233 C 11/2020-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným sepsali dne [datum] listinu – uznání dluhu a dohoda o její úhradě, ve které žalovaný uznal vůči žalobci dluh ve výši 300 000 Kč a to z titulu náhrady škody za neuzavření smlouvy o převodu obchodního podílu [právnická osoba] Žalovaný se zavázal uhradit částku v měsíčních splátkách po 15 000 Kč počínaje měsícem září 2019. Současně účastníci sjednali úrok ve výši 8,5 % počínaje dnem [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, splatnost dle ujednání nastala dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalovaný omluvil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Z listiny nazvané uznání dluhu ze dne [datum] a listiny nazvané uznání dluhu a dohoda o jeho úhradě ze dne [datum] soudu zjistil, že žalovaný jako dlužník uznal vůči věřiteli – žalobci ke dni podpisu uznání částku ve výši 300 000 Kč z titulu náhrady škody za neuzavření smlouvy na smlouvu o převodu obchodního podílu [právnická osoba] V listině ze dne [datum] se zavázal žalovaný uhradit celou částku nejpozději do [datum] jednorázově nebo ve splátkách k rukám věřitele. V listině ze dne [datum] žalovaný jako dlužník opětovně uznal výše uvedený dluh co do důvodu a výše. V této listině rovněž prohlásil, že ke dni sepsání dluhu a dohody o jeho úhradě ze dne [datum] ničeho neuhradil, ačkoliv splatnost dluhu byla sjednána do [datum]. Závazek k úhradě dluhu z uznání dluhu ze dne [datum] byl nahrazen novým závazkem a to, že žalovaný jako dlužník se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 15 000 Kč splatných vždy do 20. dne běžného měsíce, počínaje měsícem prosincem 2019 a to v hotovosti k rukám věřitele. Účastníci této dohody sjednali úrok ve výši 8,5 % a to počínaje dnem [datum]. Současně účastníci v listině dohodli, že v případě prodlení s úhradou byť jen jediné měsíční splátky delší, než pět dnů ztrácí dlužník výhodu splátek a zbývající část dluhu se stává splatnou ihned a dlužník je povinen neprodleně tuto celou zbývající část dluhu věřitele v hotovosti uhradit. Z přípisu zástupce žalobce ze dne [datum] a informací o zásilce podané pod podacím číslem [anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. 5. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Po provedeném dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je v celém rozsahu důvodný. Uznání dluhu je utvrzovacím institutem, jehož podstatou je založení právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání. Platné uznání dluhu posiluje pozici věřitele v soudním sporu. Je na dlužníkovi, aby prokázal, že dluh nevznikl, že byl splněn či zanikl jinak, nebo že byl převeden na jiného. V daném případě došlo k platnému uznání dluhu, žalovaný právní jednání učinil písemnou formou, vyjádřil v něm příslib zaplacení dluhu a uvedl důvod a jeho výši (tedy uznal dluh co do důvodu a výše). Uznání dluhu je podmíněno i tím, že musí být určité, tj. že závazek musí být jednoznačně identifikován. Všechny výše uvedené náležitosti písemné uznání dluhu a dohoda o jeho úhradě ze dne [datum], splňuje. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že dluh nevznikl, či že byl splněn, nebo zanikl jinak. Soud tedy vycházel z listiny ze dne [datum], kdy žalobce v postavení věřitele nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně sjednaných úroků. Vzhledem k tomu, že žalovaný se se svým plněním dostal do prodlení, žalobci vzniklo právo na úhradu úroků z prodlení ode dne následujícího, kdy se žalovaný dostal se svým plněním do prodlení. První splátka byla sjednána ke dni [datum]. Mezi účastníky byla sjednána ztráta výhody splátek v případě, že se žalovaný jako dlužník dostane do prodlení s jedinou měsíční splátkou delší, než pět dnů. Dnem [datum] se tak žalovaný dostal do prodlení. Nárok na úhradu úroků z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení, která v daném případě spočívá zaplaceném soudním poplatku ve výši 15 000 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za čtyři úkony právní pomoci po 9 500 Kč, 4x režijní paušál po 300 Kč + DPH ve výši 21 %.