244 C 49/2019-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20.125 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 27. 7. 2019 byla do Útulku pro opuštěná zvířata a odchytové a asanační služby zřízeného žalobcem a provozovaného Městskou policií [obec] přijata pod ev. č. [anonymizováno] [číslo] kočka, čip: [číslo], ve vlastnictví žalovaného. Kočka byla v útulku jednoznačně identifikována podle vzhledu, zvláštních znaků a čipu, jímž byla označena. Kočka byla v útulku umístěna již dříve – dne 10. 12. 2018. Byl tak jednoznačně identifikován vlastník zvířete – žalovaný. Dne 7. 8. 2019 byla žalovanému zaslána výzva k vyzvednutí zvířete z útulku, zásilka však nebyla vyzvednuta. Žalovaný sám útulek kontaktoval dne 16. 8. 2019 a 22. 8. 2019 a byl poučen o dalším postupu. Náklady vzniklé v souvislosti s opatrováním zvířete v útulku ode dne 27. 7. 2019 do dne 27. 9. 2019 činí celkem 20.125 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho ani přes výzvy ze dne 23. 10. 2019 a 13. 11. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze Záznamu o nálezu, odchytu nebo převezení zvířete bylo prokázáno, že dne 26. 7. 2019 Městská policie [obec] odchytla černobílou kočku evropskou, označenou čipem [číslo], která byla zraněna po srážce s autem, a předala ji do útulku pro opuštěná zvířata zřízeného žalobcem. V Čestném prohlášení ze dne 10. 12. 2018 v souvislosti s dřívějším odchytem téže kočky žalovaný stvrdil, že je vlastníkem kočky. Přípisem ze dne 7. 8. 2019 žalobce vyzval žalovaného k převzetí předmětné kočky. Z vyčíslení nákladů na kočku ze dne 4. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobci vznikly náklady na opatrování zvířete v období od 27. 7. 2019 do 27. 9. 2019 v celkové výši 20.125 Kč, kdy tyto sestávají z nákladů na veterinární ošetření, nákladů na umístění kočky v útulku a nákladů na krmení. Upomínkami ze dne 13. 11. 2019 a ze dne 23. 10. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky. 5. Podle § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ veterinární zákon“), osoba, jíž byl povolen výkon činnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c), provádí na žádost obce, v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých a opuštěných zvířat, a jejich umístění v karanténě nebo izolaci, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu. 6. Podle § 42 odst. 4 veterinárního zákona náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně je chovatel odchyceného zvířete povinen nahradit osobě, která tyto náklady vynaložila. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že kočka ve vlastnictví žalovaného byla dne 26. 7. 2019 odchycena a umístěna v útulku pro opuštěná zvířata provozovaném žalobcem. V období od 27. 7. 2019 do 27. 9. 2019 vynaložil žalobce náklady na opatrování zvířete v celkové výši 20.125 Kč (veterinární ošetření, náklady na krmení a na umístění v útulku). V souladu s dikcí § 42 odst. 4 veterinárního zákona je žalovaný jako vlastník kočky povinen tyto náklady žalobci nahradit. V řízení nebylo žalovaným tvrzeno ani prokázáno, že by na svůj dluh cokoliv plnil. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20.125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.125 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.007 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (žaloba, výzva k plnění) po 300 Kč.