupeného účastníka a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. mu přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, sestávajících z uhrazeného soudního poplatku 400,00 Kč a nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláška 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak dle § 2 odst. 1 vyhlášky, po 100,00 Kč, celkem 600,00 Kč.