2115 C 7/2021-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 601 Kč a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, žalovaný v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. odebíral neoprávněně elektřinu z přenosové soustavy, když v místě na adrese [adresa], odebíral elektřinu v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem do distribuční soustavy dle § 51 citovaného zákona, který je zakázán. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu, která je předmětem této žaloby, avšak žalovaný ji ve stanovené lhůtě nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie z 13. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný neoprávněně odebíral na odběrném místě [adresa], elektrickou energii z distribuční soustavy. Z uznání dluhu ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný svůj dluh ve výši 10 601 Kč co do důvodu a výše uznal a zavázel se jej žalobkyni uhradit v termínu stanoveném fakturou. Z faktury č. 4300000725 ze dne 2. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyčíslila za neoprávněný odběr elektrické energie částku 10 601 Kč. Faktura se stala splatnou dne 16. 9. 2020. Z výzvy ze dne 7. 10. 2020 a 22. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně upozornila na výši dluhu a vyzvala jej k jeho zaplacení. 6. Žalovaný žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobkyní, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 7. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 9. Podle ustanovení § 51 odst. 1,2 zákona č, 458/2000 Sb. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. 10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. Žalovaný se v rozporu s energetickým zákonem dopustil neoprávněného odběru elektřiny z distribuční soustavy spravované žalobkyní, neboť v odběrném místě odebíral elektrickou energii po neoprávněném připojení k distribuční soustavě. Doposud žalobkyni i přes upomínky dluh neuhradil. Jelikož se dnem po splatnosti dostala žalovaný do prodlení, náleží žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 601 Kč s úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a paušálními náklady žalobkyně dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 1 200 Kč.