32 C 87/2020-44 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou ze dne 20. 5. 2020 domáhal zaplacení částky 13 071 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 5. 4. 2017 žalovaný uzavřel smlouvu o členství v programu se [právnická osoba] a. s., podle této smlouvy převzal mobilní telefon [anonymizována tři slova], tento byl podle smlouvy oprávněn užívat po 104 týdnů a zavázal se za to platit členský příspěvek ve výši 690 Kč měsíčně. Žalovaný uhradil pouze první splátku. Pro případ neplacení byla sjednána povinnost uhradit cenu zařízení. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný nezaplatil čtyři měsíční členské poplatky. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou ze dne 22. 1. 2020. Žalobce byl před podáním žaloby marně vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovanému byl ustanoven opatrovník dle § 29 odst. 3 o. s. ř., který navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že žalovaný je cizím státním příslušníkem a není zřejmé, že by ovládal český jazyk, tedy není zřejmé, že by porozuměl obsahu smlouvy. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich tato zjištění: Z předávacího protokolu přístroje soud zjistil, že dne 6. 4. 2017 žalovaný převzal smartphone [anonymizována tři slova] modrý v hodnotě 11 990 Kč od [webová adresa] a. s., žalovaný vyjádřil souhlas s podmínkami programu„ [anonymizována dvě slova] každý rok“ včetně poplatků. Z připojených podmínek programu [anonymizována dvě slova] každý rok soud zjistil, že podle nich mj. žalovaný byl povinen platit měsíční členský poplatek, že podle čl. 6 byl žalovaný povinen vrátit zařízení při ukončení členství v programu a že podle čl. 7 v případě nevrácení zařízení při ukončení členství byla [webová adresa] a. s. oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení hodnoty zařízení uvedené v předávacím protokolu. Z faktur ze dne 26. 5. 2017, ze dne 25. 6. 2017, ze dne 26. 7. 2017 a ze dne 26. 8. 2017 soud zjistil, že byly v uvedené dny vystaveny vždy na částku 690 Kč (sestávající z poplatku za„ nehmotný produkt [anonymizována tři slova] každý rok a se splatností k 5. dni v jednotlivých měsících. Z faktury [číslo] soud zjistil, že ji dne 8. 11. 2017 vystavila [webová adresa] na částku 10 311 Kč se splatností dne 18. 11. 2017, a to za„ nevrácení přístroje dle podmínek programu (hodnota přístroje z předávacího protokolu ponížená o 2 % za každý měsíc“). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2020 a připojené části seznamu postupovaných pohledávek, včetně výpisu z OR soud zjistil, že žalobci byla mj. postoupena pohledávka za žalovaným (resp. pohledávky identifikované vystavenými fakturami za žalovaným). Z výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení částky ve výši 13 071 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Žalovaný a [webová adresa] uzavřeli nepojmenovanou smlouvu podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., podle níž [webová adresa] měla žalovanému přenechat k užívání sjednanou věc (zařízení [anonymizována tři slova]) a žalovaný měl platit měsíční příspěvky ve výši celkem 690 Kč měsíčně. Zatímco [webová adresa] své povinnosti z obou smluv splnila, když dne 6. 4. 2017 žalovanému přenechala k užívání sjednanou věc, žalovaný sjednané povinnosti plnil pouze po dobu jednoho měsíce. Ve vztahu k těmto částkám je tak žaloba důvodná. Pokud jde o částku ve výši 10 311 Kč, rovněž v této části je žaloba důvodná, neboť žalovaný v rozporu s ujednáním ve smlouvě při ukončení členství nevrátil převzaté zařízení, a vznikla mu tak povinnost zaplatit jeho cenu uvedenou v předávacím protokolu. Jestliže tuto částku žalobce ponížil, jde o postup ve prospěch žalovaného. Právní předchůdce žalobce žalovaného vyzval k zaplacení všech uvedených částek shora uvedenými fakturami, které žalovanému doručil elektronicky, a žalovanému podle nich vznikla povinnost platit. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, je žaloba důvodná též ve vztahu k úrokům z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o. z.), a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu vždy ode dne následujícího po dni splatnosti faktury do zaplacení. Vzhledem k tomu, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobci (srov. ustanoven § 1879 a násl. o. z.), je žalovaný povinen plnit žalobci. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno. Pokud jde o námitky opatrovníka, nejsou zde konkrétní indicie domnívat se, že žalovaný neporozuměl obsahu smlouvy, když navíc zaplatil první splátku. Je nutno též přihlédnout k tomu, že žalovaný se narodil v ČR a dlouhodobě zde pobýval, navíc je obecně známo, že na stránce (popřípadě v aplikaci) [webová adresa] lze přepnout do anglického jazyka. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl plně úspěšný ve věci. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby po 1 660 Kč dle § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé, výzva k plnění, účast u jednání ve věci. Celkem tedy včetně DPH dle § 137 odst. o. s. ř., tj. celkem 10 286,40 Kč. O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku.