31 C 96/2021-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost, aby mu zaplatila částku 53 412 Kč s úroky z prodlení s tím, že s žalovanou uzavřel dne 21. 8. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se zavázal žalované dodávat do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] plyn. Žalovaná se zavázala za dodaný plyn zaplatit dohodnutou cenu, přičemž toto smluvní ujednání nedodržela a nezaplatila mu cenu za dodávku plynu za období od 30. 8. 2018 do 5. 2. 2019 ve výši 12 091 Kč a za období od 6. 2. 2019 do 19. 8. 2019 ve výši 7 434 Kč. Žalobce dále uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 20. 8. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázal žalované dodávat do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] elektřinu. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu, přičemž toto smluvní ujednání nedodržela a nezaplatila mu cenu za dodávku elektřiny za období od 6. 9. 2018 do 26. 3. 2019 ve výši 9 875 Kč a za období od 27. 3. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 24 012 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 21. 8. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobce zavázal dodávat plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za dodaný plyn platit. Žalobce vyúčtoval žalované cenu za odebraný plyn v období od 30. 8. 2018 do 5. 2. 2019 ve výši 12 591 Kč fakturou [číslo] ze dne 14. 2. 2019 s datem splatnosti 28. 2. 2019 (na tuto byla dne 15. 1. 2020 učiněna žalovanou částečná úhrada ve výši 500 Kč) a za období od 6. 2. 2019 do 19. 8. 2019 ve výši 7 434 Kč fakturou [číslo] ze dne 15. 7. 2019 s datem splatnosti 29. 7. 2019. Účastníci též uzavřeli dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu platit. Žalobce vyúčtoval žalované cenu za odebranou elektřinu v období od 6. 9. 2018 do 26. 3. 2019 ve výši 9 875 Kč fakturou [číslo] ze dne 11. 4. 2019 s datem splatnosti 25. 4. 2019 a za období od 27. 3. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 24 012 Kč fakturou [číslo] ze dne 10. 2. 2020 s datem splatnosti 24. 2. 2020. Výzvou ze dne 21. 5. 2020 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužných částek v souhrnné výši 53 412 Kč do 7 dnů od jejího doručení, výzva byla podána k poštovní přepravě dne 21. 5. 2020. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy ve smyslu ust. § 50 (v případě smlouvy o dodávce elektřiny) a § 72 (v případě smlouvy o dodávce plynu) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z obou uvedených závazkových vztahů, protože ve lhůtě splatnosti nezaplatila žalobci dohodnutou cenu za odebraný plyn a elektřinu a je proto povinna mu zaplatit 53 412 Kč. Vzhledem k tomu, že je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci, současně ji soud zavázal k zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, kterých výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 2 137 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 3 úkonů právní služby po 3 260 Kč (tarifní hodnota 53 412 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 242,80 Kč; celkem tedy 15 059,80 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.