30 C 8/2021-16 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované jako podnikateli úhrady částky 14 790,71 Kč z titulu nezaplacené ceny za spotřebovaný plyn v odběrném místě [ulice a číslo] [obec], v období od 24. 1. 2019 do 16. 1. 2020, smluvní pokuty za prodlení se zaplacením za dodávku plynu. 2. Žalovaná se ve věci k žalobě písemně nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalované (označené ve smlouvě číslem IČO, tedy jako s podnikatelkou) do odběrného místa na adrese [adresa], plyn. Součástí uzavřené smlouvy byly obchodní podmínky žalobce a ujednání o smluvní pokutě ve výši 100 Kč pro případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dnů. Z vyúčtování dodávky plynu ze dne 21. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná v období od 24. 1. 2019 do 16. 1. 2020 odebrala plyn v celkové ceně 18 150,71 Kč, z toho na zálohách uhradila 3 460 Kč. Oznámením ze dne 21. 1. 2018 sdělila žalobkyně žalované, že došlo k ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu z důvodu změny dodavatele ve prospěch jiného obchodníka. Žalobkyně vyúčtováním ze dne 28. 2. 2020 fakturovala žalované částku 100 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platbu. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2020 pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 14 790,71 Kč, uvedený dopis byl odeslán dne 23. 3. 2020 (viz podací kniha z uvedeného data). 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná co do výše nedoplatku za dodávku plynu ve výši 14 590,71 Kč, když na základě uzavřené smlouvy o dodávce a odběru plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., vznikla žalobkyni povinnost dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa, kterou splnila, když dodala plyn v celkové hodnotě 18 150,71 Kč, a žalované naopak povinnost za odebraný plyn zaplatit, což splnila pouze částkou 3 460 Kč uhrazenou na zálohách. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by svou smluvně převzatou povinnost splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobkyně co do částky 14 590,71 Kč vyhověl. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaná dostala do prodlení placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 10 %. Soud zavázal žalovanou k úhradě nákladů žalobkyně spojených uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši podle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb., neboť smlouva o sdružených dodávkách plynu byla uzavřena mezi podnikateli. Soud vyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč pro případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dnů a soud žalobě vyhověl podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. 5. Soud nevyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souvislosti s vyúčtovanou smluvní pokutou 100 Kč. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou. Pokud by soud akceptoval předestřenou konstrukci, aby v případě, že odběratelé přestanou žalobkyni hradit zálohy a následně zpravidla nezaplatí žalobkyni za konečné vyúčtování, jak je soudu známo z úřední činnosti, umožnil by žalobkyni v takových případech smluvní pokuty ve výši 100 Kč vyměřovat vůči odběratelům opakovaně a„ vyrábět“ si tímto způsobem samostatné pohledávky, jejichž podstatou by vůči podnikatelům však ve skutečnosti byla částka 1 200 Kč, nikoliv smluvní pokuta samotná. Občanský zákoník upravuje zneužití práva v § 8, kdy zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Výkon práva je nepřípustný tehdy, jestliže je nepoctivý a nelze jej schvalovat. Soud považuje za nepoctivé jednání žalobkyně, která v souvislosti se smluvní pokutou 100 Kč nárokuje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Takovému jednání žalobkyně přiznat právní ochranu nelze. Smyslem přijetí právní úpravy týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč bylo sankcionování jednání spočívajícího všeobecně v prodlevách s hrazením faktur, nikoliv však umožnit věřiteli, aby mu vůči dlužníku opakovaným vyměřováním nízkých smluvních pokut vznikl nárok na zaplacení částky 1 200 Kč. Smyslem této úpravy není tvorba dalších pohledávek za účelem uplatňování nákladů s takto vzniklými pohledávkami, a to byť samotné ujednání o smluvní pokutě v rozporu s právem soud neshledal. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci převážný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, kdy neúspěch ohledně příslušenství (nákladů spojených s uplatněním pohledávky) shledal soud nepatrným. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 768 Kč Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokátovi v souladu s § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (kdy soud odkazuje na skutečnost, že žalobce podává stovky obdobných žalob, kde dochází pouze ke změně základních údajů a lze je tak posoudit jako formulářové), a to za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve výši 300 Kč za úkon, 2 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky vztahujícími se ke shora uvedeným úkonům a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.