247 C 13/2020-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 24 454,36 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2012, č. j. 14 C 191/2007-240, byl do výlučného vlastnictví žalované přikázán členský podíl v bytovém družstvu, a výrokem II. uvedeného rozsudku, který je vykonatelný od [datum], byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku ve výši 880 000 Kč. Žalovaná částku 880 000 Kč dosud nezaplatila, a žalobce tak po žalované vedle jistiny požaduje rovněž zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a to za období od [datum] do [datum], ve výši zákonného úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 4. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2012, č.j. 14 C 191/2007-240, který nabyl právní moci dne [datum], byl do výlučného vlastnictví žalované přikázán členský podíl v bytovém družstvu [příjmení], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], spojený s nájmem bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno], včetně příslušenství, který se nachází v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu č.o. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] (výrok I.). Výrokem II. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku ve výši 880.000 Kč, výrok II. je vykonatelný od [datum] (důkaz tímto rozsudkem). 5. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2017, č.j. 230 C 72/2016-34 soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 130 487,93 Kč s odůvodněním, že žalovaná nezaplatila žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 880 000 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný částkou 130 487,93 Kč (důkaz tímto rozsudkem). 6. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2019, č.j. 219 C 15/2018-61, uložil soud žalované zaplatit žalobci částku ve výši 108 297,86 Kč s odůvodněním, že žalovaná nezaplatila žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 880 000 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný žalobcem částkou 108 297,86 Kč (důkaz tímto rozsudkem). 7. Platebním rozkazem z 14. 2. 2020 č. j. 238 C 42/2019 Městský soud v Brně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 122 271,78 Kč, přičemž předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 238 C 42/2019 byl úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 880 000 Kč od [datum] do [datum] (důkaz tímto platebním rozkazem ve spojení s tím, co je soudu známo z úřední činnosti ve smyslu § 121 o. s. ř.). 8. Z předžalobní výzvy k úhradě zákonného úroku z prodlení ze dne [datum] a z podací stvrzenky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení žalované částky a tato výzva byla žalované doručena dne [datum], jak plyne z Detailní informace k zásilkám od České pošty. 9. Soud tak přijal z dokazování skutkový závěr, že výrokem II rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2012, č.j. 14 C 191/2077-240 byla žalované soudem uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku ve výši 880 000 Kč, kterou žalovaná žalobci nezaplatila do [datum] včetně v žádném rozsahu. Pokud jde o právní posouzení skutku, žalobci v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, náleží zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobce se domáhal zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 880 000 Kč za období od [datum] do [datum], žalobcem vyčísleným částkou 24 454,36 Kč. S ohledem na to, že žalovaná žalobci ničeho neuhradila do [datum] včetně, soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci dlužnou částku tak, jak je uvedena ve výroku I. rozsudku - tedy ve výši 24 402,92 Kč. Ve zbytku - tedy ve výši 51,44 Kč - soud jako nedůvodnou zamítl, jelikož úrok z prodlení ve výši 8,05 procent ročně z částky 880 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] činí částku 24 402,92 Kč, nikoli 24 454,36 Kč. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci téměř plně úspěšný (neúspěch jen v poměrně nepatrné části). Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 223 Kč, v odměně a paušální náhradě hotových výdajů a náhradě DPH právního zástupce žalobce. 11. Soud aplikoval § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jako„ AT“), podle kterého„ (1) V občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč 200 Kč přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč (3) Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. (4) Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. (5) Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (6) Ustanovení § 6 a § 8 až 12 se použijí přiměřeně.“. Žalobce podal téměř shodné žaloby opakovaně (lišily se jen konkrétním období prodlení, za které v tom kterém řízení požaduje přiznat úrok z prodlení). Samotný žalobce na tato předcházející řízení poukazuje (230 C 72/2016, 219 C 15/2018, 238 C 42/2019). Nebylo by spravedlivé pokaždé žalobci přiznávat náklady ve stejné výši, když úkony učiněné k nynějšímu řízení (žaloba, předžalobní výzva) zástupce stály podstatně menší úsilí než stran předchozích řízení. 12. Soudu nepřipadá adekvátní, aby žalobci byly v každém řízení přiznávány náklady za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) AT a)„ převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb“. Vždyť žaloby žalobce vycházejí vždy z identického skutkového a právního stavu a žalobce tak mění téměř jen datum žalovaného prodlení a data výzev a doručenek. Je tak zřejmé, že zástupce žalobce„ převzal a připravil zastoupení“ ve smyslu AT již dávno; soud žalobci již v předchozích řízeních (shora citovaných) přiznal náklady za převzetí a přípravu zastoupení, proto není spravedlivého důvodu, aby mu soud přiznal za v principu totéž převzetí a přípravu zastoupení náhradu i v tomto řízení. Tudíž má žalobce po právu na náhradu jen odměny a nákladů toliko za předžalobní výzvu a sepis žaloby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT ve spojení s § 14b AT a za účast na jednání podle § 7 AT (§ 11 odst. 1 písm. g) AT). Odměna za první dva úkony činí 600 Kč (2 x 300 Kč ve smyslu § 14 AT), odměna za účast na jednání činí 2 100 Kč (ve smyslu § 7 a 8 AT). Dále jde o paušální náhradu nákladů ve výši 2 x 100 Kč a 1 x 300 Kč, tedy 500 Kč. Dále jde o náhradu DPH ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. - 672 Kč a soudní poplatek ve výši 1 223 Kč Celkem tak je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 095 Kč, k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.