31 C 203/2019-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by soud změnil s účinností od 1. 9. 2018 rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 84 P 1/2015-104 ze dne 7. 9. 2015 tak, aby výživné bylo zvýšeno na 6 000 Kč měsíčně. Tímto rozsudkem byla naposledy upravena vyživovací povinnost jejího otce, žalovaného, k její osobě, nicméně od doby poslední úpravy výživného se poměry na straně žalobkyně změnily. Studiem vysoké školy se soustavně připravuje na budoucí povolání a v rámci svých časových možností i pracuje. Její zálibou je plážový volejbal, který provozuje na profesionální úrovni, jedná se o značně nákladnou záležitost, proto její příjmy ani příjmy její matky nepokrývají zcela její náklady, rozdíl v nich hradí děda žalobkyně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že nárok na výživné žalobkyni nevznikl, protože při studiu pracuje a je schopná se sama živit. Ke svým osobním a majetkovým poměrům neuvedl žádné informace. 3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: 4. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 84 P 1/2015-104 ze dne 7. 9. 2015 bylo upraveno výživné [celé jméno žalovaného] (žalovaného) ve vztahu k jeho nezletilé dceři [celé jméno žalobkyně] (žalobkyni) na částku 2 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2014. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalovaný má kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni ještě vyživovací povinnost k synovi [jméno], narozenému v roce 2008, ve výši 1 000 Kč měsíčně. 5. Z potvrzení o studiu ze dne 10. 7. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně studuje na Fakultě sportovních studií v prezenční formě studia v 1. semestru bakalářského studijního programu Tělesná výchova a sport. Dle potvrzení o studiu ze dne 7. 10. 2019 žalobkyně studuje na Fakultě sportovních studií v kombinované formě studia ve 3. semestru bakalářského studijního programu Tělesná výchova a sport. Potvrzení platí pro období od 1. 9. 2019 do 29. 2. 2020. Z potvrzení o studiu ze dne 30. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně studuje na Fakultě sportovních studií v kombinované formě studia v 6. semestru bakalářského studijního programu Tělesná výchova a sport. Potvrzení platí pro období od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021. 6. Žalobkyně jako účastník řízení uvedla, že v období od listopadu do dubna má tzv. přípravu, během které je potřeba zaplatit příspěvky klubu, fyzioterapeuta, regeneraci, různé sportovní vybavení, permanentku do posilovny, doplňky stravy jako je protein, magnesium, vitamin D, omega 3D, glutamin, apod. Ročně činí náklady na doplňky potravin 6 341 Kč. V souvislosti se školou zaplatila dvakrát zimní kurz, kurz běžek stál 3 800 Kč a lyžařský 4 800 Kč. Měsíčně zaplatí za benzín 2 000 až 3 000 Kč, náklady na drogerii činí 1 500 Kč. Za kondičního trenéra zaplatí 1 500 Kč měsíčně. Od října 2021 se poplatek za kondičního trenéra navýšil na 2 000 Kč měsíčně. Běžné výdaje za nájemné, elektřinu, internet hradí její matka. Strava, kterou si platí sama, stojí 6 000 Kč měsíčně, nájemné 6 413 Kč měsíčně, elektřina 2 503 Kč měsíčně a telefon a internet 600 Kč měsíčně. Za saunu a kryokomory zaplatí 700 Kč měsíčně. V závodní sezoně, která trvá od května do září, musí v současné době platit PCR testy, cestovní pojištění, dálniční známky, startovné ve výši 500 Kč na dvojici, turnajů odehraje za sezonu 21. Hradí si dopravu na všechny turnaje. Za sportovní oblečení utratí za sezonu 3 600 Kč, za běžné oblečení 500 Kč měsíčně. Tělovýchovné jednotě Sokol Brno I, které je členem, platí příspěvky klubu 7 000 Kč za půlrok a za ten další půlrok 14 000 Kč. Učebnice do školy vyjdou přibližně na 4 000 Kč za rok. Přestože sama vydělává a snaží se zajistit si příjmy, tak její příjmy a příjmy její matky zdaleka nekryjí její výdaje. Rozdíl pokrývá její děda. 7. Z jednotlivých účetních dokladů předložených žalobkyní vyplývá, že zaplatila dne 22. 2. 2020 za vázání a snowboard 6 035 Kč, za boty na snowboard a obal na snowboard celkem 3 435 Kč. Dne 20. 9. 2021 zaplatila za tričko a blejzr v Zaře 1 048 Kč. Za permanentku do posilovny v srpnu 2021 zaplatila 1 500 Kč. Za standardní sportovní prohlídku zaplatila dne 28. 1. 2021 900 Kč. V souladu se smlouvou o mimořádném příspěvku ze dne 5. 5. 2021 zaplatila Českému volejbalovému svazu jako jeho člen dobrovolný a nevratný finanční příspěvek 13 100 Kč. Za tiskárnu kopírku a multifunkční zařízení zaplatila dne 20. 3. 2021 3 538 Kč. 8. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období srpna a září 2019 bylo zjištěno, že základ daně žalobkyně za uvedené měsíce činil 20 000 Kč. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období od 15. 11. do 31. 12. 2019 vyplývá, že základ daně žalobkyně za uvedené období činil 15 735 Kč. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za říjen 2019 vyplývá, že žalobkyně měla příjem v úhrnné výši 2 850 Kč. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období od 19. 11. do 31. 12. 2019 vyplývá, že úhrn zúčtovaných příjmů žalobkyně ze závislé činnosti činil 14 647 Kč. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za kalendářní rok 2019 vyplývá, že základ daně žalobkyně ze závislé činnosti činil 53 232 Kč. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období od 1. 1. do 29. 2. 2020 vyplývá, že uvedené období činil základ daně žalobkyně 16 485 Kč. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za měsíce leden až květen roku 2020 soud zjistil, že úhrn zúčtovaných příjmů žalobkyně ze závislé činnosti činil 20 000 Kč. 9. Dle potvrzení o zdanitelných příjmech matky žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], za období od ledna do prosince roku 2019 činí základ daně 325 554 Kč a její čistý příjem 252 365 Kč. 10. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště Frenštátu pod Radhoštěm ze dne 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný nepobírá žádné dávky státní sociální podpory ani příspěvek na péči, ani dávky pomoci v hmotné nouzi, není ke dni 17. 6. 2021 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, ani v minulosti nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání. 11. Ze zprávy ČSSZ ze dne 21. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný nepobírá důchod ani nemocenské dávky, v období od 1. 4. 2017 do 31. 8. 2017 pobíral podporu a v období od 1. 9. 2017 do 7. 2. 2018 ani v období od 15. 1. 2020 do 27. 1. 2020 podporu nepobíral. Z evidenčního listu důchodového pojištění žalovaného bylo zjištěno, že za rok 2019 činil vyměřovací základ žalovaného 30 282 Kč a byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] 12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného. Studuje Fakultu sportovních studií bakalářského studijního programu Tělesná výchova a sport. Při studiu v rámci svých časových možností pracuje, nicméně její vlastní příjmy ani příjmy její matky nepokrývají její skutečné měsíční náklady, které jsou značně vysoké, protože žalobkyně se věnuje plážovému volejbalu na profesionální úrovni a v souvislostí s uvedenou aktivitou jí vznikají nadstandardní náklady. Její příjmy a příjmy její matky na výdaje žalobkyně nestačí, rozdíl pokrývá děda žalobkyně. Žalovaný má kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni ještě vyživovací povinnost k nezletilému synovi, který se narodil v roce 2008. Žalovaný není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, není příjemcem dávek státní sociální podpory, jeho vyměřovací základ za rok 2019 činil 30 282 Kč. 13. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 14. Dle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 15. Dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 16. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 17. V řešené věci bylo jednotlivými potvrzeními o studiu prokázáno, že žalobkyně se studiem na vysoké škole soustavně připravuje na budoucí povolání, forma studia je kombinovaná. Žalovaný se žalobě bránil poukazem na skutečnost, že u žalobkyně nejsou splněny základní předpoklady pro vznik nároku na výživné, protože je schopna se sama živit. Stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného je základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby, ať už vlastní prací či ze svého majetku. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při studiu v rámci svých časových možností skutečně pracuje, své příjmy soudu osvědčila jednotlivými potvrzeními o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a přiznáními k dani z příjmu fyzických osob, nicméně její náklady spojené s výkonem plážového volejbalu na profesionální úrovni jsou značné a výživné, které jí poskytuje matka, spolu s příjmem z její výdělečné činnosti nestačí k její výživě. Soud proto uzavírá, že za situace, kdy se