31 C 126/2021-30 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou z 26. 2. 2021 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost úhrady 20 748,20 Kč. K uplatněnému nároku uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], s žalovanou uzavřel Účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě označené smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala mu za tyto služby platit vyúčtovanou cenu. Žalovaná však své povinnosti porušila, když právnímu předchůdci žalobce nezaplatila následující služby a služby třetích stran: splátku zařízení ve výši 820 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 950 Kč, platební služby ve výši 25 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 110 Kč a platební služby ve výši 239 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 50 Kč, platební služby ve výši 214 Kč, splátku zařízení ve výši 820 Kč a 21 splátek zařízení po 820 Kč v souhrnné výši 17 220 Kč, které se byly žalované vyúčtovány v rámci jednotlivých vyúčtování služeb. Dále se domáhá úhrady nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. Pohledávku za žalovanou v souhrnné výši 20 748,20 Kč právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce s účinností ke dni 16. 7. 2018, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 9. 12. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o. s. ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 17. 4. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobce a žalovaná Účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací a související služby, součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobce a kupní smlouva, na základě které bylo žalované poskytnuto zařízení na splátky. Žalovaná se zavázala za poskytnuté služby platit a splácet kupní cenu poskytnutého zařízení. Právní předchůdce žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] za období od 6. 6. 2018 - 5. 7. 2018 splátku zařízení ve výši 820 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 950 Kč a platební služby ve výši 25 Kč, fakturou [číslo] za období od 6. 4. 2018 - 5. 5. 2018 SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 110 Kč a platební služby ve výši 239 Kč, fakturou [číslo] za období od 6. 5. 2018 - 5. 6. 2018 SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 50 Kč, platební služby ve výši 214 Kč a splátku zařízení ve výši 820 Kč a fakturou [číslo] vyúčtoval žalované 21 splátek zařízení po 820 Kč v souhrnné výši 17 220 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 30. 11. 2020. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona 127/2005 Sb., na základě které vznikl žalobci závazek poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se označenou smlouvou žalobci zavázala za poskytnuté služby platit. Žalovaná však této své smluvní povinnosti nedostála a zůstala žalobci dlužna cenu za poskytnuté služby třetích stran (platební služby, splátky zařízení, SMS na speciálně zpoplatněná čísla) a náklady vymáhání ve výši 300 Kč v souhrnné výši 20 748,20 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Žalovaná se dostala do prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 20 748,20 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč; celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.