236 C 64/2017-328 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 12. 2017 po žalovaném zaplacení částky 2.399.901,16 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku. V žalobě tvrdil, že je významnou farmaceutickou společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné distribuce léčebných přípravků. Žalovaný se zabývá zdravotnickými laboratorními rozbory, předmětem jeho podnikání je mimo jiné provozování nestátního zdravotnického zařízení – imunoanalytické a mikrobiologické laboratoře. V období od IX./ 2007 do VI./ 2015 žalobce žalovanému poskytoval dodávky reagencií značky [příjmení] na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 1. 9. 2007. Ve smlouvě se žalobce zavázal žalovanému dodávat reagencie značky [příjmení] podle specifikací smlouvy na základě dílčích kupních smluv, uzavíraných na základě objednávek žalovaného, žalovaný se v čl. II. odst. 5 smlouvy zavázal platit cenu dodaných reagencií na základě faktur vystavených žalobcem po provedení dodávky. Splatnost faktur byla sjednána ve lhůtě 30 dnů od vystavení faktury. Pro případ prodlení žalovaného s placením kupní ceny si účastníci ujednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. Žalovaný dluží částku 1.692.512,21 Kč, která představuje součet dlužných částek, na základě 29 vystavených faktur v období od 8. 4. 2013 do 17. 6. 2015. Žalovaný svůj dluh dne 15. 6. 2017 písemně uznal co do důvodu jeho vzniku a co do jeho výše, tedy uznal dlužnou částku, úrok z prodlení ke dni 17. 5. 2017 ve výši 707.388,95 Kč a úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1.692.512,21 Kč od 18. 5. 2017 do zaplacení. Tuto částku však ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobce nezaplatil. 2. Žalovaný v písemném podání doručeném zdejšímu soudu dne 18. 12. 2018 tvrdil, že souhlasí a potvrzuje tvrzení žalobce, že tento žalovanému dodával od roku 2007 reagencie, a to způsobem, jak je popsáno v žalobě. V důsledku inventury provedené v srpnu roku 2017 žalovaným však tento zjistil, že mu nebyly dodány reagencie v množství, v jakém byly ze strany žalobce fakturovány. Tuto skutečnost zjistil až v době po uznání dluhu, které bylo učiněno dne 15. 6. 2017. Uznání dluhu proběhlo na základě nesprávných podkladů, tj. v omylu, kdy žalovaný měl za to, že bylo ze strany žalobce plněno řádně. 3. Zdejší soud vydal dne 3. 4. 2019 ve věci rozsudek pro uznání, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl, po podání odvolání žalovaným [příjmení] v [obec] rozsudkem č. j. 27 Co 145/2019-147 rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že rozsudek pro uznání se nevydává s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky podle § 114b o. s. ř. 4. Žalovaný během řízení namítal, že uznání dluhu proběhlo na základě nesprávných podkladů, tj. v omylu, což zjistil po uznání dluhu až při inventuře v srpnu roku 2017. Část reagencií byla dodávána na základě písemné kupní smlouvy, kdy žalobce může nárokovat smluvní úrok z prodlení dle čl. II. odst. 5 ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Další reagencie, které nejsou uvedeny v příloze [číslo] smlouvy písemné, dodával na základě ústní smlouvy kupní s odlišnými ujednáními, z nichž nelze dovodit úrok z prodlení 0,05 % denně, ale zákonný úrok. Žalovanému nebyly dodány reagencie vyfakturované fakturami [číslo] [číslo] [číslo] které nemá žalovaný ani v účetnictví. Dle čl. II. odst. 6 rámcové smlouvy mohl žalobce pouze 1x za rok změnit cenu, žalobce nikdy změnu ceny nenavrhl a ustanovení čl. 2 odst. 3 nelze vztáhnout na nepotvrzený dodací list. V rámci písemného podání doručeného soudu dne 17. 5. 2019 žalovaný namítal konkrétní vady k jednotlivým dodávkám zboží, toto písemné podání bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 20. 6. 2019, žalobce vznesl námitku promlčení k uplatněné odpovědnosti za vady. 5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - úplnými výpisy z obchodního rejstříku pro žalobce a žalovaného, kupní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne 1. 9. 2007 včetně katalogu produktů, jako nedílné součásti smlouvy, upomínek žalobce žalovanému ze dne 19. 5., 18. 7., 8. 8. 2016, předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2017, zápisem z inventury účetních dokladů žalovaného ze dne 18. - 20. 3. 2017, vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatele žalovaného ze dne 6. 4. 2017, uznáním dluhu žalovaným vůči žalobci ze dne 15. 6. 2017, e-mailovou komunikací mezi právním zástupcem žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 6. 2017, přípisem [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 6. 2017, e-mailovým přípisem [jméno] [příjmení] ze dne 23. 6. 2017 právnímu zástupci žalobce a výslechem statutárního zástupce žalovaného, to vše ve věci platnosti uznání dluhu. 6. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - jednatel žalovaného vypověděl, že pokud prováděl v roce 2017 inventuru, musel konstatovat, že v žádných dokladech firmy tak, jak ji již v roce 2011 přebíral, nemá žádnou smlouvu uzavřenou s žalobcem, nebyly tam žádné jiné doklady, které by na ni navazovaly, nějaké dodatky, nebyla žádná smlouva o zápůjčce, výpůjčce, koupi přístroje, o kterém se smlouva zmiňuje. Uznání dluhu podepsal, toto však rozporuje proto, že předpokládal, že smlouva, na kterou žalobce odkazuje, zahrnuje všechno to, co uváděli, ale neměl to k dispozici, takže věřil tomu, co je v uznání uvedeno. Administrativního pracovníka pana [příjmení] požádal, ať mu vytáhne faktury za firmu a odsouhlasí je nebo, ať je zkontroluje s těmi, co předložil žalobce. To učinil, pak si vyžádali ještě nějaké 3 faktury, on nepředpokládal, že by tam měla být nějaká disproporce mezi rámcovou kupní smlouvou a tím, co bylo dodáno. Přílohu smlouvy viděl až, pokud byla podána žaloba a v té chvíli mu došlo, že zboží, které je na fakturách, ne vždy odpovídá tomu, na co je vystavena nebo na co měla fungovat kupní smlouva na předmětné reagencie. Z hlediska praxe, co se týče objednávání jednotlivých reagencií, naprosto běžně se postupuje tak, jak je uvedeno v rámcové smlouvě, tzn., že se to buď objednává písemně nebo, pokud se partneři již znají, stačí zvednout telefon nebo e-mailem a sdělit, co je zapotřebí. Běžnou praxí je potvrzovat dodací listy, přístroj, který měl být dodán na základě smlouvy osobně neviděl, pokud přišel v roce 2011 k žalovanému, neví, zda tam ten přístroj ještě vůbec byl a zda se následné dodávky netýkaly jiného přístroje, jedna pracovnice žalovaného mu říkala, že se ten přístroj měnil, takže ty dodávky musely být pro jiný přístroj, než je uveden v rámcové kupní smlouvě, nedokázal však dohledat v účetnictví, ani potom výměnu vrácení přístroje. Stejně v účetnictví nedokáže dohledat, zda objednávky byly písemné či e-mailem či ústně přes telefon, u účetních dokladů - faktur a dodacích listů tyto dokumenty nejsou. Přístroj, který měl dodat žalobce, lze použít pouze na ty reagencie, které jsou dodávány pouze pro ten který konkrétní přístroj, nelze je použít pro něco jiného. Nedokáže specifikovat, zda zboží, které není uvedeno v příloze smlouvy lze užít pro přístroj, neboť když nastoupil do firmy, neví, co to bylo za přístroj. Přístroj se asi vracet musel, nejsou o tom doklady. Firma nenárokovala, že by jí přístroj chyběl. K účetní dokumentaci neměl dlouho přístup proto, že tuto vedla paní [příjmení], on v roce 2011 odkupoval obchodní podíl, probíhalo nějaké jednání s paní [příjmení], která až na přelomu roku 2013 a 2014 předávala účetní doklady, smlouvy však neobdržel. Ty zřejmě drží nebo držela doktorka [příjmení], která byla po roce 2011 druhým společníkem a posléze i druhým jednatelem, byla to manželka [příjmení] [příjmení], pokud jsou tam nějaké doklady, několikrát ji vyzval, aby mu je předala, nikdy na to nereagovala, nejsou mezi nimi dobré [anonymizováno] [příjmení] zemřel 30. 7. 2011, do té doby firmu řídil, tudíž neměl důvod zasahovat do řízení, byli domluveni, že firmu bude řídit dr. [příjmení], jeho úmrtí bylo tak náhlé, že mu už nestačil nic z toho předat, když pak pátral ve firmě, ptal se provozní ředitelky, jestli jsou tam nějaké doklady ohledně těch smluv, ředitelka mu řekla, že nikoliv. Uznání dluhu proběhlo tak, že s žalobcem komunikovali, oznámil jim, že firma přestala vykonávat zdravotnickou činnost a neměla ani prostředky, otevřeně jim to oznámil, běží ještě jeden soudní spor. Jednal s žalobcem, který mu sdělil, že to předávají jejich právnímu zástupci, pak s panem magistrem, který je uveden v e-mailech za advokátní kancelář jednal, byl osobně v [obec], díval se na faktury, oni řekli, co a on na to řekl dobře, faktury mu dohledal i jejich účtař, mělo to být v pořádku, na to řekli, že to vyčíslí. V první fázi o tom, že by to mělo být navázáno na smlouvu, se vůbec nemluvilo. Je to jeho chyba, měl si to ověřit. Kupní smlouva při jednání mu předložena nebyla, poprvé ji viděl až poté, co byla podána žaloba v této věci. Penalizační faktury mu žalobce žádné nevystavil, všeobecná praxe ve zdravotnictví byla taková, že se obvykle platby neprováděly včas, což rovněž vyplývalo ze systému úhrad zdravotní péče od zdravotních pojišťoven, které byly v prodlení a oni pak následně také, tudíž nebylo nic v